Přehledně: Místa záhadných požárů na území Ruska

Víc než měsíc se objevují jednotlivé zprávy o neobjasněných požárech, výbuších, útocích a v některých případech i „zásazích shůry“. Cílem však nejsou civilní oblasti na Ukrajině, nýbrž ruská strategická místa. Chemické továrny, muniční i ropné sklady či srdce ruské kosmonautiky.

Kdo za útoky stojí, není známo. Podle ruské strany jsou jednou na vině ukrajinské drony, podruhé zastaralá elektroinstalace.

Požáry strategických cílů se ale odehrávají i deset tisíc kilometrů od ukrajinských hranic. Chtě nechtě se tak nabízí i vysvětlení v podobě sabotáže ze strany Rusů nespokojených s režimem a nesouhlasících s Putinovou válkou. Vyloučit však nelze ani takzvané útoky pod falešnou vlajkou, kterými by si Kreml ospravedlnil další akce na Ukrajině.

Článek nemá ambice „hledat viníka“, pouze předkládá přehled vybraných incidentů na ruském území od začátku dubna.

7. května vzplála Letecká škola v Permu (Permskij Aviatsionnyj Technikum), městě, které hraje klíčovou roli v ruském zbrojním průmyslu. Jen o několik dní dříve přitom hořelo jen o kus dál v muniční továrně.

V pátek 6. května agentura Interfax informovala o požáru třetího stupně ve městě Vladikavkaz, kde vzplál jeden z hangárů tržiště Vikalina. Podle Osetské televize a republikového ministerstva pro mimořádné události se postupně oheň rozšířil na všechny tři hangáry. „Pět set dvacet lidí bylo evakuováno,“ uvedl Alexandr Horožij z ministerstva a dodal, že při požáru byla zraněna jedna žena, kterou s popáleninami převezli do nemocnice.

Jen tři dny poté, co gubernátor Kurské oblasti oznámil neobjasněné zřícení části železničního mostu, se stejnojmenné město potýkalo s požárem. Nejasnosti provází i samotné místo vzniku požáru. Místní zpravodajské zdroje nejdříve uvedly, že hoří obytný dům, ruské ministerstvo však později uvedlo, že šlo o nebytové prostory. Více se však k situaci nevyjádřilo a na dotazy novinářů neodpovědělo. Vzhledem k poloze Kursku, který leží v blízkosti hranic s Ukrajinou, jsou tak na místě opět podezření ze sabotáže.

Další zpráva s titulkem „záhadný požár“ se objevila ve středu 4. května. Regionální oddělení ministerstva pro mimořádné situace na ruské sociální síti VKontakte uvedlo, že vzplála nádrž s rozpouštědlem v průmyslové zóně Dzeržinsk v Nižněnovgorodské oblasti, která leží hluboko ve vnitrozemí. Krajská prokuratura uvedla, že prověří, zda v průmyslové zóně nedochází k porušování bezpečnosti práce, uvedla RIA Novosti. V tomto případě se spekuluje o sabotáži.

O poznání menší záhadu představuje incident z Nižněvartovsku, centra západosibiřského ropného průmyslu a jednoho z nejbohatších měst celého Ruska. Ze středy na čtvrtek tam vzplála budova místního vojenského odvodového úřadu. Ruská média vysvětlují, že za požár mohou dvě neznámé osoby, které do budovy hodily buď Molotovovy koktejly, nebo osm vlastnoručně vyrobených granátů – informace se na různých kanálech rozcházejí. Oficiální vyjádření oblastních úřadů uvádí pouze to, že vyšetřuje pokus o žhářství.

Denní dávku videí záhadných požárů pro 3. květen „zajistila“ oblast Bogorodskoje na severovýchodě Moskvy, kde vzplálo rozsáhlé skladiště. Podle ruského ministerstva pro mimořádné události, které tentokrát i poskytlo fotografie z místa, se požár údajně rozprostíral na ploše o velikosti více než tří hektarů. Sklad si prý pronajalo nakladatelství Prosveščenje, jež vyrábí většinu ruských školních učebnic. Na sociálních sítích se objevily spekulace, že ve skladu byly uložené i nejčerstvější publikace prokremelské propagandy čekající na distribuci.

2. května zachytily kamery ​​požár v továrně na munici v Permu ležícím poblíž pohoří Ural. Od Kremlu jej sice dělí zhruba 1 500 kilometrů, poblíž by se však měly nacházet nové bunkry Vladimira Putina. V továrně se údajně vyráběla raketová munice Grad a Smerch, která se významně přičinila na devastování ukrajinských měst.

