Článek
Ulice harvardského kampusu s červenými cihlami po staletí nesly podpatky budoucích amerických osobností. A to od Teddyho Roosevelta po Marka Zuckerberga, napsal web BBC. Nejen díky takové historii je o studium na nejstarší univerzitě v USA takový zájem. Nyní ale čelí kritice poté, co soud, reagující na žalobu neziskové organizace Lawyers for Civil Rights, odhalil, jakým způsobem zvýhodňuje příbuzné absolventů.
Začátkem tohoto roku Nejvyšší soud USA znemožnil Harvardu a dalším univerzitám upřednostňovat při přijímání nedostatečně zastoupené menšiny. Harvard v reakci na rozhodnutí uvedl, že změna by mu ztížila nábor různorodých studentů. Soudní řízení však také odhalilo to, co mnozí již dlouho tušili – že škola dává přednost dětem svých absolventů.
Tuto politiku, v USA známou jako „legacy admissions“, podle BBC praktikují desítky elitních amerických univerzit. Znamená to, že pokud vaši blízcí příbuzní navštěvovali danou univerzitu, můžete být upřednostněni před uchazečem podobného věku, jehož rodiče na tuto univerzitu nechodili.
Harvardská univerzita po léta výrazně posilovala své úsilí o inkluzi. V roce 2023 si škola účtovala školné 54 269 dolarů ročně (1,2 milionu Kč), ale pro studenty, jejichž rodiny ročně vydělávají méně než 65 000 dolarů, je zdarma. Rodiny vydělávající do 150 000 dolarů platí ročně maximálně 10 % svého příjmu. Škola také za posledních čtyřicet let zvýšila podíl studentů jiné než bílé a hispánské pleti ze 17 na více než 50 procent.
Nedávno publikovaná práce Opportunity Insights, výzkumné skupiny z Harvardovy a Brownovy univerzity, zjistila, že uchazeči, jejichž rodiče školy navštěvovali, mají čtyřikrát vyšší pravděpodobnost přijetí než uchazeči se stejnými výsledky testů, kteří tuto výhodu nemají.
„Dnešní studenti těchto kampusů budou zítra lídry v celé řadě oborů ve společnosti,“ uvedl John Friedman, profesor na Brownově univerzitě, který je spoluautorem výzkumu. „Pokud chceme, aby děti ze všech prostředí měly pocit, že mají šanci dostat se na tyto vedoucí pozice, je třeba, aby tyto univerzity přijímaly studenty způsobem, který podporuje širší rovnost příležitostí,“ dodal.
Jejich zjištění podporují i další. Studie Národního úřadu pro ekonomický výzkum z roku 2019 zjistila, že 75 % bílých studentů, kteří byli přijati na Harvard jako příbuzní bývalých studentů, finančních podporovatelů nebo jako děti vyučujících nebo zaměstnanců, by bylo odmítnuto, kdyby se k nim přistupovalo jako ke studentům bez těchto konexí.
Přečtěte si
Vedení školky naplánovalo, že z názvu vyškrtne jméno oběti holokaustu Anne Frankové. Když na to upozornila média, zvedla se vlna odmítavých reakcí, které odkazovaly i na aktuální nárůst projevů antisemitismu.
Mnozí vědci podle BBC hledají kořeny přijímání studentů na základě „legacy admissions“ na počátku 20. století, kdy univerzity chtěly udržet své instituce mimo dosah rostoucího počtu přistěhovalců v zemi. I když se doba změnila a Harvard se zavázal k větší rozmanitosti a rovnosti, tato praxe se udržela.
Při obhajobě této praxe zástupci Harvardské univerzity ve zprávě vydané v roce 2018 uvedli, že „pomáhá upevňovat silné vazby mezi univerzitou a jejími absolventy, které přetrvávají po celý život“. Škola také upozornila na „velkorysou podporu“, kterou absolventi univerzitě poskytují.
Tyto peníze představují nemalou částku. Harvard má s majetkem ve výši 50 miliard dolarů největší univerzitní nadaci na světě. Oxford a Cambridge, tedy univerzity, které tuto praxi přijímání nepraktikují, mají nadační jmění ve výši přibližně sedm miliard dolarů.
Praxe je nyní také předmětem šetření amerického ministerstva školství poté, co byla podána žaloba, podle níž škola upřednostňovala bohaté studenty bílé pleti právě tím, že dávala přednost uchazečům z řad dárců a dědiců.
Michael Kippins, pracovník Lawyers for Civil Rights, která žalobu podala, řekl BBC, že se domnívá, že tato přijímací politika je neoprávněná. „Na studenty jiné než bílé pleti mají pravidla nepřiměřený dopad - nespravedlivě to poškozuje jejich šance na přijetí na Harvard,“ řekl.
