Svět stáčí pohled od Kremlu k Teheránu. Kvůli kamikadze dronům

Rusko v bojích na Ukrajině používá jednorázové drony, které se zásahem cíle samy zničí. Bezpilotní letouny, kterým se v odkazu na japonské sebevražedné letce z druhé světové války přezdívá „kamikadze“, jsou považovány za levnou a vysoce účinnou alternativu raket.

Na rozdíl od tradičnějších a větších (a také dražších) vojenských bezpilotních letounů, které se po shození raket vracejí na základnu, jsou bezpilotní letouny kamikadze konstruovány tak, aby narazily do cíle a explodovaly.

Rusko využívá vícero typů bezpilotních letounů, na Ukrajině od září ale podle webu The Times of Israel nasazuje právě drony Šáhid-136 íránské výroby. Írán jich Rusku podle izraelského média dodal několik set.

Přestože jsou drony Šáhid relativně malé, jsou schopné nést rakety a mají nosnost přibližně 50 kilogramů. To znamená, že mohou způsobit značné škody. Masová výroba těchto dronů je levná a jednoduchá. Tolik tedy nevadí, že se při útoku zničí. Země díky tomu navíc nemusí posílat piloty na nebezpečné mise, popsal výhody zbraně deník The Jerusalem Post.

Hlavní výhodou těchto dronů je, že je lze vysílat na velkou vzdálenost. Také jsou schopny po určitou dobu kroužit ve vzduchu a udeřit až po té, co se operátorovi podaří identifikovat cíl.

Na videích, která se šíří na sociálních sítích, je možné vidět, jak se příslušníci kyjevské policie v pondělí snažili drony bezúspěšně sestřelit. Íránské drony včera v Kyjevě dopomohly zničit nejméně jednu obytnou budovu, v níž po výbuchu zemřeli čtyři lidé. Přítomnost dronů Šáhid fotografií potvrdila i francouzská agentura AFP.

Využití dronů Šáhid při útocích na Kyjev potvrdila i mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierrová, která hovořila o důkazech o jejich využití na Ukrajině „proti civilním i vojenským cílům“.

Útoky bezpilotních letounů mohou mít velký dopad na civilní obyvatelstvo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle BBC obvinil Moskvu, že je používá k šíření teroru mezi civilisty.

Minulý týden Zelenskyj prohlásil, že íránské drony se používají zejména k útokům na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Na tu Rusko podle ukrajinských prohlášení míří cíleně (více zde). Podle Zelenského si Rusko bezpilotních letounů Šáhid-136 z Íránu objednalo 2 400 kusů.

Fotky z Kyjeva po útoku dronů:

Přestože důkazy značí opak, Írán dodávky dronů Rusku popírá. Mluvčí íránského ministra zahraničí Násir Kanání, kterého v pondělí citovala státní tisková agentura IRNA, uvedl, že „Írán opakovaně prohlásil, že ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou nestojí na žádné straně a ani jedné straně žádné zbraně neposlal“.

Ukrajina však tvrdí, že její síly sestřelily první z těchto dronů poblíž města Kupjansk v Charkově už v září. Podle fotografií zveřejněných ukrajinskými úřady Rusko drony Šáhid přejmenovalo a používá je pod názvem „Geran“.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak íránské výmluvy nebral v potaz a řekl, že Írán odpovědnost za zabíjení Ukrajinců nese. „Tato země, která utlačuje vlastní národ, poskytuje ruským monstrům zbraně k masovému zabíjení v srdci Evropy,“ napsal na Twitter.

Írán navíc údajně plánuje Rusku dodat další zbraně. Podle čtyř zdrojů agentury Reuters z íránské vlády už Teherán slíbil Moskvě rakety země-země i další drony. Rusko o to prý požádalo před dvěma týdny, když byl íránský viceprezident Mohammad Mochbar v Moskvě.

Spojené státy tvrdí, že se Rusko snaží o využití íránských dronů již několik měsíců.

USA souhlasily s francouzským a britským stanoviskem, že íránské dodávky výbušných dronů Rusku porušují sankce OSN, konkrétně rezoluci Rady bezpečnosti OSN 2231. Tato rezoluce byla schválená v souvislosti s mezinárodní dohodou o omezení íránského jaderného programu v roce 2015.

Na základě této rezoluce bylo na Írán uvaleno zbrojní embargo, které platilo do října 2020. Podle západních diplomatů ale rezoluce i nadále počítá s omezením obchodování s raketami a související technologií, a to až do října 2023.