Palivový sklad se na začátku května rozhořel i v Mytišči, které leží zhruba 30 minut jízdy od Kremlu. Incident se obešel bez komentářů ruské strany.

Incidenty v Bělgorodské oblasti dosáhly bodu, že je těžké považovat je za pouhou náhodu. Další požár objektů ministerstva obrany poblíž hranic s Ukrajinou oznámily zpravodajské agentury na 1. máje.

Gubernátor Vjačeslav Gladkov uvedl, že místní obyvatel utrpěl lehká zranění a není v ohrožení života. Požár poškodil sedm domů. „Požár vypukl na hranici tří obcí – Borisov a Bělgorod a městské části Jakovlev. Informace o obětech a škodách se upřesňují.“

Oficiálně není jasné, co požár způsobilo.

1. května gubernátor regionu Kursk, který hraničí s Ukrajinou, oznámil zřícení části železničního mostu. Trať využívaly zejména nákladní vlaky. „Byla to sabotáž, bylo zahájeno trestní řízení. Orgány pověřené vyšetřováním problém vyřeší,“ řekl gubernátor Roman Starovoyt, aniž by konkrétně obvinil ukrajinské síly.

Poslední dubnový den bylo rušno v ruské Sachalinské oblasti, kde vypukl požár v tepelné elektrárně Sachalinskaja GRES-2. Tisková tajemnice Margarita Tatarova uvedla, že požár vypukl v turbínové sekci, nicméně dopad na napájení spotřebitelů neměl.

Silné výbuchy se Bělgorodem nesly i ve čtvrtek 28. dubna. Podle ruské agentury RIA Novosti zafungoval systém protivzdušné obrany.

Zpravodaj agentury RIA Novosti popsal, že výbuch byl slyšet asi v 17:40 místního času (16:40), načež se na nebi objevil pruh bílého kouře. Výbuchy se ozývaly i v noci ze středy na čtvrtek.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová varovala, že Moskva na případné provokování Ukrajiny k provádění úderů na ruském území tvrdě zareaguje.

Sérii neobjasněných požárů dominuje Bělgorod i kvůli středečnímu (27. dubna) incidentu, kdy ve vesnici Staraja Nelidovka vypukl požár v muničním skladu. Podle gubernátora Vjačeslava Gladkova místní zhruba o půl čtvrté ráno probudily hlasité zvuky, pravděpodobně výbuchy. Nedošlo k žádným zraněním ani poničení obytných budov. Muniční sklad ale zachvátily plameny.

Požár se podařilo uhasit a podle ruského serveru Kommersant nezpůsobil žádné škody. Od začátku dubna jde už o druhý požár v Bělgorodské oblasti, kde až do 10. května podle ruských médií platí „výstraha před teroristickými útoky“.

Rusko tvrdí, že na cíle v Bělgorodské oblasti útočí Ukrajina. Kyjev zodpovědnost za útoky nepřijímá nebo je nechce komentovat. Nicméně k požáru v muničním skladu poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak řekl, že by mohlo jít o „zásah boží“ po ruských útocích na civilisty v Mariupolu v době nedávných pravoslavných velikonočních svátků.

O sabotážích se spekuluje i 10 tisíc kilometrů od ukrajinských hranic. V pondělí v sibiřském městě Ussurijsk u hranic s Čínou vzplála letecká základna. Podle komentáře doprovázejícího video na sociálních sítích požár areálu „pravděpodobně způsobily vysoké denní teploty“.

Rusko se k incidentu zatím oficiálně nevyjádřilo. Viníka našli alespoň uživatelé sociálních sítí, kteří v žertu poukazují na „Svatý oheň“.

Hned dva požáry museli Rusové řešit v Brjansku. Brjansk, ležící asi 150 kilometrů od ukrajinských hranic a 380 kilometrů od Moskvy, je administrativním centrem stejnojmenné oblasti.

Ruská státní média uvedla, že k prvnímu požáru došlo v civilním zařízení s 10 tisíci tun paliva, následoval druhý požár ve vojenském skladu paliva s 5 tisíci tun.

Ani v tomto případě není viník jasný. V Kurské oblasti, která rovněž sousedí s Ukrajinou, protiletecká obrana dle místního gubernátora sestřelila dva ukrajinské drony. Ruské bezpečnostní služby na Telegramu uvedly, že jsou na vině Ukrajinci.

