Studie: Nočním sovám to myslí lépe než ranním ptáčatům

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Představu, že lidé, kteří chodí pozdě spát, mají problém během dne cokoli stihnout, bude pravděpodobně potřeba přehodnotit, píše server The Guardian.

Ukazuje se, že ponocování by mohlo být prospěšné pro výkonnost mozku. Výzkum ukázal, že lidé, kteří se považují za noční sovy, mohou být bystřejší než ti, kteří chodí spát brzy. Výzkumníci pod vedením akademiků z Imperial College London zkoumali údaje z britské biobanky více než 26 tisíc lidí, kteří absolvovali testy inteligence, usuzování, reakčního času a paměti. Poté zkoumali, jak délka a kvalita spánku účastníků a chronotyp, který určuje, v jakou denní dobu se cítíme nejvíce čilí a produktivní, ovlivňují výkonnost mozku.

Zjistili, že ti, kteří zůstávají vzhůru dlouho do noci, a ti, kteří se řadí mezi „střed“, mají „lepší kognitivní funkce“, a naopak ranní ptáčata mají nejnižší skóre. Pozdní spáči jsou často kreativní typy lidí. Řadí se k nim známé osobnosti jako například Henri de Toulouse-Lautrec, James Joyce, Kanye West nebo Lady Gaga. Studie také zjistila, že i délka spánku je v tomto případě důležitá pro fungování mozku. Nejlépe si v kognitivních testech vedli ti, kteří každou noc spali sedm až devět hodin.

„I když je důležité pochopit své přirozené spánkové tendence a pracovat s nimi, stejně důležité je pamatovat na to, abyste spali dostatečně, ne příliš dlouho nebo příliš krátce. To je zásadní pro udržení zdravého a co nejlépe fungujícího mozku,“ uvedla Raha Westová, vedoucí autorka a pracovnice klinického výzkumu oddělení chirurgie a rakoviny na Imperial College London. Jak dodal profesor Daqing Ma, který se na vedení studie spolupodílel, zjistili, že „délka spánku má přímý vliv na funkci mozku“. Věří, že aktivní řízení spánku je skutečně důležité pro zlepšení a ochranu fungování mozku.

Někteří odborníci však apelovali na opatrnost při interpretaci výsledků. Jacqui Hanleyová, vedoucí oddělení financování výzkumu ve společnosti Alzheimer’s Research UK upozornila, že bez detailních informací o tom, co se děje v mozku, nevíme, zda to, že jsme „ranní“ nebo „večerní“ člověk, ovlivňuje paměť a myšlení, nebo zda pokles kognitivních schopností způsobuje změna spánkového režimu.