Svědectví přibývá, potopená loď měla v podpalubí zřejmě až stovku dětí

Dva dny od potopení lodě převážející migranty přes Středozemní moře stále probíhá pátrání po přeživších. Při jedné z nejhorších katastrof ve Středozemním moři za poslední roky zemřelo 78 lidí. Podle odhadů si ovšem tragédie musela vyžádat spíše stovky obětí.

Řecká policie se v současnosti domnívá, že se pohřešuje nejméně 500 cestujících. Podle svědků cestovalo v podpalubí lodi až 100 dětí, napsala stanice BBC. Řecké úřady v pátek zatkly devět podezřelých. Domnívají se, že jde o pašeráky, kteří pravděpodobně řídili přeplněnou rybářskou loď.

Řecká pobřežní stráž zachránila 104 osob. Přeživší jsou muži ve věku od 16 do 40 let, uvedly úřady. Většina z nich strávila noc ve skladišti v přístavu. „Pocházejí z Afghánistánu, Pákistánu, Sýrie a Egypta. Mluvíme většinou o mladých mužích, kteří jsou ve stavu obrovského psychického šoku a vyčerpání. Někteří z nich omdlévali, když vystupovali z lávek lodí, které je sem přivezly,“ uvedl podle deníku The Guardian Giorgos Farvas, zástupce starosty Kalamaty, u které k tragédii došlo.

Ohledně počtu pasažérů, kteří se na ztroskotané lodi plavili, stále panují nejasnosti. Odhady se pohybují od 400 až do 750 osob.

Manolis Makaris, vedoucí lékař z Kalamata General Hospital, řekl BBC, že na lodi bylo podle jeho poznatků až 100 dětí. „Přeživší nám řekli, že na dně lodi byly děti. Děti a ženy,“ citovala jej stanice. „Jeden muž se zmínil o stovce dětí, druhý o padesáti, takže skutečné číslo neznám. Ale - bylo jich hodně,“ dodal.

Řecký kanál ANT1 odvysílal krátký rozhovor s jedním ze zachráněných. Když se ho reportér ptal na to, zda skutečně bylo na palubě sto dětí, mladík odpověděl: „Ano.“

A do třetice informaci o stovce dětí potvrdili svědci pro nevládní Save the Children, jak stojí v tiskové zprávě organizace.

Lékař Makaris odhaduje, že při katastrofě mohlo zemřít až 600 lidí. „Přesný počet všech lidí, kteří byli na lodi, byl 750. Tohle stejné číslo mi říkali všichni,“ uvedl.

Do Kalamaty mezitím dorazily rodiny, které se obávají, že jejich příbuzní mohli být na palubě potopeného člunu. Mezi zachráněnými marně hledají své blízké.

To je případ Aftaba, který žije ve Velké Británii a mezi nezvěstnými jsou čtyři jeho příbuzní z Pákistánu. „Byli na lodi, to máme potvrzené. V záchranném centru jsme našli jednoho z nich. Ale ostatní…,“ svěřil se BBC.

Syřan, který našel nový domov v Nizozemsku, postrádá svou ženu a švagra. Zhroucený v slzách popsal, jak hledal mezi přeživšími, v nemocnici, mezi mrtvými těly. Teď čeká, zda jejich těla vydá moře.

Záchranné práce provázejí komplikace. „Šance na vyzvednutí potopeného plavidla jsou mizivé, protože oblast mezinárodních vod, kde k incidentu došlo, je velmi hluboká. Navíc šance na nalezení dalších přeživších jsou minimální,“ řekl řecké národní televizi ERT vysloužilý admirál pobřežní stráže Nikos Spanos.

„Takové staré rybářské lodě jsme už viděli z Libye. Nejsou vůbec způsobilé k plavbě. Jednoduše řečeno, jsou to plovoucí rakve,“ prohlásil.

Podle předběžných informací vyplul přeplněný rybářský člun z libyjského Tobrúku. Organizace spojených národů zaznamenala od roku 2014 v centrální části Středozemního moře více než 20 tisíc úmrtí a zmizení, což z místa činí nejnebezpečnější přechod pro migranty na světě.

Řecké orgány čelí kritice za to, že ve středu nezakročily na záchranu migrantů, přestože plavidlo pobřežní stráže doprovázelo loď několik hodin v noci před jejím potopením.

„Byla to rybářská loď plná lidí, kteří odmítli naši pomoc, protože chtěli jet do Itálie,“ řekl televizi Skai mluvčí pobřežní stráže Nikos Alexiou. „Zůstali jsme vedle ní pro případ, že by potřebovala naši pomoc, kterou odmítla.“

Řečtí představitelé argumentovali tím, že migranti opakovaně odmítli pomoc a trvali na tom, že budou pokračovat do Itálie. Síť aktivistů však uvedla, že během téže doby obdržela z plavidla opakované tísňové volání.

Ve čtvrtek večer se v Aténách a ve městě Soluň na severu země sešly tisíce protestujících, kteří požadovali zmírnění migrační politiky Evropské unie, aby se zabránilo další tragédii, napsala stanice Al-Džazíra. Skupina protestujících v hlavním městě házela benzinové bomby na policii, která odpověděla slzným plynem.

V Kalamatě se protestující vydali na pochod před azylový dům pro migranty. „Ne paktu EU o migraci,“ stálo na jednom z transparentů.

Během čtvrteční návštěvy Kalamaty Alexis Tsipras, který byl v letech 2015-2019 premiérem v době vrcholící evropské migrační krize, řekl: „Imigrační politika, kterou Evropa již léta sleduje (…), mění Středozemní moře, naše moře, ve vodní hroby.“

„Co je to za protokol, který nevyzývá k záchraně (…) přetížené lodi, která se má potopit?“ ptal se nynější lídr opozice.

Za vlády konzervativců, kteří byli u moci do minulého měsíce, zaujalo Řecko k migraci tvrdší postoj, vybudovalo opevněné tábory a posílilo hraniční kontroly. V současné době zemi vládne do voleb, které se uskuteční 25. června, dočasná administrativa.

Mluvčí řecké vlády Ilias Siakantaris agentuře Reuters řekl, že největší výzvou pro hraniční státy EU „je vytvoření komplexního řešení EU v oblasti migrace a azylu, které by respektovalo mezinárodní právo a inkluzivní humanismus“.

Úřadující řecký ministr pro migraci Daniel Esdras řekl televizní stanici ERT, že Řecko posoudí žádosti přeživších o azyl, ale ti, kteří nemají nárok na ochranu, budou posláni domů.

Dočasná řecká vláda vyhlásila třídenní státní smutek a volební kampaň před volbami 25. června byla pozastavena. Za nejhorší tragédii se považuje havárie rybářské lodě u Libye z roku 2015, kterou přežilo pouze 28 lidí, avšak experti došli k závěru, že potopené plavidlo mělo na palubě na 1100 migrantů.