Článek
Globální oteplování pravděpodobně zasáhne světové zásoby potravin ještě před oteplením planety o 1,5 °C, informuje deník The Guardian. Nedostatek vody ohrožuje zemědělství rychleji, než se očekávalo, varuje předseda konference COP15.
Alain-Richard Donwahi, bývalý ministr obrany Pobřeží slonoviny, který vedl loňský summit COP15 o rozšiřování pouští, říká, že dopady sucha se projevují mnohem rychleji. „Změna klimatu je pandemie, se kterou musíme rychle bojovat. Podívejte se, jak rychle se zhoršuje klima. Rozhodně rychleji, než jsme předpovídali,“ míní Donwahi.
Donwahi také říká, že problémy spojené s rostoucími teplotami, vlnami veder a intenzivnějšími suchy a povodněmi ohrožují potravinovou bezpečnost v mnoha regionech. Sucho vede k velké degradaci půdy. Podle něj tomu nepomáhají ani špatné zemědělské postupy. „Zhoršování kvality půdy přichází se špatnými způsoby, jakými provozujeme zemědělství. Když je půda postižená, ovlivní i výnosy,“ říká.
Bývalý politik z Pobřeží slonoviny proto vyzval investory ze soukromého sektoru, aby se zapojili a využili nových příležitostí k dosažení zisků. „Mluvíme o zlepšování úrody. Například agrolesnictví, což je další způsob, jak může soukromý sektor získat návratnost investic. Musíme být inovativní, hledat nové nástroje financování,“ tvrdí Donwahi.
Vlády z celého světa podepsaly smlouvu o boji proti rozšiřování pouští už v roce 1992, stejně jako Úmluvu OSN o biologické rozmanitosti a Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu. Ta je mateřskou smlouvou známé Pařížské dohody o klimatu z roku 2015.
Smlouvě o dezertifikaci (proces, při kterém se snižuje biologická produktivita suchých oblastí, pozn. red.) je však věnována nejmenší pozornost. Loňská konference COP15 o dezertifikaci zůstala ve srovnání s klimatickou konferencí COP27 téměř bez povšimnutí.
Donwahi říká, že svět si nemůže dovolit ignorovat rozšiřování pouští. „Všechny problémy musíme řešit společně. Dezertifikace a sucho vedou ke změně klimatu a ke ztrátě biologické rozmanitosti,“ zdůrazňuje.
Podle něj nejde pouze o chudé země, ale všichni jsou na stejné lodi a měli by mít obavy ohledně potravinové bezpečnosti. „Klimatické změny, sucha, bouře, záplavy neznají hranice a nepotřebují víza, aby se dostaly do kterékoli země,“ připomíná Donwahi.
Dodal, že řešení klimatické krize by měly bohaté země hledat v Africe. Ta disponuje mnoha přírodními zdroji od nerostných surovin až po lesy a rozsáhlé zásoby podzemní vody. Takové zásoby jsou třeba ke snížení emisí skleníkových plynů, zlepšení potravinové bezpečnosti a zachování biologické rozmanitosti.
„Afrika je kontinentem řešení. Máte tam nejvíce přírodních zdrojů. Lidé, kteří mají finance, by měli pomáhat státům, které mají velké množství přírodního bohatství. Je to situace, která je výhodná pro obě strany,“ myslí si Donwahi.
Proto vyzval Afričany, aby se těchto příležitostí chopili. „Pokud si uvědomí, že jejich domov je řešením, budou se chovat jinak. Přijdou s pozitivnějším přístupem, kdy bojujete za to, abyste společně našli řešení,“ dodává Donwahi.
