Svět věřil, že zvířata katastrofálně vymírají. Čeští vědci ale teď našli chybu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zřejmě už jste slyšeli, že obratlovci v celém světě ubývají závratnou rychlostí. Pokud ano, dost pravděpodobně jste se setkali se zprávou odkazující se na Living Planet Index (LPI) - asi nejpopulárnější ukazatel globální biodiverzity, který na konci minulého tisíciletí založil Světový fond na ochranu přírody (WWF) a nyní ho spravuje spolu s Londýnskou zoologickou společností (ZLS).

LPI je aktualizován každé dva roky, kdy se jeho nové skóre pravidelně objevuje ve všech světových médiích. Odkazuje se na něj například i série Naše Planeta na Netflixu s legendárním moderátorem a přírodovědcem Davidem Attenboroughem, ale i mezinárodní smlouvy či dokumenty OSN týkající se biodiverzity.

Zatím poslední aktualizace z roku 2022 říká, že populace obratlovců od roku 1970 poklesly v průměru o 69 % (jde čistě o snížení populací, ne počtu druhů a jejich vymírání).

Čeští vědci z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy (CTS) ale v nedávno publikované studii ukazují, že autory indexu k takovému výsledku dovedly chyby. Po jejich opravě je celosvětový úbytek populací výrazně méně závažný, a pokud se spočítá bez tzv. vážení (dávání různé váhy různým oblastem), neukazuje v průměru dokonce žádný globální pokles.

Dodejme, že autoři studie důrazně upozorňují, že jejich práce netvrdí, že ve skutečnosti k žádnému poklesu populací nedochází, natož pak že by ochrana biodiverzity nebyla důležitá.

Hlavní zjištění studie spočívá čistě v tom, že data, ze kterých LPI čerpá, ani zdaleka neukazují indexem prezentovaný pokles populací a že v metodologii existují konkrétní chybné postupy, které to způsobují.

Ke globálnímu poklesu populací podle autorů studie ve skutečnosti klidně docházet může, ale jestli se tak děje, tak o tom neexistují pořádná data. To samo o sobě není až tak nepravděpodobné, protože právě z nejhůř postižených oblastí je nejmíň dat. To ale nemění vůbec nic na tom, že zatímco veřejnost po celém světě dostává už roky zprávy o dramatickém poklesu, dostupná data nic takového neukazují.

„Hlavním sdělením naší studie je, že Living Planet Index je špatně, a zároveň i konkrétně ukazujeme proč a v čem,“ řekl úvodem Seznam Zprávám ekolog a biolog David Storch, který na studii pracoval spolu s Annou Tószögyovou a Janem Smyčkou.

Napsat práci zpochybňující LPI chtěli podle Storcha vědci z CTS už před lety, když zkusili na základě stejných dat jako autoři LPI provést vlastní výpočty populačních změn a došli ke zcela jiným výsledkům. Předběhli je ale jiní vědci ze zahraničí, kteří narazili na podobný problém (například tato studie z roku 2020) a podobné práce publikovali dřív.

„Rozhodli jsme se proto, že se podíváme přímo na samotný index a na to, jak je možné, že my a další vědecké týmy v datech dramatický pokles populací obratlovců nevidíme, zatímco LPI tvrdí, že populace v průměru ubyly o dvě třetiny,“ vysvětlil Storch pozadí zrodu studie.

Ve světové ekologické komunitě přitom podle něj LPI nemá dobrou pověst už roky. Přesto se na něj neustále odkazují média i některé vědecké práce.

Dodejme, že LPI svou metodiku nijak netají a kód výpočtu i zdrojová data veřejně ukazuje. Jak v tomto článku vysvětluje National Geographic, LPI ani ve skutečnosti doslova netvrdí, že ubylo 70 % obratlovců, protože přiznává, že různým populacím dává různou váhu.

„LPI kombinuje data o tisících druhů s různými stupni ohroženosti. Není to součet, v němž má například prosperující rejsek malý stejnou váhu jako třeba kriticky ohrožený nosorožec sumaterský,“ stojí ve zmiňovaném článku National Geographic.

Tohle ale podle Storcha není hlavní problém. I když se vezme v potaz toto „vážení“, neměl by podle českých vědců pokles vycházet tak dramaticky. Děje se tak kvůli několika chybám.

V naprosté stručnosti lze říct, že jde o matematické chyby. Kdo se o nich chce dozvědět víc, vysvětlení najde v následujícím boxu:

Autoři ve studii pro ilustraci vybrali i jeden příklad, kdy jimi popsané problémy způsobily, že pouhé čtyři roky poklesu jediné populace zmije obecné zvýšily pokles skóre indexu pro celý region Eurasie o 89,5 %.

