Článek
Podle nové studie Stanfordovy univerzity lidé rychleji stárnou minimálně ve dvou obdobích života: jednou ve věku kolem 45 let a podruhé v 60 letech. Ze studie také vyplývá, že biologické a chronologické hodiny nemusí být zcela synchronizovány, informuje server Euronews.
Studie, která byla publikována v časopise Nature Aging, sledovala rychlost molekulárních změn u 108 lidí ve věku 25 až 75 let po dobu průměrně 1,7 roku. I přes to, že se jedná o malý vzorek populace, přinesly výsledky důležitá zjištění.
S věkem dochází ke zvyšování rizika kardiovaskulárních onemocnění, demence, Parkinsonovy choroby a dalších zdravotních problémů. „V průběhu času nedochází jen k postupným změnám, ale k opravdu dramatickým změnám,“ uvedl v prohlášení Michael Snyder, ředitel Centra pro genomiku a personalizovanou medicínu na Stanfordově univerzitě a hlavní autor studie. „Ukazuje se, že polovina čtyřicátých let věku je obdobím dramatických změn, stejně jako počátek šedesátých let,“ vysvětlil vědec.
Změny v těchto dvou obdobích jsou různé. Ze studie vyplývá, že u účastníků ve věku okolo 45 let došlo ke změnám v molekulách souvisejících s kardiovaskulárními chorobami a metabolismem lipidů a alkoholu. Bylo tomu tak u mužů i žen. Naznačuje to, že lidská těla po dosažení tohoto věku odbourávají alkohol a tuky méně efektivně.
Naopak na začátku šedesátých let života došlo u účastníků k „rychlému poklesu“ imunitní regulace, což by mohlo vysvětlit, proč jsou starší lidé náchylnější k nemocem. Vědci také zjistili, že lidé ve věku 60 let a více jsou náchylnější k problémům s ledvinami, k cukrovce 2. typu a kardiovaskulárním onemocněním.
Více o kardiovaskulárních chorobách
Zajímá vás, co všechno škodí cévám? Odpovědi najdete zde.
Ateroskleróza: Co to je a proč si na ni dát pozor? Dočtete se v tomto článku.
Potraviny, které mohou pomáhat chránit srdce a cévy, najdete zde.
Podle studie mohly být příčinou změn okolo 45 let spíše faktory související se životním stylem - jako je příjem alkoholu a kofeinu a míra pohybu - než samotné biologické změny související se stárnutím. „Zdravý životní styl je pro stárnutí obecně velmi důležitý a některé zásahy do životního stylu fungují v určitém věku lépe,“ uvedl pro Euronews Health Joris Deelen, vedoucí výzkumné skupiny v německém Institutu Maxe Plancka pro biologii stárnutí.
Jak ale Deelen upozornil, není jasné, nakolik jsou tyto změny nevyhnutelné a zda probíhají stejným tempem u lidí s různou úrovní zdraví. S tím souhlasí i Mirko Petrovic, vedoucí katedry interní medicíny a pediatrie na Gentské univerzitě a prezident Evropské geriatrické lékařské společnosti. „Ve stáří existuje obrovská míra variability u lidí,“ vysvětluje.
Hlubší pochopení toho, jak lidé stárnou na molekulární úrovni, by mohlo lékařům pomoci předvídat, co se stane, stanovit včasnou diagnózu a také na jejím základě organizovat nebo připravit preventivní strategie, popisuje Petrovic.
Nová zjištění jsou v souladu s předchozími výzkumy o cestách biologického stárnutí, včetně studie z roku 2019, která identifikovala další významný bod kolem 80 let věku.
