„Léto bude pro okupanty horké.“ Na Ukrajinu dorazily americké raketomety

Ukrajina u Evropského soudu pro lidská práva podala stížnost na Rusko. Jeho síly viní z hrubého porušování lidských práv během současné války na Ukrajině. Jde ale pouze o symbolický krok, poněvadž Rusko uzákonilo, že rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva již nebude respektovat, podotkla agentura Reuters.

„Dlužíme to Ukrajincům, kteří bojují i za naše hodnoty, suverenitu a územní celistvost,“ řekl francouzský prezident Emmanuel Macron v souvislosti s rozhodnutím Evropské rady přidělit Ukrajině kandidátský status. Jednomyslné rozhodnutí unijních lídrů je podle něj jasným signálem jednoty sedmadvacítky vyslaným směrem k Rusku.

Na Ukrajině se od začátku ruské invaze pohřešuje 10 tisíc lidí, informovala dnes agentura Ukrinform s odvoláním na Oleksije Serhejeva z ukrajinské policie. „Od 24. února obdržely policejní složky hlášení o zmizení 20 tisíc lidí, z nichž téměř polovinu se podařilo vypátrat,“ uvedl Serhejev.

Lidé podle něj policii nahlásili rovněž zmizení 533 dětí, nalézt se jich povedlo 360, píše ukrajinská agentura. „Z celkového počtu nezvěstných dětí se jich 169 pohřešuje v důsledku bojů,“ dodal policista.

„Chválím rozhodnutí lídrů EU na Evropské radě udělit Ukrajině kandidátský status. Je to unikátní a historický krok ve vzájemných vztazích. Jsem vděčný šéfovi Evropské rady Charlesi Michelovi, předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a dalším lídrům za podporu. Budoucnost Ukrajiny je v EU.“

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes na summitu udělili Ukrajině a Moldavsku status kandidátské země, oznámil šéf Evropské rady Charles Michel na twitteru. Gruzii přislíbili kandidaturu, pokud splní podmínky stanovené Evropskou komisí. Stalo se tak po shodě členských států.

USA dodají Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 450 milionů dolarů (10,6 miliardy korun). Podle dnešní zprávy agentury AP bude i tato další dodávka obsahovat raketomety HIMARS, munici a další vybavení.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes kritizoval izraelskou vládu za to, že se nepřipojila k mezinárodním sankcím uvaleným na Rusko kvůli válce na Ukrajině. Izraelským občanům ale poděkoval za zaslanou humanitární pomoc, informovala ruská redakce BBC.

Přestože podpora Ukrajiny je podle Zelenského mezi lidmi v Izraeli patrná, neodráží se to v konkrétních krocích izraelského kabinetu.

„Izrael se bohužel zatím nepřipojil k (protiruským) sankcím,“ konstatoval Zelenskyj ve svém virtuálním projevu k asi 20 tisícům izraelských vysokoškolských studentů a učitelů. „Jsem vděčný vašemu lidu, ale chtěli bychom podporu od vaší vlády,“ podtrhl.

Británie je ochotna pomoci s odminováním přístavů na jihu Ukrajiny a nabídnout pojištění lodím, aby bylo možno vyvézt miliony tun obilí, řekl dnes britský premiér Boris Johnson agentuře Reuters na summitu Společenství ve Rwandě.

„Co může Británie nabídnout především, je odbornost v oblasti námořního pojištění a zkušenosti s přepravou zboží skrze řekněme sporná námořní území,“ řekl premiér.

Ukrajinská vojska se možná budou muset stáhnout od Lysyčansku, strategického města na východě Ukrajiny, připustil dnes gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.

