Svérázný boj s nechutí plodit. Čína „zasáhne“ proti potratům u mladých

Ačkoli Čína stále zůstává nejlidnatější zemí světa, nově zveřejněná data Národního statistického úřadu potvrzují neradostný trend. Míra porodnosti byla v roce 2021 nejnižší od roku 1949. Přirozené tempo růstu čínské populace činilo pouze 0,034 procenta – nejméně od roku 1960.

Po letitých snahách růstu populace zamezit se tak Peking snaží o pravý opak. V červnu přišel s možností pro páry mít tři děti namísto dvou. Zavedl i nové politiky s cílem snížit finanční zátěž při výchově dětí. Babyboom však zůstává jen zbožným přáním komunistické strany. Na pobídky k plození vícera dětí Číňané totiž zjevně neslyší.

A tak došlo na potraty.

Čínská agentura pro plánování rodičovství v rámci ročního plánu bez dalších podrobností uvedla, že hodlá „zasáhnout“ v případě žádostí neprovdaných žen a náctiletých dívek o potrat. Neurčité sdělení obyvatele zkoušené všemožnými politikami plánovaného rodičovství klidné neponechalo. Podle čínské vlády však jde jen o součást ozdravné kampaně na podporu tradičních hodnot a zvýšení porodnosti.

Podle Asociace pro plánování rodiny snížení potratů znamená „zlepšení reprodukčního zdraví“. Agentura pro plánování rodičovství dodala, že pro vzdělávací a komunikační projekty v oblasti reprodukčního zdraví zřídí pracovní skupiny. Plán hovoří také o zavedení pilotních programů, které by Číňany povzbudily k plození dalších dětí. Co přesně to znamená, Číňané sami neví.

Před pěti měsíci čínská Státní rada vydala pokyny ke snížení počtu potratů prováděných z „nelékařských důvodů“, což vyvolalo spekulace o tom, zda budou potraty v zemi omezeny. Úřady však uvedly, že cílem kroku je „posílit reprodukční práva žen“.

Čína se potýká s problémy stárnoucí populace a klesající porodností, které vyvolala letitá praxe politiky jednoho dítěte. Tu Peking ukončil v roce 2016, porodnost však klesala dál. V roce 2020 se narodilo jen 12 milionů dětí, za rok 2021 jich Čína evidovala jen 10,6 milionu. Nejméně za 70 let.

Problém klesající porodnosti a nechuť mladých Číňanů rodit více dětí se úřady snaží řešit podporou „pozitivní“ rodinné kultury manželství a vícerčat – vzdělávacími programy s důrazem na tradiční rodinné hodnoty, lepší prenatální a postnatální péčí, podporou rodičů ke společné odpovědnosti za výchovu dítěte a potlačením tradiční praxe, kdy si muži nevěsty kupují za tučný peníz.

Jak konkrétně chce agentura „zasahovat“ do potratů, zatím netuší ani sami gynekologové. Podle odborníků je však program na zlepšení reprodukčního zdraví velice citlivý i v případě, že vláda nechtěná těhotenství nijak regulovat nebude.

„Mohlo by to skončit stigmatizací mladých žen, které musí jít na potrat – a to by je mohlo dostat do zranitelnější pozice, než je nutné,“ uvedla Čchen Ja-ja, výzkumnice Šanghajské akademie sociálních věd. „Je zapotřebí více zdrojů k posílení všeobecné sexuální výchovy a výuky, zejména pro muže, aby respektovali ženy a rozuměli jim,“ dodala. Větší podporu by dle ní v Číně zasloužily svobodné matky.

Poměr závislostí označuje vztah mezi ekonomicky závislými věkovými skupinami a těmi v produktivním věku. Ti, kteří jsou definováni jako práceschopní, jsou lidé ve věku od 15 do 64 let. Poměr závislostí ukazuje, nakolik jsou lidé v produktivním věku zatíženi těmi, kteří jsou příliš mladí nebo příliš staří pro výkon práce. Pro statistické účely se údaje vztahují pouze na pevninskou Čínu.

Podle hlavní čínské výzkumnice Human Rights Watch Ja-čchiou Wang hrozí potenciální zneužití zdravotního programu. Připomněla, že nucené potraty byly po celá desetiletí součástí politiky jednoho dítěte. „Z dokumentu jasně vyplývá, že čínská vláda podporuje porody a snaží se omezit potraty,“ uvedla Wang. „Vzhledem k historii omezování reprodukčních práv žen a tělesné autonomie zneužívajícími prostředky jsou tato opatření jistě důvodem k obavám.“

Čínské státní médium Global Times citující demografy však na obranu úřadů uvádí, že cílem je zabránit nechtěným těhotenstvím u nesezdaných párů, jelikož vícenásobné potraty mohou vést k neplodnosti.

