Svět vytáhl proti tabáku. Prohibice podporuje ilegální trh, varuje expert

Průměrně v zemích EU kouří 18,4 procenta lidí, v Česku skoro 20 procent. Každý rok podle údajů WHO na následky kouření tabáku zemře až 8 milionů lidí. Tabákový průmysl i proto prochází v současné době transformací. Státy po celém světě uplatňují regulace nikotinových výrobků. Lidé často sahají k alternativám s nižším zdravotním rizikem.

„Stále více narůstá podíl uživatelů alternativních nikotinových výrobku, jako je zahřívaný tabák, nikotinové sáčky či elektronické cigarety. Důvodem může být zvyšující se zájem veřejnosti o výrobky s nižším zdravotním rizikem, ale jako pravděpodobnější se jeví transformace samotných tabákových společností,“ říká pro Seznam Zprávy Ladislav Dékány, odborný garant Národní linky pro odvykání.

Tabákové společnosti se snaží inovovat své produkty a přicházet na trh se stále novými, které nějakým způsobem cílí na novou generaci uživatelů nikotinových výrobků. Zároveň jsou k této proměně podle Dékányho nuceny zpřísňováním regulace.

V Mexiku v lednu vstoupil v platnost úplný zákaz kouření na veřejných místech. Nově má tato středoamerická země jedny z nejpřísnějších protikuřáckých pravidel na světě.

Kromě uzavřených míst, jako jsou restaurace či prostředky hromadné dopravy, nesmějí Mexičané kouřit ani na zahrádkách podniků, na plážích, v parcích, v práci, na stadionech, v hotelech nebo na zastávkách, informovala agentura ČTK.

Panamerická zdravotnická organizace (PAHO) tvrdí, že užívání tabáku je nejčastější příčinou úmrtí na světě, které lze předcházet. Na americkém kontinentu si podle ní užívání tabáku každoročně vyžádá téměř milion úmrtí – ať už v důsledku přímé konzumace, nebo pasivního kouření. Kuřáků je podle PAHO na světě 1,3 miliardy.

Přísná pravidla v Mexiku kritizují někteří kuřáci, podle kterých budou moci lidé kouřit prakticky jen v soukromí domova. Další kritici zpochybnili, nakolik budou nová pravidla vymahatelná.

Mexiko není jedinou zemí s přísnými zákony o kouření. Podobná omezení již platí například v Irsku, Řecku, Maďarsku a na Maltě.

Nový protikuřácký zákon zavedl v nedávné době také Nový Zéland. Zakazuje prodej tabákových výrobků všem obyvatelům narozeným po roce 2009 – tito lidé se k nim tedy nedostanou ani v dospělosti.

„Slibuje si tím novou generaci nekuřáků, která bude žít zdravěji a déle. Zákaz se však netýká všech nikotinových výrobků. Je otázka, jaký bude výsledek takto silně prohibičního opatření. Z minulosti však víme, že přísná prohibice nefunguje a vždy je třeba hledat rovnováhu mezi příliš restriktivními a příliš liberálními opatřeními,“ uvedl pro Seznam Zprávy Dékány.

V loňském roce zakázala kouření na všech veřejných místech včetně barů, restaurací a autobusových zastávek také Kostarika. Tam platí pravidlo, že pokud vystavujete cizí osobu pasivnímu kouření, kouřit nemůžete.

„Většina prohibičních opatření má opravdu za důsledek vznik ilegálního trhu. Myslet si, že lidé přestanou užívat návykové látky, protože jsou zakázané, je hloupost. Často účinnějším řešením bývá správná forma regulace, kterou je ale pochopitelně velice obtížné správně nastavit,“ dodal.

I když je kouření na veřejnosti legální, v mnoha zemích existují specifické oblasti, kde vám za zapálení cigarety hrozí pokuta. Některá města, například Barcelona, zakázala kouření na plážích, aby zabránila znečišťování, tedy odhazování nedopalků.

Kouření nikotinových výrobků také značně zatěžuje planetu. Většina tabáku se pěstuje v zemích s nízkými a středními příjmy, kde jsou voda a zemědělská půda často zoufale potřebné k produkci potravin. Místo toho se využívají k pěstování smrtelně nebezpečných tabákových rostlin.

Navzdory marketingu tabákového průmyslu podle WHO neexistují žádné důkazy o tom, že by filtry měly prokazatelný přínos pro zdraví. WHO vyzývá, aby světové vlády zvážily v zájmu ochrany veřejného zdraví a životního prostředí úplný zákaz cigaretových filtrů.

Tyto výzvy částečně vyslyšelo například Španělsko, kde začal na začátku ledna platit balíček nových ekologických opatření. Jejich součástí je také to, že tabákové firmy budou muset nést náklady za uklízení milionů cigaretových nedopalků.

„Cigaretové nedopalky jsou snad nejčastěji odhazovaný odpad. Problémem je, že ve filtru se často nachází plastové komponenty, které se rozkládají i 15 let. Mnoho kuřáků si myslí, že nedopalek je jen papír, ale není,“ uvedl Dékány.

„Ročně se na celém světě spotřebuje asi 6 bilionů kusů cigaret a vzhledem k tomu, že každý pátý kuřák odhodí nedopalek na zem, si můžeme udělat představu o tom, jaká je to pro planetu zátěž,“ řekl také Dékány.

Podle WHO trvá asi deset let, než se v přírodě cigaretové filtry rozloží. Při tomto procesu se uvolňují toxické látky, jako je arsen a olovo. Podle nevládní organizace Ocean Conservancy jsou nedopalky cigaret dokonce i nejčastější formou znečištění moří.

Zavádění přísnějších pravidel pro konzumaci nikotinových produktů by se takřka dalo nazvat trendem. U jiných látek ale státy volí na první pohled odlišný postup. V České republice lze zmínit zákon o regulovaném trhu s konopím. Ten dostává jasnější obrysy, podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila by měl být připraven v březnu.

Z určitého úhlu pohledu jde ale o podobný způsob uvažování. Užívání cigaret je také regulováno, stejně jako bude regulován trh s konopím u nás nebo je regulován v ostatních zemích.

„Užívání konopí se tedy má spíše tendenci přiblížit užívání tabáku, resp. jeho regulaci, což smysl z hlediska společenské škodlivosti a škodlivosti pro uživatele má. Nemyslím si tedy, že by byl trend opačný, ač se to tak může zdát. V obou případech jde o snižování zdravotních dopadů, což je patrné jak u nikotinových výrobků, tak u konopí,“ odpovídá Dékány.