„Naše velení může dát vojskům příkaz stáhnout se a zaujmout nové pozice ve snaze předejít obklíčení,“ řekl o situaci v Lysyčansku podle ruské redakce BBC v televizním vysílání gubernátor Hajdaj. Upřesnil, že město zatím odříznuto není a že z něho pokračuje evakuace obyvatel. „Celý Lysyčansk je na dosah ruské palby. Je v něm velmi nebezpečno,“ doplnil.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes zahájili summit, na němž se očekává schválení kandidátského statusu Ukrajiny a Moldavska, které žádají o přijetí do evropského bloku. Tématem budou i další dodávky zbraní Kyjevu či pokračující dopady ruské invaze na Ukrajinu.

Evropská unie a Norsko se dohodly na posílení spolupráce s cílem zvýšit dodávky norského plynu do členských zemí EU. Vyplývá to ze společného prohlášení zveřejněného po dnešní schůzce místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse s norským ministrem ropy a energetiky Terjem Aaslandem. Řada evropských zemí se nyní potýká s poklesem dodávek plynu z Ruska.

Norsko a Evropská komise podle prohlášení „posílí spolupráci s cílem zajistit dodatečné krátkodobé i dlouhodobé dodávky plynu z Norska“. „Existuje velký potenciál pro zvýšení prodeje do Evropy v roce 2022, které by na evropský trh přineslo dodatečnou energie kolem 100 TWh (terawatthodin),“ píše se rovněž v prohlášení.

Evropská unie se musí připravit na další rozšíření a nabídnout kandidátským zemím reálnou perspektivu členství. Před dnešním jednáním unijního summitu, který by měl schválit kandidátský status Ukrajiny a Moldavska, to řekl německý kancléř Olaf Scholz. Udělení tohoto statusu Ukrajině podpořil těsně před jednáním vedle dalších lídrů také nizozemský premiér Mark Rutte, který se ještě nedávno stavěl k tomuto kroku skepticky.

„Musíme pro Ukrajinu vytvořit nutné podmínky, aby mohla pokračovat ve své slibné cestě kupředu. Zároveň musíme pochopit, že je třeba se připravit na další rozšíření,“ řekl Scholz novinářům při příchodu na summit.

Rusko je připraveno dále rozvíjet mnohostrannou spolupráci s Brazílií, Indií, Čínou a Jihoafrickou republikou a podporovat globální roli zemí BRICS, uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin při on-line setkání těchto zemí. Podle Putina mohou národy podpořit globální stabilitu.

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes na téže akci zkritizoval kroky západních zemí, které se vymezily proti válce na Ukrajině. Označil to za zneužívání mezinárodních sankcí a vyzval Rusko, Indii, Brazílii a Jihoafrickou republiku, aby dostály své odpovědnosti ve světě, informuje agentura Reuters.

„Musíme opustit mentalitu studené války, zamezit konfrontaci a postavit se proti jednostranným sankcím a proti jejich zneužívání,“ dodal Si. Globální hospodářské oživení podle čínského prezidenta zůstává složitým procesem, zatímco mír a bezpečnost se stávají stále významnějším problémem.

Americká společnost Nike se rozhodla definitivně opustit ruský trh. Informovala tak dnes v prohlášení pro agenturu Reuters. 3. března výrobce sportovní módy uvedl, že fungování v Rusku omezuje pouze na přechodnou dobu.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes po schůzce s českým premiérem Petrem Fialou poděkoval České republice za pomoc ukrajinské armádě a ukrajinským uprchlíkům. Šéf české vlády nicméně na tiskové konferenci řekl, že ČR už v podstatě vyčerpala zásoby zbraní, které by mohla bránící se Ukrajině poskytnout. Ujistil také, že jeho vláda je odhodlaná splnit svůj závazek a do roku 2024 zvýšit své výdaje na obranu minimálně na dvě procenta HDP.

Témata schůzky se Stoltenbergem přiblížil novinářům Fiala už před ranním odletem do Bruselu. Na setkání do bruselské centrály Aliance pak dorazil se zpožděním z dopoledního summitu lídrů států EU s jejich partnery z balkánských zemí.