Článek
Za měsíc květen uskutečnilo Rusko na ukrajinské hlavní město zhruba 20 útoků. A v červnu v této praxi pokračuje. Za posledních šest dní zažil Kyjev šest leteckých útoků; jen během pátku sestřelila protivzdušná obrana více než 30 ruských střel a bezpilotních letounů.
„Nikdy nevíte, kdy raketa spadne na váš dům,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy právník Myroslav Vovk, který pracuje pro ministerstvo spravedlnosti a nyní se v hlavním městě Ukrajiny nachází. „I když ukrajinská protivzdušná obrana odvádí skvělou práci, nejsou to bohové a vždy je tu šance, že umřete. Život ale jde dál.“
Během rozhovoru probíráme například i to, jak se nočním ostřelováním, které má na svědomí zraněné i mrtvé, Ukrajinci vyrovnávají, nebo to, jak on sám reaguje, když se městem rozeznějí sirény.
Jaká je nyní nálada mezi lidmi v Kyjevě? Jak dnes vypadá život v hlavním městě?
Lidé se nastalé situaci přizpůsobují, chodíme tak i nadále do práce, pracujeme a prostě pokračujeme v životě. Noci jsou ale náročné, jelikož kvůli útokům nemůžeme spát. A sledovat zprávy o mrtvých dětech je příšerné (více o tomto útoku zde, pozn. red.).
Jak se vy osobně s útoky vyrovnáváte?
Byl jsem v Kyjevě v první fázi války, když byl Kyjev obléhán, což bylo mnohem náročnější, než je situace nyní. Ruské jednotky tehdy byly nedaleko od nás a v podstatě jsme je mohli cítit. Bylo to strašné. Teď tu ale nejsou, jsou na jihu a východě země a velkou část našeho území – i naše hlavní město – jsme udrželi.
A jak se s tím vyrovnávám? Věřím ve svou zemi a finančně přispívám armádě. Všichni děláme, co můžeme, abychom tuhle válku vyhráli. Někteří moji kamarádi jsou dobrovolníci a pomáhají s municí nebo poskytují lékařskou a humanitární pomoc. Ukrajinská veřejnost dělá, co může. To jí pomáhá přetrvat.
Ukrajinská protivzdušná obrana
Ukrajincům se v poslední době daří ničit ruské rakety a bezpilotní letouny lépe než v minulosti. Čím to je? Podle experta Tomáše Řepy i tím, že se Ukrajinci rychle naučili pracovat se zahraničními systémy, jako je např. Patriot.
Když v noci spustí sirény, chodíte do krytu?
Jsem v tomhle opravdu špatný příklad, ale do krytu nechodím. Řídím se jen pravidlem dvou zdí, které říká, že jedna zeď vás před ohněm neochrání, dvě ovšem ano. A ano, rozumím tomu, že zřejmě riskuji.
Proč to tedy děláte?
Nějak jsem si na bombardování i další věci zvykl. A když si na něco takového zvyknete, přestanete tomu věnovat takovou pozornost. Sám v sobě jsem usoudil, že pravidlo dvou zdí stačí, protože pokud bych šel pokaždé, když nás Rusko bombarduje, do krytu, už vůbec bych se nevyspal.
Zvyknout si na něco takového se zdá až nepředstavitelné.
Je to strašné, ale je to život. Je to nicméně i důvod, proč chceme našim partnerům – zejména Evropské unii a Spojeným státům – vysvětlit, že tohle je realita a může se to stát každému. Jsem si jistý, že lidé v Česku tomuhle rozumí; když přijde agresor, musíte bojovat za svou svobodu a nezávislost. My na Ukrajině to bohužel zažíváme nyní, pevně ale věříme v naše vítězství.
Dříve byl v Kyjevě relativní klid. Dochází mezi lidmi k nějakému uvědomění, že situace je opět vážná?
Situace byla vážná vždy, od začátku války až dodnes. Osobně jsem si ale momentálně vědom toho, že díky našim partnerům máme mnohem silnější protivzdušnou obranu a zneškodňujeme prakticky všechny drony a další ruské zbraně. Máme jednoduše mnohem více nástrojů, kterými se chráníme.
Stále je tu nicméně riziko, že některá raketa dopadne na civilní dům. A ano, situace je vážnější, než byla před třemi měsíci. Není ale vážnější než to, co jsme zažili v první fázi konfliktu.
I když ví, že riskuje, nechodí Myroslav při každém útoku do krytu.
Máte strach?
Myslím, že každý by se bál. A jestli se mě ptáte, zda myslím na smrt, předpokládám, že na ni tady myslíme všichni. Nikdy nevíte, kdy raketa spadne na váš dům. I když ukrajinská protivzdušná obrana odvádí skvělou práci, nejsou to bohové a vždy je tu šance, že umřete. Život ale jde dál a musíme pomoci naší ekonomice tím, že budeme fungovat.
Uvažovali jste někdy o tom, že byste Ukrajinu opustil? Možná dokonce nyní, pokud by útoky na Kyjev nepřestaly?
Ne, Ukrajinu neopustím. Pokud bychom nyní odešli, bylo by to pro naši zemi špatné. Bylo by těžké Ruskou federaci porazit. Zůstává tu hodně Ukrajinců – jak v Kyjevě, tak i v Charkově, který je mnohem blíže Rusku – a děláme, co můžeme, abychom pomohli. Soudím, že to je teď mise Ukrajinců.