Vedant Patel z amerického ministerstva zahraničí uvedl, že Rusko má plán na dovoz stovek íránských bezpilotních letounů. Patel také uvedl, že prohlubující se spojenectví mezi Ruskem a Íránem je něco, co by měl celý svět vnímat jako hrozbu.

„Každý, kdo obchoduje s Íránem a může mít jakoukoli spojitost s bezpilotními letadly nebo vývojem balistických raket či tokem zbraní z Íránu do Ruska, by měl být velmi opatrný a měl by si vše řádně prověřit. USA nebudou váhat použít sankce,“ varoval Patel podle BBC.

Již začátkem září USA uvalily sankce na íránskou společnost obviněnou z koordinace vojenských letů pro přepravu íránských dronů do Ruska, stejně jako na tři společnosti, které se podle nich na výrobě bezpilotních letounů podílely.

Za porušení závazků vyplývajících z jaderné dohody z roku 2015 považuje íránský prodej dronů Šáhid i Velká Británie, detaily přinesl The Guardian. Citoval mluvčího diplomacie, který vyzval členské státy OSN, aby se zdržely „akcí, které plnění závazků podkopávají“.

„Spojené království odsoudilo rozhodnutí Íránu dodávat Rusku bezpilotní letouny a provádět výcvik. Dodávky bezpilotních letounů Íránem jsou v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2231 a jsou dalším důkazem úlohy, kterou Írán hraje při podkopávání globální bezpečnosti,“ uvedl mluvčí.

Mluvčí francouzského ministerstva zahraničí minulý týden prozradil, že Paříž zaznamenala „velké množství informací, které hovoří o použití íránských dronů ruskými ozbrojenými silami na Ukrajině při bombardování, které bylo zaměřeno na civilní cíle“.

Šéf zahraniční politiky Evropské unie Josep Borrell uvedl, že EU rovněž „shromažďuje důkazy“ o íránských bezpilotních letounech a je připravena jednat.

EU, která kvůli brutálnímu potlačování současných protestů zavedla sankce na 11 íránských činitelů, se tak možná odhodlá k jejich dalšímu zpřísnění.

Ukrajina žádá spojence o systémy protivzdušné obrany již od začátku invaze. Potřeba se ale poté, co Rusko začalo používat bezpilotní letouny ve velkém, stala naléhavější.

Systémy protivzdušné obrany byly jednou ze tří hlavních priorit na ukrajinském seznamu přání ohledně zbraní, který byl představen na středečním zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v Bruselu. Alespoň to vyplývá z materiálů, které měli evropští ministři obrany podle CNN na schůzce k dispozici.

Protivzdušná obrana proti bezpilotním letounům kamikadze se liší od systémů, které se používají proti řízeným střelám a podobným zbraním.

Náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj na Twitteru poděkoval Polsku jako „bratrům ve zbrani“ za výcvik praporu protivzdušné obrany, který podle něj zničil devět těchto íránských dronů.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v úterý slíbil, že aliance už „v následujících dnech“ dodá Ukrajině systémy obrany proti dronům, včetně těch z Íránu.

Ukrajinská armáda podle webu CNN používá bezpilotní letouny RAM II, které vyvinulo konsorcium ukrajinských společností a které byly zakoupeny za peníze získané z crowdfundingu – od běžných Ukrajinců.

Kyjev se při dodávkách dronů spoléhá také na své spojence. Spojené státy poslaly na Ukrajinu několik typů těchto zbraňových systémů. Patří mezi ně drony Switchblade – záběry jejich využití jsme zveřejnili už před časem.

V květnu USA podle CNN poslaly ukrajinské armádě drony „Phoenix Ghost“, o nichž se předpokládá, že jsou dronům Switchblade podobné, ačkoli detailů o jejich schopnostech je známo jen málo.

Drony Ukrajině rovněž poskytlo Spojené království. Mezi ně patří 850 ručně odpalovaných mikrodronů Black Hornet, o nichž Seznam Zprávy informovaly již dříve (více zde).

Ukrajina rovněž používá bezpilotní letouny Bayraktar turecké výroby. Ty se staly jakýmsi symbolem ukrajinského odporu. S kamikadze drony je však příliš srovnávat nelze, jsou značně větší a po shození laserem naváděných bomb nebo raket se vracejí zpátky na základnu.