Svět čelí „dokonalé bouři krizí“. Hrozí nepokoje i nerovnosti, varuje OSN

„Globální potravinová, energetická a finanční krize, které rozpoutala válka na Ukrajině, zasáhly země, které se již zmítají pandemií a klimatickou krizí, a zvrátily tak rostoucí snižování rozdílů mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi,“ řekl pro britský The Guardian generální tajemník OSN António Guterres. Rozdíly mezi severem a jihem podle něj rostou „morálně nepřijatelným způsobem“.

Globální problémy podle něj prohlubují rozdíly mezi bohatými a chudými státy. „Znepokojivé je, že žijeme v dokonalé bouři. Protože všechny krize přispívají k dramatickému nárůstu nerovností ve světě a k vážnému zhoršení životních podmínek nejzranitelnějších skupin obyvatelstva,“ popsal.

Před krizemi, jako je pandemie koronaviru nebo válka na Ukrajině, se poměry ve vyspělých a rozvojových státech podle něj neustále přibližovaly. Naopak se prohlubovaly rozdíly uvnitř jednotlivých zemí.

Minulý měsíc šéf Světového potravinového programu OSN David Beasley varoval, že v desítkách zemí, které jsou závislé na pšenici z Ruska a Ukrajiny, hrozí kvůli růstu cen potravin protesty, nepokoje a politické násilí.

Počet lidí, kteří trpí chronickým hladem, tedy dlouhodobým nedostatkem potřebných potravin, vzrostl podle OSN na 810 milionů lidí. To je asi o 150 milionů více než před 5 lety.

„Už před válkou na Ukrajině jsme čelili bezprecedentní celosvětové potravinové krizi kvůli covidu a zvýšení cen pohonných hmot,“ vysvětluje pro deník The Guardian. Dopady války jsou podle něj zatím „devastující“.

Ukrajina totiž každý rok vypěstuje dostatek potravin k uživení asi 400 milionů lidí. Například Somálsko spoléhá ve veškerém dovozu obilí na Rusko a Ukrajinu, Egypt pak asi v 80 procentech.

Šéf OSN označil mimo všechny humanitární krize, se kterými se svět potýká, za nejzásadnější krizi klimatickou. Podle něj musí lidé udělat vše, co je v jejich silách, aby se otázka klimatu stala opět prioritou. „Je to víc než planeta. Je to také lidstvo, které je ohrožené,“ řekl.

Za největšího nepřítele klimatu označil uhlí a vyzval země, které jsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, k odstavení všech uhelných elektráren do roku 2030.

Například Německo ale nedávno v reakci na omezení dodávek ruského plynu ohlásilo, že zakonzervované uhelné elektrárny vrátí do provozu. Podobný směr naznačila i Francie. „Pokud by svět v uplynulém desetiletí masivně investoval do obnovitelných zdrojů, jak měl, byli bychom dnes ve zcela jiné situaci. Musíme se poučit z minulosti,“ řekl Guterres.

Klíčové otázce snížení emisí se podle něj nedává dostatek zájmu a ani na loňské konferenci OSN o klimatu COP 26 ji lídři zemí nediskutovali dostatečně vážně. „Všechny ukazatele naznačují, že dopady klimatické krize přicházejí rychleji, než předpovídal nejskeptičtější odhad před několika lety,“ řekl.

Na právě probíhající konferenci o oceánech v Lisabonu, kde se sešli světoví lídři s hlavami menších států, vyzval k zvýšení ochrany oceánů před znečištěním. A varoval, že bez významného zásahu bude do roku 2050 v oceánech více plastového odpadu než ryb.