Švédsko stoplo výstavbu větrných elektráren. Turbíny by rušily armádní senzory

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Švédská vláda zablokovala z bezpečnostních důvodů výstavbu 13 větrných elektráren v Baltském moři. Informovaly o tom irský RTE a britský The Guardian.

Vláda zdůraznila, že při rozhodování byla „klíčová relativní blízkost vysoce militarizovaného Kaliningradu“. Elektrárny měly vyrůst v oblastech u jihovýchodního pobřeží a v podstatě naproti ruské exklávě Kaliningradu.

Ministryně pro klima Romina Pourmokhtariová ale na tiskové konferenci uvedla, že povolení k výstavbě bylo zamítnuto, protože by stavby „měly nepřijatelný dopad na obranné zájmy“.

Minulý týden švédská veřejnoprávní televize STV zveřejnila studii švédských ozbrojených sil, z níž vyplynulo, že by projekty mohly výrazně ovlivnit fungování armádních senzorů. Rotující lopaty větrných turbín totiž vytvářejí řadu rušení.

„V této vážné bezpečnostní situaci, v níž se Švédsko nyní nachází, musí mít zájmy obrany mimořádnou váhu,“ vysvětlil ministr obrany Pål Jonson s tím, že elektrárny na moři by mohly zpozdit detekci přilétajících řízených střel, což by zkrátilo dobu varování ze dvou minut na 60 sekund.

Švédská průmyslová asociace pro větrnou energii označila rozhodnutí za „překvapivé“. „Je problematické, že vláda kategoricky uzavírá celou oblast pro potenciální výrobu elektřiny bez řádného celkového posouzení,“ napsala v prohlášení.

Vládní memorandum, s nímž se seznámila agentura AFP, tvrdí, že jiné země našly pro větrné elektrárny na moři řešení, například pomocí speciálních „radarů vyplňujících mezery“ a umístěných v blízkosti větrných parků.

Ve stejném memorandu se poukazuje na naléhavou potřebu zvýšit výrobu energie, protože poptávka po elektřině by se ve Švédsku mohla do roku 2045 více než zdvojnásobit.

Švédsko a Finsko v důsledku ruské invaze na Ukrajinu upustily od desetiletí trvající vojenské neutrality a připojily se k Severoatlantické alianci (NATO). Baltské moře je tak obklopeno členy Aliance – někteří analytici jej dokonce nazývají „jezerem NATO“.

Helsinky a Stockholm při schvalování narazily na Turecko, resp. Maďarsko. Finské členství nakonec prošlo loni na jaře, švédské letos v únoru.