Deník dále přiznává, že zpráva na čínských sociálních sítích vyvolala značné znepokojení. Data ale dle něj hovoří jasně – ročně proběhne zhruba 9,5 milionu potratů. Téměř polovina žen, které potrat podstoupí, je mladší 25 let.

Potraty jsou v Číně velkým tématem. Během politiky jednoho dítěte v zemi počty potratů rostly kvůli pohlaví dítěte – čínské páry vzhledem ke své jediné šanci na pořízení potomka upřednostňovaly narození chlapce. Proti selektivním potratům Čína zasáhla v roce 2018 přijetím preventivních opatření. Zdravotní úřady například začaly ve velkém vydávat varování, že umělé ukončení těhotenství je pro těla žen škodlivé a způsobuje neplodnost.

Podle vládních statistik provedli lékaři v Číně v letech 1971 až 2013 336 milionů potratů. Údaje Národní zdravotní komise ukazují, že mezi lety 2014 až 2018 docházelo v průměru k 9,7 milionu interrupcí ročně, což představuje nárůst o přibližně 51 % oproti průměru z let 2009 až 2013, a to i navzdory uvolnění politiky plánování rodiny.

Běžná praxe potratů motivovaných pohlavím dítěte navíc vytvořila obrovskou genderovou nerovnováhu – v Číně je o 35 milionů více mužů než žen. Snaha limitovat interrupce tak probíhá už několik let. Například v provincii Ťiang-si musí ženy před podstoupením potratu získat souhlas tří lékařů.

Země s 1,4 miliardy lidí má za sebou historii jedné z nejinvazivnějších politik plánování rodiny na světě.

Po politickém fiasku Kulturní revoluce a Velkého skoku vpřed Čína v roce 1978 hledala způsoby, jakými co nejefektivněji snížit růst populace nejlidnatějšího národa světa, která se pomalu přibližovala jedné miliardě. Ústřední vláda v Pekingu schválila návrh, podle kterého měly úřady pro plánování rodin nabádat páry k jednomu, maximálně dvěma dětem.

Některé čínské provincie tak začaly experimentovat s opatřeními proti růstu populace, včetně poskytování potravinových dávek párům, které se zavázaly mít jen jednoho potomka. V roce 1980 38 milionů členů Komunistické strany dostalo limit jednoho dítěte příkazem a politika se pomalu rozšířila na celostátní úroveň, s výjimkou etnických menšin a vesnických rodin.

Přání čínské vlády se naplnilo a přirozený přírůstek začal klesat i za cenu narůstající infanticidy (záměrných usmrcení dětí), zejména dívek, a milionů neregistrovaných dětí.

V roce 2000 se článek o antikoncepci stal součástí ústavy a povinností každého čínského občana. Během následujících let tak začal růst černý trh s novorozenci – 80 procent všech obchodovaných dětí byly dívky. Přibývalo také potratů a nelegálního testování krve plodů kvůli DNA.

O pět let později už bylo jasné, že je třeba přibrzdit. Čína slíbila změny, stále se však objevovaly zprávy o nucených sterilizacích a potratech. V roce 2014 už mohli mít druhé dítě například ti rodiče, z nichž je jeden jedináček. Obdobné výjimky však přestaly stačit.

V roce 2020 už čínští statistici bili na poplach. Desítky let přetrvávající snaha plánovat Číňanům rodinný život a snižovat populaci vedla k prudkému poklesu porodnosti.

Nad nejlidnatější zemí světa se začala snášet reálná hrozba demografické, ekonomické a politické krize. Pokles porodnosti spolu s prodloužením délky života by znamenal, že lidé v produktivním věku nebudou mít šanci vyvažovat stárnoucí populaci.

Číňané však pobídky Pekingu k pořízení třetího dítěte s příliš velkým nadšením nepřivítali. Za poklesem plánů na další dítě stojí v Číně celý balíček faktorů. Jednak je to postupná proměna genderových rolí ve společnosti, ohrožení kariérních vyhlídek jako je diskriminace mladých bezdětných žen nebo nedostatečná podpora pracujících matek.