Článek
„Až 828 milionů lidí po celém světě každou noc uléhá hladových,“ uvádí nově zveřejněná zpráva několika subjektů OSN zaměřená na potravinovou situaci za rok 2021 po celém světě.
Jen od roku 2019 se počet lidí trpících akutní formou hladu zvýšil ze 135 milionů na 345 milionů. Až 50 milionů lidí ve 45 zemích světa balancuje na pokraji samotného hladomoru.
Před bezprecedentním přírůstkem akutně hladových a podvyživených lidí varuje šéf Světového potravinového programu (WFP) David Beasley. Podle něj se „rekordních 345 milionů lidí trpících akutním hladem blíží k vyhladovění“. Situace se navíc podle něj může dále zhoršovat. „Existuje opravdové riziko, že se (počet ohrožených lidí) v nadcházejících měsících vyšplhá ještě výše,“ dodal.
Podle Beasleyho může potravinová nouze, která dopadá především na africké a blízkovýchodní státy, vést k prohloubení globální nestability, hladomorům a masové migraci.
Jako příčinu, proč je svět „hladovější než kdy jindy“, zmiňuje WFP čtyři hlavní faktory. Prvním z nich jsou ekonomické dopady pandemie covidu-19, se kterými se země potýkají od roku 2020. Další jsou dopady klimatické krize – absence dešťů a bezprecedentní sucho a z toho plynoucí nemožnost pěstování zemědělských plodin.
Zásadní faktor představují probíhající konflikty. Až 60 procent lidí, kteří se potýkají s potravinovou nouzí, totiž žije v oblastech sužovaných válkou a násilím.
Čtvrtým faktorem, který WFP zmiňuje, jsou rostoucí náklady na to, jak k ohroženým lidem pomoc dostat. WFP uvádí, že od roku 2019 se ceny potravin zvýšily o 30 procent, což představuje další výdaje v hodnotě 42 milionů dolarů za měsíc.
Situaci navíc zhoršuje i ruská invaze na Ukrajinu. Jak Ukrajina, tak Rusko patří mezi zásadní producenty obilí, slunečnicového oleje a často do zemí třetího světa plodiny vyváží. Rusko je navíc klíčovým vývozcem zemědělských hnojiv, která jsou zásadní například pro africké zemědělce, informuje server Al-Džazíra. Problémy působí i Ruskem zablokované přístavy na Ukrajině, odkud obilí dále proudí do světa. Na řešení situace již dlouhodobě apeluje mimo jiné i Africká unie.
V důsledku zhoršující se potravinové krize až 45 milionů dětí mladších pěti let trpí nejsmrtelnější formou podvýživy – chřadnutím. To zvyšuje riziko úmrtí až dvanáctkrát. Dalších 149 milionů dětí mladších pěti let kvůli nedostatku základních živin zakrnělo v růstu a vývoji.
Prohlubuje se také rozdíl mezi oběma pohlavími – v roce 2021 byl podíl žen středně nebo zásadně postižených hladem už o 4,3 procentního bodu vyšší než mužů (31,9 procenta žen, 27,6 procenta mužů). O rok dříve tento rozdíl představoval jen tři procentní body, zmiňuje server Africanews.
Odvrátit katastrofu by podle WFP měly světové vlády prostřednictvím restrukturalizace financí a větší efektivity, přispět by měla i finanční, technická a znalostní pomoc společností ze soukromého sektoru a dále například angažování celebrit a influencerů, kteří by měli na témata více upozorňovat.
Nová zpráva OSN vznikla ve spolupráci s Organizací pro výživu a zemědělství Spojených národů, Mezinárodním fondem pro rozvoj zemědělství, UNICEF, WFP a Světovou zdravotnickou organizací.