Ačkoliv o tom Storch nemá žádné důkazy, osobně se domnívá, že chyby skóre indexu zkreslují ne náhodou, ale proto, že „autoři nutně potřebovali index, který klesá“.

Na velkých zpravodajských serverech ani na vědu zaměřených médiích o studii nenajdete žádnou zmínku a ani Světový fond na ochranu přírody (WWF), ani Londýnská zoologická společnost (ZLS) na ni zatím oficiálně nereagovaly. Na dotaz Seznam Zpráv odpověděl jen WWF s tím, že dotaz má být směřovaný na ZLS, protože ta index vytváří a je v nejlepší pozici o něm mluvit. Samotná ZLS se ale nevyjádřila.

„Jak se ve vědeckých kruzích začalo proslýchat, že chystáme tuto publikaci, autoři indexu nás kontaktovali a já jsem jim odpověděl, že se s nimi klidně budu bavit. Pak se ale odmlčeli. Letos mají vydat další aktualizaci indexu a já jsem zvědavý, jak se k tomu postaví,“ řekl Storch.

Na sociální síti X studii sdílelo několik významných zahraničních vědců. „Living Planet Index není spolehlivým měřítkem populačních změn,“ napsal k tomu například americký ekolog a kapacita oboru Erle Ellis z Marylandské univerzity v Baltimoru.

Podobně se vyjádřili například i ekolog Francisco Rodriguez-Sanchez ze Sevillské univerzity, americký antropolog působící na pracovišti evoluční antropologie Institutu Maxe Plancka v Lipsku Richard McElreath a další vědci.

Jediná kritika studie, kterou se nám podařilo najít, namítá, že problémy s indexem jsou známy už dlouho, ale nijak nenapadá její podstatu.

„Zatím se mi neozval nikdo, koho by naše studie nějak pobouřila. Docela mě to vlastně překvapuje. Naopak jsem se dozvěděl, že někteří moji zahraniční kolegové, kteří jsou známí svými varovnými prognózami, k mému překvapení LPI také už dlouho nemají rádi,“ dodal Storch.

Když čeští vědci (ale i některé zahraniční týmy) zkoušeli ze zdrojových dat LPI spočítat trendy populací obratlovců bez výše uvedených chyb, vyšel jim podle Storcha víceméně vyrovnaný poměr klesajících a rostoucích populací s výjimkou obojživelníků, kteří spíše ubývají.

Ani taková analýza nicméně podle Storcha téměř jistě nevypovídá o reálném stavu. Data z míst nejhůře postižených ničením přírody totiž často jednoduše nejsou k dispozici, takže ty největší úbytky nelze změřit.

Někdo by mohl namítnout, že možná právě proto LPI zvolil danou metodiku a snaží se vlastně „jen“ kompenzovat nedostatek dat, nebo že je lepší mít nedokonalý index než žádný. Takový pohled na věc jde ale podle Storcha proti základním pravidlům vědy.

„Ten index je prostě špatně a já opravdu nevím, co je dobrého na tom tvrdit, že ubyly dvě třetiny obratlovců, když nic takového data neukazují,“ namítl Storch. „Myslím si, že je lepší vidět, že situace ještě není tak zlá. Kdyby ubyly dvě třetiny, leckdo si řekne, že už je to ztracené a nemá cenu se snažit. Ve skutečnosti to ale tak hrozné není, což je pozitivní pro ochranu přírody, protože to říká, že leccos se ještě zachránit dá,“ dodal.

Důvodem, proč jsou přírůstky a úbytky populací obratlovců víceméně vyrovnané, může být to, že řada populací se teprve v posledních dekádách vzpamatovává z propadů způsobených lidmi v dávnějších dobách.

Příkladů přibývajících populací z posledních desítek let je přitom podle Storcha mnoho. V Evropě a Severní Americe jsou to například velké šelmy. Populačně roste samozřejmě i řada nepůvodních druhů nebo těch, které člověk „nechce“ (například přemnožená divoká prasata v Česku). Pochopitelně nadále dochází i k devastaci cenných ekosystémů na různých místech světa. V debatě o LPI se ale podle Storcha často vynechává fakt, že k té nejspíš v obrovské míře docházelo už před rokem 1970.

„Klasický příklad jsou africká zvířata. Do Afriky se zhruba do poloviny minulého století bez pušky v podstatě nejezdilo. Jezdila se tam ‚těžit‘ slonovina. Nikdo si s tím nelámal hlavu – a to už dnes zdaleka neplatí. Myslím si, že představa, že devastace přírody a biodiverzity je nejhorší teprve v posledních desítkách let, je zavádějící,“ uzavřel vědec.