Článek
Švédsko vyčlení pro Severoatlantickou alianci až tři vojenské lodě s úkolem chránit podmořskou komunikační a energetickou infrastrukturu v Baltském moři před sabotážemi. Dnes o tom informovala agentura AP s odvoláním na švédskou vládu. Podle kabinetu je to poprvé, kdy Švédsko jako nový alianční stát přispěje ozbrojenými silami k obraně Aliance a odstrašení nepřátelských sil.
Švédská armáda rovněž poskytne pozorovací letoun ASC 890. Pobřežní stráž potom přispěje čtyřmi loděmi, které budou monitorovat Baltské moře, a dalších sedm plavidel bude v pohotovosti. Premiér Ulf Kristersson dnes na výroční bezpečnostní konferenci uvedl, že Švédsko sice není ve válce, nelze ale hovořit ani o míru, informovala agentura TT.
Rozhodnutí přichází v době, kdy řada incidentů v Baltském moři zvýšila obavy z možných ruských aktivit v regionu. Od roku 2023 bylo poškozeno deset kabelů v oblasti, což se dotklo Estonska, Finska, Švédska, Německa a Litvy. Nejméně dva incidenty se týkaly lodí, které byly později obviněny z vlečení kotev po mořském dnu.
Naposledy 25. prosince byly v Baltském moři poškozeny dva kabely. Následující den finská pohraniční stráž vstoupila na palubu plavidla Eagle S a odplula s ním do finských vod. Finské úřady mají podezření, že posádka lodi kabely poškodila záměrně kotvou, kterou za sebou táhla. Finské úřady předpokládají, že loď plující z Ruska pod vlajkou Cookových ostrovů je součástí takzvané ruské stínové flotily. Tak jsou označována plavidla, která Rusko využívá pouze neoficiálně, aby obešlo sankce a mohlo vyvážet například svou ropu.
Švédsko se v březnu stalo 32. členem Severoatlantické aliance. Do NATO vstoupilo po sousedním Finsku v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
