Svědectví přímo od ruského důstojníka: Rusové mučí ukrajinské zajatce

Bývalý ruský armádní důstojník Konstantin Jefremov, který dříve působil jako velitel odminovací jednotky v Čečensku, přijel 10. února 2022 na Krym, aby se účastnil vojenských cvičení. O tom, že se je Kreml chystá vyslat do války, podle něj tehdy neměli ponětí ani výše postavení důstojníci.

Když zjistil, co se chystá, rozhodl se Ukrajinu opustit. „Nechal jsem tam zbraň, nasedl do taxíku a odjel,“ popisuje Jefremov. Pak mu ale zavolali kolegové, aby ho varovali. Vzkázali mu, že pokud se nevrátí, pošlou ho na deset let do vězení za dezerci.

Jefremov zkontaktoval vojenského právníka a ten mu poradil, aby se vrátil. Uposlechl ho. Několik následujících měsíců se svou jednotkou strávil v ukrajinském Melitopolu a jeho okolí.

Když chtěl v květnu spolu s dalšími sedmi muži armádu opustit, nazvali ho „zbabělcem“ a „zrádcem“, vyhrožovali mu a nakonec ho propustili. Jefremov několik měsíců nato uprchl ze země. To, co na Ukrajině zažil, nyní popsal v exkluzivním rozhovoru s moskevským zpravodajem BBC Stevem Rosenbergem.

Stal se tak dosud nejvýše postaveným důstojníkem, který otevřeně promluvil o zvěrstvech, která ruská armáda na Ukrajině páchá, upozorňuje stanice.

Jefremov popisuje, že byl svědkem výslechů ukrajinských zajatců a mučení, které trvalo někdy dokonce i celý týden. Konkrétně pak vzpomíná na výslech, kdy do „logistického velitelství“ ve městě Bilmak severovýchodně od Melitopolu, kde se svými muži působil, přivedli tři zajatce.

„Jeden z nich se přiznal, že je odstřelovač. Když to ruský plukovník slyšel, ztratil hlavu. Udeřil ho, stáhl Ukrajinci kalhoty a zeptal se ho, jestli je ženatý. ‚Ano,‘ odpověděl zajatec. ‚Tak mi někdo přineste mop,‘ řekl plukovník. ‚Uděláme z tebe holku a tvé ženě pošleme video‘,“ líčí Jefremov chování plukovníka, kterého označuje za „šílence“.

Dalšímu vojákovi prý vyrazil několik zubů jenom proto, že nerozuměl jeho požadavku, tvrdí uprchlý důstojník. Chtěl po něm, aby vyjmenoval všechny ukrajinské nacionalisty ve své jednotce. „Ukrajinec té otázce nerozuměl. Odpověděl, že jsou to vojáci námořní pěchoty ukrajinských ozbrojených sil, a tak mu vyrazil několik zubů,“ líčí.

Jinému ukrajinskému zajatci zase zavázali oči a vyhrožovali mu střelením do hlavy. „Plukovník přiložil vězni k čelu pistoli a řekl: ‚Budu počítat do tří a pak tě střelím do hlavy.‘ Počítal a pak vystřelil těsně vedle jeho hlavy, na obou stranách,“ popisuje Jefremov.

Tvrdí také, že se s některými členy své jednotky snažili ukrajinským zajatcům pomáhat. Místo toho, aby jim dávali pouze vodu a krekry, jak nařizoval plukovník, jim nosili alespoň čaj a cigarety. V noci jim také potají skládali seno, aby vězni nemuseli spát na holé zemi. Jednoho vojáka, kterého plukovník postřelil na paži a pod kolenem, pak v ruské uniformě propašovali do nemocnice, aby mu zařídili lékařskou péči.

Zda se příběhy odehrály přesně tak, jak Jefremov popisuje, se stanici BBC ověřit nepodařilo. Korespondují ovšem s těmi, které dříve odvyprávěli ukrajinští vězni. Na mučení vězňů na Ukrajině dříve poukázal také Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva.

Zkušenost s válkou na Jefremova zapůsobila tak silně, že se rozhodl armádu opustit. Když se na čas vrátil na základnu do Čečenska, rozhodl se podat rezignaci. Jeho nadřízení ji ovšem odmítali přijmout.

„Začali mi vyhrožovat. Důstojníci, kteří na Ukrajině nestrávili ani den, mi říkali, že jsem zbabělec a zrádce. Nedovolili mi rezignovat. Byl jsem propuštěn,“ vysvětluje Jefremov. V úředních dokumentech se píše, že důstojníka propustili, protože „nedodržoval kázeň“ a „vyhýbal se svým povinnostem“. Jefremov namítá, že pouze nechtěl zabíjet lidi.

„Byl jsem rád, že jsem se stal svobodným člověkem, že nebudu muset zabíjet nebo se nechat zabít,“ tvrdí. V bezpečí si nepřipadal ale ani tehdy. Když ruský prezident Vladimir Putin v září minulého roku odstartoval částečnou mobilizaci, Jefremov věděl, že coby člověk s armádní minulostí bude první na řadě.

Chvíli se před povolávacím rozkazem skrýval v pronajatém bytě. Nakonec se však rozhodl z Ruska uprchnout. V útěku mu pomohla lidskoprávní organizace Gulagu.net.

„Omlouvám se celému ukrajinskému národu za to, že jsem přišel k vám domů jako nezvaný host se zbraní v ruce,“ vzkazuje Jefremov. „Díky Bohu, že jsem nikomu neublížil. Nikoho jsem nezabil. Díky Bohu, že jsem nebyl zabit. Nemám morální právo žádat Ukrajince o odpuštění. Nemůžu odpustit sám sobě, takže nemůžu očekávat, že oni odpustí mně,“ dodává.