Světová akce podle egyptských pravidel: Zatýkání, zákazy a podezřelá aplikace

Konference COP27, která se zabývá klimatickými změnami, začala v neděli 6. listopadu. Koná se v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch. Summit, na němž měl nastat skutečný pokrok ve snaze zabránit klimatické katastrofě, však ohrožuje zhoršující se egyptská situace v oblasti lidských práv.

Podle odborníků jde zejména o omezování práva na pokojné shromažďování před místem konání summitu COP27, rovněž i o prodlevy při vydávání víz zahraničním návštěvníkům. Egyptská vláda také z účasti na summitu vyloučila nevládní organizace, které jsou vůči ní kritické.

„Já osobně si myslím, že organizovat COP27 v Egyptě byla obrovská chyba. Nefungují tady lidská práva, egyptská vláda už má asi 10 let konstituční zákaz na pořádání protestů. Human Rights Watch reportovala, že před místem konání summitu zadrželi asi 93 aktivistů. Spoustě klimatických a lidskoprávních aktivistů pak Egypt vůbec nepovolil vstup do země,“ řekl pro Seznam Zprávy Mladý delegát při OSN Kryštof Stupka.

Egyptská vláda navíc přilila olej do ohně tím, že podle Káhirského institutu pro lidská práva vyloučila z účasti na COP27 všechny egyptské organizace sídlící na Sinaji nebo primárně zaměřené na Sinaj. To navíc udělala i přesto, že se summit koná v Šarm aš-Šajchu, který leží právě na nejjižnějším cípu Sinajského poloostrova.

V oblasti Sinaj již řadu let působí ozbrojenci náležící k odnoži teroristické organizace Islámský stát. Do severní části poloostrova se nemohou dostat novináři. Informace, které odtamtud přicházejí, není možné nezávisle ověřit, poznamenávají světové agentury.

Armáda nicméně v oblasti severního Sinaje ve jménu boje proti místní odnoži Islámského státu zdemolovala stovky budov, což organizace Human Rights Watch označuje za „pravděpodobné válečné zločiny“.

Vláda egyptského prezidenta Abdela Fattáha as-Sísího podle humanitárních organizací, jako je Human Rights Watch (HRW), potlačuje egyptskou občanskou společnost a došlapuje si na obhájce lidských práv. A to už od doby, kdy se prezident Sísí v roce 2013 ujal po vojenském převratu moci.

Podle letošní zprávy HRW, která upozorňuje na pokračující krizi lidských práv v Egyptě za vlády prezidenta Sísího, egyptské soudy také vynášely rozsudky smrti v hromadných procesech, což přispělo k prudce rostoucímu počtu poprav.

Prezident Sísí také kvůli údajné „teroristické hrozbě“ na začátku října vydal dekret, kterým zavedl pravomoc vystěhovat obyvatele z jakýchkoli oblastí severního Sinaje a zákaz vycházení. Šestiměsíční dekret může být prodloužen na neurčito, pokud vláda bude tvrdit, že „teroristická“ hrozba trvá.

Počet z politických důvodů zadržených osob, mezi něž patří kritici vlády, novináři a aktivisté za lidská práva, podle webu The New York Times (NYT) v Egyptě momentálně přesáhl 60 tisíc. Mnozí zadržení tak tráví ve vězení dlouhou dobu, aniž by proběhl spravedlivý soudní proces.

Často se takoví lidé navíc zaplétají do systému takzvaných „recyklovaných případů“, kdy jsou propuštění lidé znovu zatýkáni na základě stejných nebo podobných obvinění.

Objevily se také nepotvrzené zprávy o tom, že příslušníci bezpečnostních složek v civilním oblečení kontrolují mobilní telefony běžných občanů, vyhledávají jejich profily na sociálních sítích a zadržují osoby podezřelé z politické aktivity.

Místní úřady také podle NYT zanedbávají vyšetřování mnoha případů špatného zacházení s vězni, ke kterým za egyptskými mřížemi podle humanitárních organizací stále dochází. Zároveň se zintenzivnily útoky na egyptské rodiny obhájců lidských práv, kteří žijí v zahraničí.

Obhájce lidských práv Alaa Abdel Fattáh je jedním z nich. Byl jedním z vůdčích hlasů během revoluce z 25. ledna 2011, v důsledku čehož jej egyptská vláda již několikrát uvěznila.

Od roku 2020 jej místní úřady více než dva roky zadržovaly ve vyšetřovací vazbě za „šíření nepravdivých informací“, čehož se měl dopustit sdílením příspěvků na facebooku. Poté byl odsouzen k pěti letům vězení.

Dne 2. dubna 2022 zahájil Fattáh hladovku, aby vyjádřil nesouhlas s tvrdými podmínkami ve vězení a politicky motivovanými rozsudky. Po více než 212 dnech částečné hladovky přešel 1. listopadu 2022 k plné hladovce. Fattáh také 6. listopadu, v první den konání summitu COP27, přestal konzumovat dokonce i vodu.

Humanitární organizace dlouhodobě vyzývají k Fattáhově propuštění. Jeho rodina podle BBC rovněž požaduje, aby úřady v Káhiře předložily důkaz, že je stále naživu. Od nedělního vyhlášení sedmiměsíční hladovky, kdy odmítl vodu, o něm rodina nemá žádné zprávy.

Egyptské úřady také k summitu COP27 představily oficiální mobilní aplikaci. Nevládní organizace a odborníci na kybernetickou bezpečnost však podle AFP varují, že Sísího režim může aplikaci velmi snadno a efektivně využít ke sledování účastníků, včetně vrcholných diplomatů a egyptských aktivistů.

„Problém není v oficiální aplikaci OSN, ale v té, kterou vyvinula egyptská vláda,“ vysvětlila Katharina Rallová, vedoucí výzkumná pracovnice pro životní prostředí v HRW.

Egyptská aplikace, která byla spuštěna 24. října, má „zlepšit zážitek z COP27 všem účastníkům“. Umožňuje uživatelům spravovat rezervace letenek a hotelů nebo získávat informace o konferenci, účastníci summitu v ní mohou nalézt program jednotlivých projevů a debat.

Tento univerzální nástroj si již stáhlo více než 5 000 delegátů a návštěvníků z celkového počtu 44 000 registrovaných účastníků.

Těžko si lze představit invazivnější aplikaci. „Vyžaduje přístup k téměř všem komunikačním funkcím chytrého telefonu, jako je Bluetooth, GPS, fotoaparát, mikrofon nebo NFC,“ vysvětlil Frans Imbert-Vier, generální ředitel švýcarské kyberbezpečnostní agentury UBCOM, která mobilní aplikaci vyvinutou Egypťany analyzovala.

Konkrétně aplikace dokáže z telefonů uživatelů získat geolokační údaje, pořízené fotografie, nebo textové zprávy, uvádí The Guardian, který provedl vlastní analýzu tohoto „spywaru“.

Aplikace je také další zbraní režimu ke sledování domácího disentu, poukázala organizace Human Rights Watch. Ta se obává, že v zemi, kde nevládní organizace považují desítky tisíc zadržených lidí za politické vězně, může být oficiální aplikace použita jako nástroj ke zvýšení nátlaku a represí.