Suchou nohou po dně přehrady. Reportáž z místa, kde je krize vidět nejvíc

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od našich zvláštních zpravodajů/

„Vždycky se říkalo, že když z vody začne vylézat věž kostela, měli bychom to brát jako varování, že přijde velmi suché léto,“ říká Albert Pujol. „I tak voda dosahovala běžně k nejvyššímu oknu kostela. Kolem to brázdili lidé na kajacích a paddleboardech.“

Pan Pujol se stará o katalánský přírodní park Guilleries-Savassona, ve kterém leží vysychající přehrada Sau. A na jejím dně odpočívá onen kostel, co „ukazoval“ věžičku.

Teď se po dně nádrže, která zásobuje vodou nedalekou Barcelonu, procházíme suchou nohou. A nad umírající přehradou se k obloze tyčí už celý kostel. Stavba z 11. století je jedním z pozůstatků vesnice Sant Romà de Sau. Ta zde stála před tím, než na místě nechal tehdejší autoritářský vůdce Francisco Franco v 60. letech zbudovat velkolepou vodní nádrž - druhou největší v celém regionu.

V posledních letech se stala jedním ze symbolů historického sucha, které trápí španělské Katalánsko.

Region, který dlouhodobě usiluje o nezávislost na zbytku Španělska, nezažil vydatnější déšť už zhruba tři roky. Tamní vláda v únoru oficiálně vyhlásila stav nouze, který se dotkl šesti milionů lidí, včetně turisty oblíbené katalánské metropole Barcelony.

Úřady omezily denní spotřebu vody na člověka na 200 litrů, vypustily vodu z okrasných fontán, vypnuly sprchy na plážích a výrazně omezily zavlažování parků. Opatření ale nejvíce dopadla na místní farmáře, kteří si nyní musí vystačit s pětinou vody, co dřív. Mnozí z nich mají strach, že letos poprvé nesklidí vůbec žádnou úrodu (více zde).

Fotoreportér Seznam Zpráv Michal Turek u nádrže Sau:

Přehrada Sau leží zhruba 80 kilometrů Barcelony. A dopady rekordního sucha jsou tu dost možná nejviditelnější z celého Katalánska.

V mohutném korytu nádrže je jen zlomek vody, zbytek pokrývá prašná půda, občas proložená vysušeným porostem. A do toho smutné trosky vesnice, která měla zůstat už navždy pod vodou.

Jezdí se na ně dívat zástupy turistů. V úterý dopoledne na místě potkáváme početné skupiny - místní, návštěvníky z dálky i ze zahraničí, třeba ze sousední Francie. Kromě ikonického kostela se zastavují i u bývalého mlýna nebo hřbitova.

„Rád se sem vracím a sleduji, jak se místo mění,“ říká čtyřicátník Joan, s nímž se míjíme nedaleko polorozpadlých budov. K přehradě Sau jezdil už od dětství. „Ještě nedávno jsem na paddleboardu proplouval vrchním oknem kostela,“ ukazuje.

Důkazů, že ještě nedávno byla Sau oblíbeným cílem rekreantů, tu najdete celou řadu. Třeba opuštěnou loděnici se zaparkovanými šlapadly. Dřevěné molo, které by mělo ležet nad vodní plochou, je teď i s loděmi uvázlé na vyschlém dně.

Albert Pujol připomíná, že to není poprvé, co hladina v přehradě viditelně klesla. „Zažili jsme období sucha… Ale situace nikdy nebyla tak dramatická jako dnes,“ říká správce parku.

V dubnu roku 2023 klesla hladina vody v nádrži na 7 % . Suchá zima, která následovala, způsobila další pokles vody. Na začátku března 2024 byla přehrada naplněná z pouhého 1 % své celkové kapacity. V době, kdy místo navštěvujeme my, se hladina vody pohybuje okolo 5 %. V tomto ročním období by přitom běžně měla dosahovat zhruba k 65 %.

„Je to pro mě velmi smutná podívaná,“ svěřuje se Domingo, který se k nádrži přišel projít tak, jako to dělá několikrát do roka.

Na mobilu nám ukazuje fotku, kterou si na úplně stejném místě, kde teď stojíme, s přítelkyní pořídil před pár lety. Zatímco tehdy měli za zády rozsáhlou vodní plochu, teď se díváme na prašné dno s tenkým pruhem vody, která ještě zbývá. „Modlím se za déšť, nic jiného nás nezachrání,“ říká.

Klimatolog z Univerzity v Barceloně Javier Martin-Vide už začátkem února varoval, že zásoby vody v katalánském systému nádrží jsou nejnižší od té doby, kdy byl vybudován.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy předpověděl, že pokud nezaprší, zásoby se mohou dostat na nulu za tři měsíce (více zde).

Tehdy dosahovaly zásoby vody v přehradách ve východním Katalánsku 15,59 %. Začátkem března klesly na 14 %, informovala tisková služba NASA Earth Observatory. Ta také uvedla, že v některých částech Katalánska spadla od ledna do začátku března méně než polovina průměrných srážek. Varovala přitom, že pokud brzy nezaprší, Barcelona možná bude muset začít vodu dovážet ze 350 kilometrů vzdálené Valencie.

Za tíživou situaci, ve které se nachází, ovšem obyvatelé Katalánska nevinní jen nedostatek srážek, ale také tamní regionální vládu. Mnozí, se kterými mluvíme, si stěžují, že si se suchem neumí poradit.

Rodina Grassotových, která u nedalekého města Pals pěstuje už po pět generací rýži, tvrdí, že vláda „léta věděla, že taková situace přijde, a nepřijala žádná opatření, aby tomu předešla“.

Za nedostatkem vody v oblasti podle nich stojí i fakt, že většina obsahu tamních řek míří potrubím do Barcelony. „Nejde jen o to, že neprší, ale že všechnu vodu pro sebe bere Barcelona, a nikdo s tím nic nedělá. To nás štve,“ vysvětlují Grassotovi.

Podobně to vidí i čtyřčlenná skupina mužů ve věku mezi 70 a 80 lety, kteří k přehradě Sau vyrazili na procházku. Prý je to jejich zvyk - tak posledních třicet let. Shodují se, že za přehradu bez vody může kromě nedostatku srážek i to, že ji pijí lidé z katalánské metropole.