Článek
Většina lidí asi na školní jídelnu nevzpomíná s přílišnou láskou. Ztuhlé knedlíky se špenátovou směsí bez chuti nebo nechutná játra zalitá takzvanou univerzální hnědou omáčkou nejsou zrovna jídla, po kterých by se někdo utloukl.
Studentky jedné z nejprestižnějších dívčích škol ve Velké Británii si ale na nezajímavá jídla určitě nebudou moct stěžovat. Jídelna školy North London Collegiate School (NLCS) totiž do svého jídelníčku dočasně zařadí pokrmy ze cvrčků, červů a kobylek.
Škola, která vybírá školné ve výši 20 000 liber ročně, zkouší v rámci přechodu na udržitelnější stravování nabídnout ekologicky smýšlejícím studentkám exotická jídla, jako jsou nudle na čínský způsob s kobylkou teriyaki, cvrčci se sladkým chilli a limetkou a mexická rýže s buvolími červy.
Zkušební menu bude k dispozici několik týdnů, ale v případě popularity by mohlo být zavedeno natrvalo. O tento experiment se zasadily i samotné studentky, které v hlasování požadovaly po škole, aby se snažila při skládání jídelníčku být více šetrná k životnímu prostředí.
Guy Kaye, generální manažer pro stravování v NCLS, řekl, že se škola „snaží o udržitelnost, aniž by tím ohrozila spokojenost žáků, kterým poskytuje stravu“.
„Žákyně byly hnací silou celé této změny a jsou opravdu otevřené zkoušení nových věcí, které jsou lepší pro svět. A to i když to zahrnuje zkoušení jedlého hmyzu,“ uvedl pro list Telegraph.
Nejstarší dívčí škola ve Velké Británii je jednou z prvních na světě, která spolupracuje s iniciativou OSN Climate Neutral Now a snaží se stát uhlíkově neutrální organizací. Každá třída má svého „ekoreprezentanta“, který podává zprávy o ekologických nápadech žáků školní komisi pro životní prostředí složené z učitelů, zaměstnanců a žáků, popisuje chod školy Daily Mail.
NLCS je zakládajícím členem sítě londýnských škol, které spolupracují na národních ekologických iniciativách, jako je například klimatický summit mládeže. Sama škola je, co se jídla týče, pokroková i bez zavedení hmyzu. Ve školním menu převažují vegetariánská jídla a během náročného zkouškového jsou součástí školních večeří i dietní dezerty.
Hmyz je ekologičtější a zdravější než hovězí
Jíst hmyz je možná neobvyklé v Evropě. Ve zbytku světa je ale poměrně populární. V řadě zemí, jako je například Korea, Tanzanie nebo Mexiko, je dokonce považován za delikatesu. Chov hmyzu k jídlu také méně zatěžuje planetu. Hmyzí farma vyprodukuje násobně méně emisí než tradiční chovy masa. Oproti drůbežím farmám se jedná až o 75 % méně uhlíku vypuštěného do ovzduší.
Alice Beerová, moderátorka britského pořadu This Morning a bývalá žákyně školy, uvedla, že by si sice radši dala hovězí, ale „nebránila by se ničemu z tohoto jídelníčku“.
„Jsem si jistá, že obyvatelé severního Londýna se budou rozhodovat o stravě tak, aby vyvážili své etické, morální a ekologické přesvědčení,“ uvedla pro The Telegraph.
Hmyz pochází z britského internetového obchodu Souschef. Ten přirovnává svým zákazníkům chuť hmyzích produktů k oříškům. Zároveň nabádá k inovaci tradičních receptů. Údajně není těžké udělat z běžných těstovin hmyzí těstoviny. Prodejce dále radí, že by se cvrččí mouka mohla přidávat do koláčů a chleba pro spotřebitele, kteří se cítí příliš hákliví na to, aby snědli celého brouka.
Problém jedlého hmyzu je ale jeho cena. Na webu Souschef stojí 15gramový sáček pečených cvrčků 2,90 libry (26 korun). Prodejce to ale obhajuje tím, že chov hmyzu pro lidskou spotřebu je novinkou, jsou mnohé procesy „náročné na pracovní sílu“ a „ještě nejsou vyladěné pro dosažení maximální efektivity“.
Vysoké náklady společnost přičítá také nízké poptávce, která je způsobena tím, že „konzumace hmyzu není v západní kultuře stále příliš populární“.
Kromě ekologických benefitů je konzumace hmyzu také zdravá. Hmyz obsahuje spoustu živin, včetně aminokyselin a bílkovin. I když se může zdát, že malý hmyz nemůže poskytnout tolik živin jako kráva, opak je pravdou. Mnohé druhy v sobě mají více bílkovin než hovězí maso, píše BBC. Studie italské univerzity v Teramu z roku 2019 také zjistila, že kobylky či cvrčci obsahují několikanásobně vyšší koncentraci antioxidantů než například pomerančový džus.
I přesto se vůči podobným iniciativám vymezuje část britských politiků. Například poslanec Robert Goodwill tvrdí, že na vegetariánství v podstatě nevidí nic špatného. Děti ale potřebují vyváženou stravu, která podle něj zahrnuje maso a mléčné výrobky.
„Maso má vysoký obsah železa, mléko a mléčné výrobky mají vysoký obsah vitaminů. A nechceme, aby děti, z nichž některé pocházejí z chudších poměrů a nedostávají doma pořádné jídlo, nedostávaly pořádné jídlo ani ve škole,“ uvedl.
Podobně se vůči hmyzí alternativě masu vymezují i čeští politici. Poslanci SPD odmítají evropské rozhodnutí o tom, že by výrobci potravin mohli od letošního ledna využívat už čtyři druhy hmyzu a larev, a to jejich celá či mletá těla. Ta se používají do proteinových tyčinek, mouky a dalších produktů. SPD tomu chce zabránit legislativou na národní úrovni. Požaduje, aby produkty z hmyzu byly výrazně označeny (více zde).
