Střílejí mladí a rozzlobení. Amerika neumí říct proč, roli hraje i mozková kůra

14. 5. 2022: Střelba v supermarketu v Buffalu v New Yorku. 10 obětí, 3 zranění. Útočník se zaměřoval zejména na Afroameričany.

24. 5. 2022: Střelba v základní škole v Uvalde v Texasu. 21 obětí, 18 zraněných. Zemřelo 19 školáků mezi 9 a 11 lety a 2 učitelé.

1. 6. 2022: Střelba na klinice v Tulse v Oklahomě. 4 oběti, asi 10 zraněných. Cílem útoku byl lékař, který v minulých týdnech operoval střelce.

A za poslední víkend? Útoky napříč Spojenými státy – v Arizoně, Virginii, Tennessee, Jižní Karolíně i Pensylvánii – nepřežilo šest osob, zraněné jsou desítky dalších.

Celý výčet masových střeleb z letošního roku by byl ještě mnohem delší – i proto jsou nyní ve Spojených státech hlavním tématem veřejné diskuze. I když vést ji, smysluplnou a konstruktivní, je pro mnohé čím dál složitější. „Je těžké najít slova. Slova v těchto dnech tak nějak pozbývají smyslu,“ prohlásil po sobotním útoku ve Filadelfii starosta metropole Jim Kenney.

Spojené státy prožívají stále prodlužovanou fázi truchlení. Ani ta ale hluboce polarizovanou zemi příliš nesjednocuje, pohledy jednotlivých politických táborů na situaci a její řešení se liší.

Zatímco demokraté by pravidla pro držení střelných zbraní radikálně zpřísnili, republikánská strana, přinejmenším její část, se k tomu staví spíše nesouhlasně.

„Obecně vzato se republikáni regulaci držení zbraní brání. V momentě, kdy po různých masových střelbách začne veřejnost tuto otázku víc probírat, republikáni hledají různé jiné příčiny – demokraté se mezitím soustředí primárně na to, jak by se měla zpřísnit regulace držení zbraní,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy stranické postoje publicista Matěj Schneider z webu A2larm.

Každá další masová střelba zasazuje americké veřejnosti ránu, otřese jí. Další a další podobné incidenty ale zároveň poodkrývají skutečnosti, které jednoduše nelze přehlížet. Jednou z nich je například fakt, že oproti minulosti střílejí častěji mladí muži.

Na tento posun poukázal i americký list The New York Times. V šesti z devíti případů těch nejsmrtelnějších střeleb od roku 2018 stříleli muži ve věku 21 let – a mladší. Takový trend ostatně potvrzují i útoky v Buffalu a Uvalde.

Střelcům, kteří – každý zvlášť – v těchto dvou amerických městech zabili celkem 31 lidí, bylo oběma 18 let. Jejich cesta k útoku na nevinné se navíc v lecčem podobá.

Střelci si poloautomatické zbraně zcela legálně pořídili hned po svých osmnáctých narozeninách. Na sociálních sítích pak sdíleli výhružné příspěvky, jimiž chtěli vyjádřit svou sílu. A nakonec jeden vystřílel supermarket v Buffalu, kde útočil převážně na Afroameričany a útok streamoval živě na platformě Twitch, a druhý vraždil na základní škole v Uvalde, jeho primárním cílem byly děti z prvního stupně.

Odborníci různého zaměření se domnívají, že právě dospívající muži ve věku do 25 let se nacházejí na pomyslné křižovatce, která je může dovést k páchání násilí. A v ojedinělých případech i na cestu masových střeleb.

„Pokud jde o masové střelce, vidíme tu dvě skupiny. Čtyřicátníky, kteří střílí na pracovišti, a rozsáhlou skupinu mladých lidí ve věku od 18 do 21 let, kteří se stali součástí sociální nákazy, která vede k zabíjení,“ uvedla Gillian Petersonová, odbornice na kriminální soudnictví a spoluautorka projektu Violence. Ten dává dohromady databázi masových střeleb v USA.

Odůvodnit, proč při masových střelbách ve Spojených státech zabíjejí z velké části „rozzlobení mladí muži“, není snadné.

