„Svobodu a když zemřeš, miliony rodině.“ Rusko verbuje do války vězně

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rusko využívá další nouzové řešení jak oddálit všeobecnou mobilizaci, o které se spekuluje v podstatě od začátku války a která by mu mohla pomoci vyřešit nedostatek lidské síly ve válce na Ukrajině. Moskva se mobilizaci vyhýbá, protože by tak zároveň musela veřejnosti přiznat, že v sousední zemi válčí a neprovádí jen „speciální vojenskou operaci“.

Nedávno se objevilo několik zpráv, že Rusko rekrutuje vězně s bojovými zkušenostmi, aby je vyslalo do války.

Protikorupční web Gulagu.net s odkazem na své zdroje informoval o převozu asi 10 lidí z trestaneckých kolonií v Nižném Novgorodu a v Mordvinské republice, která leží v evropské části země jihovýchodně od Moskvy.

„Ráno přijel šéf, večer dorazili tajní a generál. Deset minut po tom hovoru měli sbaleno. Některé odvezli, některé zavřeli v nemocnici. Některé bojovníky nepovolali,“ líčí web dění v Novgorodu na sociální síti Telegram. S nabídkou jít do boje prý přišli lidé v civilním oblečení také do zařízení v Mordvinsku.

Už o dva dny dříve o podobném případu informoval nezávislý investigativní web Důležité příběhy. Ze dvou trestaneckých kolonií v Petrohradu se podle něj přesunulo asi 50 vězňů do Rostovské oblasti, která leží přímo u hranic s Ukrajinou.

„Ještě večer nikdo netušil, že budou nějaké přesuny. V noci je probudili, donutili je si do 5 minut sbalit a odvezli je,“ řekl webu jeho zdroj z petrohradského zařízení IK-7. Obdobnou zprávu novináři získali i z kolonie IK-6: „Nevím, jestli to byli ti, kteří se dřív zapsali jako ‚dobrovolníci‘,“ uvedl jejich informátor.

V obou zařízeních byly tou dobou problémy s telefonním spojením. „Shodou okolností byly všechny telefony vypnuté. Můj příbuzný si tam odpykává od prosince trest. Telefonní automaty měly za tu dobu výpadky, ale nikdy se nestalo, že by se nemohl dovolat vůbec nikdo,“ popsal zdroj z IK-6.

Server Důležité příběhy předtím psal, že v petrohradských koloniích verbovali i „dobrovolníky“ pro tzv. Vágnerovce, žoldnéřskou skupinu, která z pověření, případně s tichým souhlasem Kremlu operuje v konfliktech v Africe i na Ukrajině. Moskva to popírá.

Trestancům nabízeli za splnění půlroční mise na Donbase svobodu, smazání trestních záznamů a plat 1,2 milionu rublů, pokud přežijí, případně 5 milionů rublů rodině, pokud tam zemřou. Původně poptávali jenom vězně s bojovými zkušenostmi, nakonec se ale údajně zaměřili na všechny.

„Mému příbuznému řekli něco takového: ‚Nacisty je těžké najít, jsou velmi dobře trénovaní. Půjdeš tam jako předvoj hledat nacisty, ne každý se ale vrátí‘,“ citoval web svůj zdroj. Nejdřív prý verbíři tvrdili, že se z mise vrátí asi pětina lidí, potom, že téměř nikdo.

Odměnu trestancům podle výpovědí neslibovali písemně, ale pouze slovně. Jeden ze svědků také řekl, že vězně na Ukrajinu poslali bez jakýchkoli osobních dokladů.

Zástupci ruské vězeňské služby ani zmíněných trestaneckých kolonií na otázky novinářů nereagovali.

Snahy získat nové bojovníky zaznamenali ruští novináři také mezi dělníky, konkrétně ve dvou státních petrohradských loděnicích a v závodech společnosti Metalloinvest sankcionovaného oligarchy Ališera Usmanova. Dělníci podle serveru The Moscow Times dostali nabídku na kontrakt s ruským ministerstvem obrany s měsíčním platem 300 tisíc rublů.

Zaměstnance loděnic pozvali do náborové kanceláře, kde se jich ptali, jestli chtějí sloužit v armádě. Dělník, se kterým server mluvil, ale neví o žádném kolegovi, který by se nechal naverbovat.

Ruská armáda dlouhodobě ve válce trpí nedostatkem lidí. Velení tak nemůže využít svou převahu v těžkých zbraních, kterou si udržuje i přes četné západní dodávky zbraní na Ukrajinu.

Moskva ale nechce přistoupit k formálnímu vyhlášení války a mobilizaci, a tak například rozvolňuje pravidla pro příjem do armády nebo si vypomáhá pracovními inzeráty. Mobilizuje se ale v samozvaných donbaských republikách, které formálně nejsou součástí Ruska.

Naverbování desítek nebo stovek trestanců okupantům zřejmě výrazně nepomůže. Všeobecná mobilizace je ale dál nepravděpodobná, jak před časem řekl Seznam Zprávám bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Zatím si podle něj Rusko vystačí s různými druhy „drobných“ náborů. „V podstatě bych souhlasil s některými analytiky, podle kterých Rusko sází na to, že to s touto omezenou mobilizací dotáhne až do podzimu, kdy by mohla ochabnout vůle v Evropě – a možná také v Americe – podporovat Ukrajinu a nadále vyvíjet tlak na Rusko,“ domnívá se Bahenský.

Už v únoru na začátku války oznámil propuštění vězňů se zkušenostmi s bojem i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že každý, „kdo se může přidat k boji proti okupantům, to musí udělat“. V březnu například nizozemský soud propustil dva Ukrajince držené kvůli obvinění z pašování lidí, aby se mohli vrátit do vlasti a bojovat.