Článek
Studie britských a amerických vědců ukázala, že je Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) plná potenciálně škodlivých chemikálií. Vědci porovnali vzorky prachu ze vzduchových filtrů uvnitř stanice se vzorky prachu, jež se vyskytují v každé běžné domácnosti, napsal web Sky News.
Studie zjistila, že část látek spadá do kategorie organických škodlivých látek, jak je klasifikuje Stockholmská úmluva, jejímž cílem je omezit používání a výskyt těchto látek z důvodu jejich dopadu na lidské zdraví a životní prostředí.
Podle vědců se tyto látky dostaly do sterilního prostředí ISS prostřednictvím osobních věcí astronautů, jako jsou kamery, tablety, hudební přehrávače nebo oblečení. Zvýšená radiace poté slouží k rychlejšímu stárnutí materiálů a jejich rozpadu na nanoplasty šířící se vzduchem díky mikrogravitaci na stanici.
Částice se usazují po celé stanici a musejí být pravidelně vysávány, aby se zabezpečilo bezproblémové fungování vzduchových filtrací. Vzduch na stanici je pravidelně recirkulován 8krát až 10krát za hodinu. Není však jasné, zda dochází k odstranění všech škodlivých látek.
Jeden z vědců profesor Stuart Harrad řekl webu Sky News, že koncentrace škodlivých látek na ISS často převyšuje průměrnou úroveň, kterou lze najít v běžných domácnostech v Evropě a Spojených státech.
Aby vědci zjistili, co astronauti na palubě ISS dýchají, nechali si ze stanice poslat pytel s odpadem ze vzduchových filtrací. „Vesmírný prach“ ze stanice obsahoval kovové částice, chuchvalce z oblečení, vlasy, částečky kůže a jiné mikročástice, informoval web Astronomy.
Podle profesora Harrada je pravděpodobné, že zjištění povedou ke změnám v konstrukci vesmírných stanic v budoucnosti, kterých plánují státy do roku 2030 několik do vesmíru vypustit. Jde například o soukromé projekty: společný projekt NASA, ESA, Kanadské vesmírné agentury a Japonské vesmírné agentury sestrojit na orbitu Měsíce vesmírnou stanici „Lunar Gateway“, nebo ruskou vesmírnou stanici, kterou plánuje Rusko vyslat na oběžnou dráhu země poté, co v příštím roce opustí ISS.
