Článek
První červencový týden byl po celé planetě dosud nejteplejším v historii, prohlásila Světová meteorologická stanice (WMO). A zatímco extrémní teploty napříč kontinenty překonávají rekordy, odborníci varují, že meteorologický jev El Niño přispívající k oteplení je teprve v začátcích.
„Podle předběžných údajů svět právě prožil nejteplejší týden v historii,“ uvedla ve svém prohlášení WMO, která spadá pod Organizaci spojených národů. Teploty podle ní překonávají rekordy na souši i v oceánech, což může mít „ničivé dopady na ekosystémy a životní prostředí“.
„Nacházíme se na neprobádaném území a můžeme očekávat, že s dalším vývojem jevu El Niño padnou další rekordy a tyto dopady se rozšíří až do roku 2024,“ uvedl Christopher Hewitt, ředitel klimatických služeb WMO. „To jsou pro planetu znepokojivé zprávy,“ dodal.
Teplotní rekordy zaznamenala WMO i v červnu, který označila za nejteplejší v historii. Extrémní horka způsobily změna klimatu a počáteční fáze El Niña, jak uvedli meteorologové.
Jde letos už o několikátý teplotní rekord poté, co Španělsko zažilo extrémně teplé jaro, které ještě prohloubilo tamní sucho (psali jsme zde). Prudká vedra předčasně zaznamenala i Čína nebo Spojené státy.
Co je to El Niño?
- Nejvýraznějším projevem jevu El Niño je ohřev vody ve východní části tropického Pacifiku o několik stupňů. La Niña je pak opačnou fází a stejnou oblast ochlazuje.
- Hlavní hnací silou obou fází jsou změny ve větrech foukajících od východu na západ, kterým se říká pasáty. Pokud jsou slabší než normálně, jde o El Niño, pokud silnější, nastane La Niña.
- Označení jevů pochází ze španělštiny. El Niño znamená chlapeček a La Niña holčička. Má pocházet z Peru, kde si jevů rybáři všímali už před stovkami let.
- Radan Huth z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR popisuje El Niño a La Niña jako dvě stránky jednoho jevu. Tomu se říká El Niño – jižní oscilace (ENSO). Setkat se můžete i s označením čistě jižní oscilace, čímž se podle Hutha odkazuje spíš na atmosférický jev, zatímco El Niño odkazuje na oceánský jev. Obě roviny jsou ale velmi propojené, a proto se ne vždy rozlišují.
Při jevu El Niño slabé pasáty pustí teplou vodu až k Jižní Americe.
Oteplování představuje problém také pro oceány, v nichž byly zaznamenány rekordní teploty v květnu i červnu. „Nejde jen o povrchovou teplotu, ale celý oceán se otepluje a shromažďuje energii, která v něm zůstane stovky let,“ uvedl Hewitt.
Podle šéfa programu pro výzkum světového klimatu při WMO Michaela Sparrowa má oteplování oceánů řetězový efekt na atmosféru a zapříčiní rozsáhlé tání.
Generální tajemník OSN António Guterres prohlásil, že „situace, které jsme nyní svědky, je důkazem toho, že se změna klimatu vymkla kontrole“. Nejteplejší týden v historii zaznamenala na začátku července také evropská služba pro monitorování klimatu Copernicus, která vede záznamy od roku 1940.
Vysoké teploty loni vedly jen v Evropě ke smrti desetitisíců lidí
Vyšší než běžné teploty způsobují řadu zdravotních problémů – od úpalu a dehydratace až po kardiovaskulární onemocnění. V důsledku veder jen minulé léto zemřelo v Evropě asi 61 tisíc lidí, jak tvrdí nová studie publikovaná v časopisu Nature Medicine.
Většina úmrtí se týkala osob starších 80 let, nejčastěji šlo o ženy. Nejvíce lidí pak zemřelo na jihu Evropy, konkrétně v Itálii, Španělsku a Portugalsku.
Teploty, které mohou být lidem nebezpečné, mají být přitom letos ještě větší. Početná úmrtí související s horkem hlásí v těchto dnech Severní Amerika, kterou zachvátila nezvyklá vlna veder.
Jihozápad Spojených států zaznamenává podle deníku The New York Times teploty šplhající nad 45 stupňů Celsia, v oblasti navíc panuje mimořádná vlhkost. S vlnou veder je podle agentury AP spojována desítka úmrtí na západě státu Texas.
Vysoké teploty stoupající nad 40 stupňů Celsia již několik týdnů sužují také sever Mexika. Horka ukončila předčasně školní výuku, způsobila rozsáhlé výpadky elektřiny či zdravotní problémy lidí a zvířat. Od začátku roku zde v důsledku horka zemřelo nejméně 112 lidí. Přiložené snímky pocházejí z města Hermosillo, které zažívá skoro 50 stupňů Celsia.
Extrémně vysoké teploty již několik týdnů sužují sever Mexika. Ženy na snímku hledají úkryt před sluncem v mexickém Ciudad Obregon, 27. června.
V mexickém městě Hermosillo se teploty vyšplhaly na rekordních 49,5 stupně Celsia. Lidé se na snímku ochlazují v řece Sonora v rekreační oblasti města Hermosillo, 25. června.
Některé školy napříč severem Mexika ukončily kvůli vedrům výuku, někde i o měsíc, jiné přistoupily k výuce online. Mnoho ze vzdělávacích institucí nedisponuje klimatizací a děti kvůli nepříznivému počasí sužovaly zdravotní problémy. Na snímku dívka v parku, 26. června v Hermosillu.
Úřady 936tisícového města doporučily místním, aby se chránili pokrývkami hlavy, volným oblečením, méně vařili a vyhnuli se pobytu na přímém slunci. Západ slunce viděný ze skal nad mexickým městem Hermosillo, 28. června.
Muž na snímku se zásobil lahvemi zmrzlé vody, vyfoceno na skalnatém výběžku Cerro de la Campana nad mexickým městem Hermosillo, 28. června.
Velké ztráty ohlásili chovatelé dobytka, který ve vedrech kolabuje a umírá. Muž na snímku sbírá za západu slunce kukuřici z pole v Jupare, Sonora, Mexiko, 27. června.
Horka také způsobila rozsáhlé výpadky elektřiny. Na snímku se lidé ochlazují ve fontáně parku Madero, vyfoceno 25. června v Hermosillu.
Agentura Copernicus ve čtvrtek oznámila, že se letošní červen stal nejteplejším měsícem v historii měření. Snímek fontány v parku Madero v mexickém Hermosillu, 25. června.
Extrémní teploty v Kanadě pak denně způsobily stovky požárů. Takový počet se podle kanadského ministerstva přírodních zdrojů vymyká tabulkám a zemi čeká dlouhé a náročné léto. Kouř z požárů mimo jiné znečistil ovzduší v Kanadě a v sousedních Spojených státech a ovlivnil více než 100 milionů lidí.
Extrémní teploty zasáhly i Asii. Vlna veder v Indii zabila nejméně 44 lidí ve státě Bihár. Také Čína zažila nevídaná vedra a zaznamenala rekordní počet horkých dnů – kdy maximální denní teplota přesáhla 35 stupňů Celsia, připomněla stanice CNN.
