Švýcaři vedli ruského patriarchu Kirilla jako špiona KGB

Moskevský pravoslavný patriarcha Kirill je známý svojí bezvýhradnou podporou prezidenta Vladimira Putina. V uplynulém roce se vícekrát postavil za ruskou invazi na Ukrajinu.

Už krátce po rozpadu Sovětského svazu přitom vyšlo najevo, že jedna ze známých osobností ruského pravoslaví v začátcích své církevní kariéry spolupracovala s mocnou tajnou službou KGB pod krycím jménem Michajlov. Sám Kirill se k této kapitole své minulosti podrobněji nevyjádřil.

Švýcarský nedělník Sonntagszeitung nyní zveřejnil podrobnější informace o tom, jak Kirill působil jako sovětský špion během svého působení ve Světové radě církví v Ženevě v 70. letech.

List se odvolává především na dokumenty z archivů švýcarské federální policie. Podle nich „Monsignor Kirill“ patřil ke KGB.

Od července 1969 do února 1989 se v jeho osobní složce nashromáždilo celkem 37 záznamů. Většina se sice týkala žádostí o vízum nebo příjezdu do Švýcarska, ve dvou případech se nicméně v policejních dokumentech zmiňuje, že byl Kirill zařazen na seznam sovětských funkcionářů, proti kterým „byla přijata opatření“. O jaká opatření se jednalo, se v záznamech nepíše.

Kirill, občanským jménem Vladimir Gunďajev, se jako sovětský zástupce u Světové rady církví přestěhoval do Švýcarska v roce 1971. Vedl pravoslavnou komunitu v Ženevě, kde bydlel v domě pronajatém od místního lékaře. Ačkoli oficiálně zastupoval zemi, ve které vládl totalitní režim, který ve své ideologii zdůrazňoval ateismus a zejména v předchozích desetiletích tvrdě pronásledoval věřící, získal si důvěru mnohých ruských emigrantů.

Někteří však k mladému a přívětivě působícímu duchovnímu přistupovali s podezřením. „Při rozhovoru s Kirillem jsem měl vždycky pocit, že sbírá informace. Byl velmi přátelský, ale hodně se vyptával na exulanty a klérus,“ citoval Sonntagszeitung zdroj z Ženevy, který nechtěl být jmenován.

List připomněl také knihu německého teologa Gerharda Besiera, který popsal, jak se KGB snažila v 70. a 80. letech získat vliv ve Světové radě církví, aby oslabila mezinárodní kritiku vůči potlačování náboženské svobody v Sovětském svazu.

Úřad této organizace, která má přispívat k dialogu mezi křesťanskými církvemi, nyní novinářům odpověděl, že k působení Kirilla v 70. letech nemá žádné informace.

Ke Kirillově minulosti se vyjádřil jeho ruský synovec, který spravuje pravoslavný kostel na ženevském předměstí Chêne-Bougeries. Že jeho strýc pracoval jako agent, však odmítl. Naopak prý byl „pod striktní kontrolou KGB“.

Bývalý konzul na sovětské ambasádě v Ženevě Vadim Melnikov, který byl také špionem KGB, ve své autobiografii popsal svého tehdejšího přítele Kirilla jako veselého člověka, který s oblibou slavil do rána s koňakem a šampaňským, ale také cestoval po švýcarských horách.

Podle Melnikova jezdil Kirill ve Švýcarsku s bílou limuzínou německé značky BMW. V tomto autě muži společně v roce 1974 havarovali, když Kirill za volantem nezvládl řízení, dostal smyk a narazil do osvětlení. Nehoda vyvolala příliš velkou pozornost, oba proto následně alpskou zemi opustili.

I po návratu do Sovětského svazu se však Kirill do Švýcarska často vracel. Hlavně díky tomu, že se stal členem výkonného výboru Světové rady církví. Během návštěv se věnoval své velké zálibě -lyžování, o čemž svědčí i historická fotografie, která se objevila už dříve na sociálních sítích. V roce 2007 napsal ruský deník Moskovskij komsomolec, že si na švýcarské sjezdovce zlomil klíční kost.

Ke Kirillovým švýcarským přátelům patřila rodina podnikatele Piera Savorettiho, který pomohl italské automobilce Fiat k průniku na sovětský trh. Sovětský duchovní navštěvoval nejen jejich rozlehlé rodinné sídlo u Ženevského jezera, ale také horskou rezidenci v italském Courmayeuru nedaleko Mont Blanku.

O vřelém vztahu ke Švýcarsku se Kirill zmiňoval i v některých vystoupeních ve funkci patriarchy. V roce 2019 řekl tehdejšímu švýcarskému prezidentu Jean-Renému Fournierovi, že tato země byla nejčastějším cílem jeho zahraničních návštěv. Podle listu Sonntagszeitung prokazatelně navštívil Švýcarsko třiačtyřicetkrát.