Že by mohlo jít o ukrajinskou sabotáž, potvrdil serveru The Guardian vojenský analytik Rob Lee. „Zní to, jako by před výbuchem něco letělo vzduchem. Myslím, že to byl pravděpodobně ukrajinský útok, ale nemůžeme si být jisti,“ řekl Lee.

„Skutečnost, že šlo o dvě místa nedaleko od hranic, je důležitá,“ uvedl analytik a dodal, že požáry mohla způsobit taktická balistická střela Točka-U.

Podle serveru News Bryansk je předběžná škoda způsobená požárem vyčíslena na 230 milionů rublů, včetně zničeného paliva za 180 milionů. Ruské ministerstvo energetiky uvedlo, že nedošlo k ohrožení dodávek paliva pro Brjanskou oblast, kterou vyhořelý areál zásoboval.

Záhady se nedějí jen v případě muničních a ropných skladů. 23. dubna se z neznámých důvodů zbořila část hydroelektrárny v ruské Kubáni. Inženýři a zdejší úřady místní uklidňují, že nehrozí nebezpečí zaplavení okolních vesnic. Zatím neobjasněnou příčinu mnozí i v tomto případě připisují sabotážním akcím.

Podle ruské strany prozatím probíhá vyšetřování.

Během pátečního odpoledne se začaly na sociálních sítích množit záběry černého dýmu stoupajícího z Koroljova, který leží nedaleko Moskvy a platí za hlavní město ruského kosmického průmyslu.

Centrum pro bezpečnost a civilní obranu obyvatelstva města Koroljov později uvedlo, že „v průmyslové zóně začala hořet střecha budovy“. K požáru údajně došlo v důsledku stavebních prací.

Podle serveru L'Indépendant požár zasáhl budovu ruského kosmického střediska Raketové a kosmické korporace Energija S. P. Koroljova. Společnost s obratem přes 8 miliard eur patří mezi přední představitele ruského kosmického průmyslu.

Server Ukrainian News poukazuje na to, že místní úřady dlouho mlčely a nevysvětlily, jak přesně k požáru došlo. Informace o požáru se neobjevily ani na stranách místních novin, navzdory tomu, že byl požár nepřehlédnutelný a jeho záběry kolovaly na sociálních sítích.

Ke dvěma požárům v zařízeních vojensko-průmyslové infrastruktury Ruska došlo ve čtvrtek 21. dubna.

Tisíc kilometrů od ukrajinských hranic leží jedna z největších ruských chemických továren a areál největšího výrobce chemických rozpouštědel v zemi. Dmitrievské chemické závody se však tentokrát neproslavily množstvím vyrobeného butylacetátu či průmyslových rozpouštědel. Zájem na sociálních sítích vzbudil opět požár.

Není jasné, co požár způsobilo ani zda někdo utrpěl zranění. V tentýž den šlo ale nejméně o druhé místo na území Ruska, které neočekávaně vzplálo.

Požár vojenského výzkumného ústavu v severozápadním městě Tver se však bez obětí na životech neobešel. Zemřelo nejméně 17 lidí a podle ruských médií zranění utrpělo více než 25 osob. Deset lidí se údajně pohřešuje.

Záběry hustého „jedovatého modročerného kouře“ stoupajícího ze žluté čtyřpatrové budovy Ústředního výzkumného ústavu ruských vzdušných a kosmických sil odvysílala i ruská televize. Podle svědků se několik zaměstnanců v horních patrech pokusilo zachránit před dusivým kouřem skokem z oken.

Podle prvních zpráv začalo hořet ve druhém patře přísně tajného výzkumného ústavu Ministerstva obrany Ruské federace, který se podílel na vývoji raket Iskander používaných se smrtícím účinkem na Ukrajině.

Podle Ruska požár mohla způsobit závada na elektroinstalaci. Soudě podle barvy unikajícího kouře se spekulovalo také o úniku chemikálií.

Sérii požárů zahájil 1. dubna požár ropného skladu ve městě Bělgorod. Ruská verze události hovoří o útoku dvou ukrajinských vrtulníků. Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov odmítl, že by měla s požárem Ukrajina co do činění.

Gubernátor Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov uvedl, že se při požáru zranili dva zaměstnanci a některé městské oblasti musely být evakuovány. Ruská ropná společnost Rosněfť, která sklad paliva vlastní, v samostatném prohlášení uvedla, že zraněn nebyl nikdo. Ani ona neposkytla informace o tom, co požár způsobilo.