Článek
Ke vstupu do NATO se Stockholm přiklonil krátce po ruské invazi na Ukrajinu. Země, která se neutrality držela od první poloviny 19. století, už pár dní po začátku Ruskem rozpoutané války „přiohnula“ zásady, kterých se držela. Vláda ve Stockholmu rozhodla poslat Kyjevu 5000 protitankových střel a další vojenské vybavení. A stejně postupovala i další neutrální země – Finsko.
Helsinky a Stockholm pak společně oznámily plán vstoupit do NATO. V půli května 2022 předali v Bruselu zástupci obou zemí žádosti o přijetí do aliance.
Švédsko teď udělalo další krok směrem k členství. Švédský parlament schválil zákon, který vstup umožní. Finský parlament podobnou normu přijal v březnu.
Jak píše na svých webových stránkách švédský večerník Expressen, pro hlasovalo 269 zákonodárců, 37 bylo proti. „Jsem šťastný, že byl tento návrh zákona schválen Riksdagem. Cítím také vážnost tohoto okamžiku. Prostě cítím zároveň mnoho emocí, ale to už tak někdy v zahraniční politice bývá,“ citoval list šéfa švédské diplomacie Tobiase Billströma.
Obě severské země dosud čekají na finální rozhodnutí Maďarska a Turecka, které s udělením souhlasu nadále otálejí. Jsou posledními členskými zeměmi, které rozšíření aliance zatím neratifikovaly.
Maďarský parlament by měl o vstupu Švédska a Finska do NATO hlasovat někdy v druhé polovině března. Ještě než k tomu ovšem dojde, hodlá maďarský premiér Viktor Orbán vyslat do severských zemí vyjednávat delegaci složenou z členů své strany Fidesz.
O čem přesně mají maďarští politici ve Finsku a Švédsku jednat, zůstává nejasné, napsal nedávno server EUobserver. Z vyjádření maďarské diplomacie ale podle něj vyplývá, že země nebude ochotná dát severských zemím „zelenou“ jen tak. Za svou „laskavost“ bude chtít získat zpátky peníze z EU.
O maďarské taktice
Orbánova strana Fidesz, která v maďarském parlamentu kontroluje přes dvě třetiny křesel, slíbila, že podpoří vstup Švédska a Finska do NATO. Podle odborníka ale bude chtít výměnou za své „ano“ získat zpět peníze od Evropské unie.
Ještě složitější je to s Tureckem. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan chce po Švédsku vydání kurdských aktivistů, které obviňuje z terorismu. Ankaru podráždila i demonstrace, na níž Kurdové ve Stockholmu symbolicky oběsili Erdoganovu figurínu (více zde).
Ministr zahraničí Billström je nicméně optimistou. V posledních dnech se dostal do titulků švédských novin, když prohlásil, že je „zcela přesvědčen“, že Turecko vstup Švédska do NATO nakonec schválí.
Má se tak stát na červencovém summitu ve Vilniusu. „Pokud bychom dorazili na summit a do aliance nevstoupili, byl by zpochybněn princip otevřených dveří NATO, který platí od založení organizace před téměř 70 lety. Pokud by se tak stalo, bylo by to velmi vážné,“ prohlásil.
