Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ve čtvrtek skončil v tatarské metropoli Kazani summit rozvíjejících se ekonomik BRICS. Akce byla největším mezinárodním setkáním, které Rusko pořádalo od doby, kdy před více než dvěma lety zahájilo invazi na Ukrajinu.
Třídenní setkání bylo považováno za nástroj, jehož prostřednictvím se Kreml snaží zbavit statusu vyděděnce a posílit tak svůj vliv v zemích globálního Jihu.
Hospodářské uskupení BRICS zakládaly Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika, letos se k nim navíc přidaly Egypt, Etiopie, Írán a Spojené arabské emiráty.
Akce se však neúčastnily pouze členské země. Do Kazaně dorazili představitelé 36 států, nechyběl ani turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jediný přítomný lídr členského státu NATO.
Přiletěl také generální tajemník OSN Antonio Gutteres. Ukrajinské ministerstvo zahraničí návštěvu označilo za „špatnou volbu, která neprospívá věci míru“, a prezident Volodymyr Zelenskyj podle dostupných zpráv odmítl Gutterese přijmout v Kyjevě.
Deník The Moscow Times v pátek přinesl shrnutí akce.
Co je BRICS?
BRICS je převážně neformální uskupení sdružující významné světové rozvíjející se ekonomiky. První summit skupiny se konal v roce 2009, kdy se ho zúčastnili zástupci Brazílie, Ruska, Indie a Číny, o dva roky později se přidala Jihoafrická republika.
Od roku 2024 jsou členy i Egypt, Etiopie, Írán a Spojené arabské emiráty. Kreml tvrdí, že zájem o připojení má dalších 30 států, pozvánku už dostaly Saúdská Arábie a Argentina, ale zatím není jasné, jak to dopadne.
Členské státy BRICS na mapě světa.
V roce 2015 skupina založila Novou rozvojovou banku pro financování soukromých i veřejných projektů, která měla sloužit jako alternativa ke Světové bance a Mezinárodnímu měnovému fondu.
Přestože šlo primárně o projekt ekonomické spolupráce, státy BRICS spojuje snaha upravit nastavení mezinárodního systému vytvořeného Západem, a tak jde i o projekt politický. Členské státy ale mají mezi sebou některé výrazné rozdíly, například Čína a Indie nemají vyřešenou podobu vzájemné hranice, což čas od času přerůstá i v ozbrojené střety.
Co bylo řečeno?
Například čínský prezident Si Ťin-pching po úterní schůzce s Vladimirem Putinem mimo jiné vyzdvihl vazby Číny s Ruskem v „chaotickém“ světě. „Svět prochází hlubokými změnami, které za posledních sto let nemají obdoby. Mezinárodní situace je chaotická a provázaná,“ prohlásil.
Indický premiér Naréndra Módí během osobního setkání s ruským prezidentem mluvil o válce na Ukrajině a zdůraznil přání „mírového“ a „rychlého“ řešení konfliktu.
Summitu se zúčastnil i místopředseda srbské vlády Aleksandar Vulin, přestože Evropská unie v souvislosti s kazaňskou událostí doporučila všem kandidátským zemím, aby se „zdržely kontaktů s Ruskem a jeho prezidentem Vladimirem Putinem“.
„Nevidím budoucnost Srbska v Evropské unii. BRICS je ale velmi důležitý, stává se Unii skutečnou alternativou,“ řekl Vulin podle ruské státní tiskové agentury RIA Novosti. Zároveň prý dodal, že Bělehrad přesto nepřestane na členství v EU pracovat.
Co se podepsalo?
Výstupem summitu byla ve středu zveřejněná Kazaňská deklarace. Prohlášení se týkalo široké škály témat od ruské invaze na Ukrajinu přes „nepřátelské akce“ na Blízkém východě a nové finanční mechanismy uskupení.
Zastupitelé členský států v deklaraci přislíbili, že uvítají „mírová řešení“ války na Ukrajině prostřednictvím „dialogu a diplomacie“, a vyjádřili „vážné znepokojení“ nad izraelskou vojenskou ofenzivou v Pásmu Gazy a situací v jižním Libanonu. Podpořili rovněž přijetí Palestiny do OSN v podobě hranic z roku 1967 a také obnovení íránské jaderné dohody.
Na summitu rovněž „zdůraznili potřebu reformy současné mezinárodní finanční architektury“ a „používání místních měn při finančních transakcích mezi zeměmi BRICS a jejich obchodními partnery“.
Co říkají analytici?
Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) summit Rusku poskytl „příležitost předvést své úsilí o posílení globálních vazeb s nezápadními státy“ a „uzavřít dohody a obchodní mechanismy, jejichž prostřednictvím může podpořit své válečné úsilí na Ukrajině zmírněním dopadů západních sankcí“.
Hanna Notteová z Centra Jamese Martina pro studium nešíření jaderných zbraní poznamenala, že politická sdělení hrají při chápání dopadu summitu mnohem větší roli než hmatatelné výsledky. Akce podle ní pomůže Putinovi s odbouráním statusu globálního vyděděnce, ale nepomůže Rusku válku vyhrát.
„Je to proto, že Moskva nemůže využít rostoucího okruhu členů a partnerů BRICS, aby jí pomohli vyřešit její základní problémy - omezenou munici a živou sílu, ukrajinský odpor a především západní podporu Ukrajině,“ napsala Notteová na síti X.
„Většina ruských partnerů v BRICS+ také nemá v úmyslu následovat Moskvu do postzápadního světa… BRICS+ je pro ně prostředkem strategického zajištění,“ dodala s odkazem na rozšířenou verzi uskupení, která zahrnuje Egypt, Etiopii, Írán a Spojené arabské emiráty.