Úředníci i akademici nicméně intuitivně sahají po vysvětleních, která se tak trochu nabízejí. Roli může hrát kyberšikana, čím dál agresivnější marketing, který nabízí zbraně mladým klukům, i rozvolněné státní i federální zákony, které umožňují osmnáctiletým lidem pořídit si „dlouhou“ poloautomatickou střelnou zbraň.

Psychiatr Jonathan Metzl z Vanderbiltovy univerzity pro list The Washington Post vysvětlil situaci ze svého odborného pohledu: nezletilí a mladí muži mezi ostatními skupinami vyčnívají kvůli svým sklonům k impulzivnímu jednání. Jsou podle Metzla „mnohem bezohlednější a náchylnější k páchání násilí než lidé z jiných věkových skupin“. A že mezi jejich nejčastější příčiny úmrtí patří účast ve rvačkách, různé nehody, příliš rychlá jízda nebo „jiné impulzivní činy“.

„Existuje mnoho výzkumů, jež říkají, že (jejich) mozky nejsou naplno vyvinuté ve smyslu regulace,“ řekl psychiatr.

Dostupné studie navíc ukazují, že se prefrontální mozková kůra, jež je u jedince klíčová pro pochopení důsledků vlastního konání a ovládání a kontrolu impulzů zvenčí, vyvíjí naplno až kolem 25. roku života. V tomto kontextu „střelba určitě působí jako další projev mladé maskulinity,“ řekl odborník Metzl.

Publicista Schneider nicméně poukázal na to, že vytvořit obecný profil masového střelce se v USA stále nedaří. „Teorií existuje spousta, ale pokud vím, jakkoliv se o to americké úřady snaží už celé dekády, dosud jim to nevyšlo. Jednotící znaky jsou tak vágní, že se jim nepodařilo vytvořit žádný profil kromě toho, že to často jsou muži, mladí muži, kteří útočí,“ podotkl Matěj Schneider.

V roce 2018, po masové střelbě na střední škole v Parklandu, kde devatenáctiletý muž zastřelil 17 osob, zvedlo šest amerických států spodní věkovou hranici pro pořízení dlouhých zbraní, mezi něž patří i útočné pušky, z 18 na 21 let. A to i přes hlasité protesty Národní střelecké asociace (NRA).

Mezi státy, jež přijaly takovou legislativu, byla právě i Florida. Se zákonem přišel po masové střelbě tehdejší guvernér, republikán Rick Scott. Zákon se dostal až k soudu, kam ho dohnala právě NRA s tím, že je protiústavní.

Ve zkratce: stát nakonec proces vyhrál – loni soud zákon posvětil. Florida skrze své právní zástupce argumentovala právě tím, že lidé ve věku od 18 do 20 let jsou vysoce rizikovou skupinou. Ta je „zvláště náchylná k účasti na impulzivním, emocionálním a riskantním chování, které jí přináší okamžité či krátkodobé uspokojení“.

Reakce jednotlivých států na současné střelby se liší – jako tradičně – podle toho, zda jde o státy červené či modré. Například guvernérka New Yorku, demokratka Kathy Hochulová, v pondělí podepsala legislativní balíček, který upravuje držení zbraní. Respektive ještě zpřísňuje stávající zákony a vyplňuje dřívější legislativní mezery.

Jak již publicista Schneider zmiňoval, republikáni hledají příčiny útoků jinde: „Texaský guvernér Greg Abbott zmiňoval, že je v jeho státě potřeba zaměřit se na financování řešení problémů s duševním zdravím. Zároveň ale před několika týdny seškrtal rozpočet institucí, které to mají na starost. Je tedy otázka, nakolik je jeho vyjádření relevantní.“

Na federální úrovni nyní probíhají bouřlivé debaty o tom, co s nastalou situací udělat. „Ve Sněmovně reprezentantů, kde mají demokraté jasnější většinu než v Senátu, se k tomu projednává například balík zákonů. Ten řeší třeba zvýšení limitu věku pro nákup střelné zbraně či posílení prověřování totožnosti kupujícího,“ vysvětlil Schneider.

Je ale otázka, zda projednávaný balík může Kongresem projít. „V Senátu (kde jsou síly vyrovnané) pravděpodobně ztroskotá na filibusteru, obstrukčním nástroji, jako většina demokratické agendy za poslední rok a půl,“ dodal publicista Matěj Schneider.