Strůjce 11. září se měl přiznat, Bidenova vláda dohodu dočasně zablokovala

Chálid Šajch Muhammad se měl v pátek v soudní síni na námořní základně Guantánamo na Kubě přiznat k vině ze spiknutí a vraždy v souvislosti s útoky z 11. září, a to výměnou za maximálně doživotí namísto hrozícího trestu smrti.

Administrativa dosluhujícího prezidenta Joea Bidena mu v tom ale přinejmenším na čas zabránila.

Krok je součástí dlouhotrvajících snah postavit před soud muže, kteří mají na svědomí útok, jenž před více než dvaceti lety otřásl celým světem a vyžádal si tisíce obětí.

Seznam Zprávy přinášejí odpovědi na základní otázky, které se případu týkají.

Bidenova administrativa na poslední chvíli dočasně zablokovala dohodu o přiznání viny, které se podařilo dosáhnout loni. Podle ní by způsobila „nenapravitelnou“ újmu jí samotné i veřejnosti.

Mohammad a další dva spoluobvinění se měli přiznat k vraždě téměř 3000 lidí, kteří během 11. září 2001 zemřeli.

Tříčlenná porota federálního odvolacího soudu proto jednání odložila. Vzkázala, že se nejedná o finální řešení a cílem usnesení je poskytnout soudu čas na zvážení všech argumentů.

Odklad znamená, že se procesem nově bude zabývat administrativa Donalda Trumpa, který se prezidentského úřadu ujme 20. ledna. Zda se bude snažit pozměnit průběh procesu, zůstává v tuto chvíli otázkou.

Připomeňme, že devatenáct sebevražedných útočníků se v září 2001 zmocnilo čtyř letadel včetně pasažérů a použilo je jako řízené střely. Dvě letadla zasáhla mrakodrapy Světového obchodního centra zvané „dvojčata“, třetí narazilo do Pentagonu a čtvrté havarovalo v poli v Pensylvánii.

Podle Američanů osnovatel výše popsaného útoku. Sám dříve přiznal, že celou operaci naplánoval, strategii představil šéfovi al-Káidy Usámovi bin Ládinovi a pomáhal rekrutovat piloty, kteří útoky provedli.

Rodák z Kuvajtu vystudoval ve Spojených státech a v 80. letech se účastnil bojů v Afghánistánu.

V hledáčku FBI byl už před 11. zářím pro podezření, že se podílel na jiných útocích, které se podařilo zmařit.

Dopadnout se ho podařilo v roce 2003 v Pákistánu, o tři roky později ho převezli na námořní základnu Guantánamo, kde zůstává dodnes.

Jedním z důvodů jsou obavy, že brutální výslechové techniky, které na Mohammadovi vyšetřovatelé použili, by mohly zkreslit důkazy a limitovat jejich využití u soudu, připomíná stanice BBC.

Řeč je o waterboardingu, nucené nahotě a spánkové deprivaci. Těm byli Mohammad a další dva muži vystaveni v tajném vězení Ústřední zpravodajské služby (CIA), kde po svém zadržení strávili tři roky.

„V těchto případech je zřejmě nemožné předložit důkazy bez použití důkazů získaných mučením. Navíc skutečnost, že tyto osoby byly mučeny, trestní stíhání komplikuje,“ vysvětluje Karen Greenbergová, autorka knihy o věznici Guantánamo. Podle ní mučení „prakticky znemožnilo projednávání těchto případů způsobem, který by byl v souladu s právním státem a americkou judikaturou“.

Agentura AP připomíná, že rozhodnutí dohodu zablokovat je poměrně neobvyklé, protože právě ministerstvo obrany ji s trojicí mužů původně dojednalo.

Ministr Lloyd Austin jmenoval svou zástupkyni, která dohodu podepsala. V době, kdy se tak stalo, byl šéf resortu zrovna na cestách a údajně ho to zaskočilo, jak informoval list The New York Times.

„Zodpovědnost za tak důležité rozhodnutí bych měl nést já jako nadřízená autorita,“ vzkázal o pár dní později a podepsání dohody se snažil odvolat. Vojenský soudce i odvolací orgán ovšem dohodu označily za platnou.

Dohodu se vláda snažila opět blokovat v tomto týdnu a apelovala na federální odvolací soud, aby ve věci zasáhl. Podle ní byla trojice obviněna ze „spáchání nejzávažnějšího trestného činu na americké půdě v novodobé historii“ a prosazení dohod by „zbavilo vládu a americký lid možnosti veřejného soudního procesu ohledně viny obžalovaných a možnosti trestu smrti“.

Rozporuplně. Někteří mají za to, že dohoda o vině je pro ně nejlepším způsobem, jak uzavřít složitý a dlouhotrvající proces. To, že z přiznání viny za úmrtí jejich příbuzných nakonec sešlo, je pobouřilo.

„Je nešťastné, že to vláda neuznává,“ řekla AP Elizabeth Millerová, která při útocích přišla o otce a vede skupinu pozůstalých, již dohodu podporují a staví se proti tomu, aby byli obžalovaní popraveni.

Část z nich zamířila tento týden ke Guantánamu, aby si vyslechli, jak se strůjce útoku přiznává k vině. „Měl to být čas uzdravení. Do letadla budeme nastupovat stále s hlubokým pocitem bolesti, která prostě nemá konce,“ řekl médiím jeden z nich.

Další pozůstalí dohodu kritizují coby příliš mírnou a postrádající transparentnost. Podle Terry Stradaové, jejíž manžel přišel během útoků o život, dohoda „dává zadrženým v zátoce Guantánamo to, co chtějí“. „Je to vítězství pro Chálida Šajcha Muhammada a ty další dva, je to pro ně vítězství,“ řekla předsedkyně skupiny 9/11 Families United loni v létě stanici BBC.

„Pokud to povede k plnohodnotnému soudnímu procesu s těmito lidmi, jsem pro,“ uzavřel Gordon Haberman, jemuž při útocích na mrakodrapy zemřela dcera Andrea.