Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Maďarský premiér Viktor Orbán označil Spojené státy za čtvrtou zastávku své osobní „mírové mise“.
Po Kyjevu, Moskvě a Pekingu nicméně nepůjde o Washington, který byl díky summitu NATO jeho další štací, nýbrž Mar-a-Lago, floridské sídlo Donalda Trumpa.
Na jihovýchod USA má Orbán zamířit ještě ve čtvrtek, jak napsaly agentura Bloomberg i britský list The Guardian.
Právě na Trumpovo vítězství v letošních prezidentských volbách lídr konzervativní strany Fidesz spoléhá. Republikánského kandidáta otevřeně podporuje a hovoří o něm jako o „garantovi míru“.
A zatímco s Trumpem se setká už podruhé, s úřadujícím šéfem Bílého domu Orbán nejednal. Maďarský politik si s letošním organizátorem summitu Aliance Joem Bidenem jen krátce tiskl ruku při oficiálním přivítání, na oficiální bilaterální schůzku ovšem nedošlo.
Viktora Orbána na summitu NATO v USA vítá Joe Biden.
S Bidenovou administrativou navíc nekonzultoval ani svou výpravu za ruským diktátorem Vladimirem Putinem do Kremlu. Té předcházela cesta do Kyjeva a jednání s prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Zelenskyj o cestě za Putinem nevěděl
Zelenskyj v pondělí během návštěvy Varšavy řekl, že ho Orbán o celé cestě neinformoval. „Když byl premiér Orbán v Kyjevě, nevěděl jsem, že pojede do Moskvy,“ prohlásil.
Maďarsko podle svých slov nepovažuje za dostatečně silnou zemi na to, aby mohlo být zprostředkovatelem mírových jednání s Ruskem. „Můj vzkaz Viktoru Orbánovi je, že nemá právo dělat cokoli jménem Ukrajiny nebo Evropy bez konzultace se zúčastněnými,“ podotkl Zelenskyj.
Podle Guardianu Orbán svou sóloakcí „rozzuřil“ spojence v NATO a popudil členské státy Evropské unie.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) nepřímo Orbána označil za „užitečného idiota“, polský premiér Donald Tusk maďarského premiéra sepsul za to, že místo míru usiluje o kapitulaci Ukrajiny, a že se zapíše do „dějin hanby“.
Orbána zkritizovali i vrcholní představitelé sedmadvacítky. Maďarsko totiž od začátku července předsedá Radě EU, a právě značku unijního předsednictví Orbán při svých cestách využívá, byť návštěvy technicky podniká jako premiér a ne jako předseda Rady EU.
Rozhovor o Orbánově iniciativě
S cestami do Kremlu nebo Pekingu v rámci „mírové cesty“ maďarský premiér jen tak nepřestane, myslí si politoložka Aleksandra Poznar. A využije přitom celý půl rok, kdy předsedá Radě EU.
„Proválečná politika“ mocností
Viktor Orbán tvrdí, že výchozím bodem pro mírové rozhovory má být bezpodmínečné příměří. K tomu má podle něj dojít tak, že se Ukrajině přestanou dodávat zbraně na obranu.
Premiér na facebooku reagoval i na pondělní ruské raketové útoky, které si napříč Ukrajinou vyžádaly čtyři desítky mrtvých včetně dětí a byla při nich zasažena i dětská nemocnice v Kyjevě.
Orbán v příspěvku Moskvu jako viníka masakru nejmenoval. „Rostoucí válečné utrpení by mělo přimět světové mocnosti, aby upustily od proválečné politiky a místo toho vedly Rusko a Ukrajinu k příměří a mírovým jednáním prostřednictvím promírové politiky. Jedině tak lze zabránit nevýslovné devastaci, která nás v nadcházejících měsících čeká,“ napsal.
Maďarský server HVG upozornil, že premiér ve Washingtonu navzdory své rétorice podepsal prohlášení lídrů NATO o tom, že je euroatlantická integrace Ukrajiny nezvratná a že státy NATO pokračují v „neochvějné“ podpoře Kyjeva.
O maďarském předsednictví EU mluvil při Orbánově návštěvě v Kremlu i Putin. S unijními institucemi přitom Viktor Orbán svou „mírovou misi“ neprobírá. Pouze na hlavičkovém papíře maďarského předsednictví poslal zprávu z návštěvy Moskvy a Pekingu.
List Financial Times ve čtvrtek napsal, že podle unijní právní služby Orbánovy kroky porušily unijní smlouvy, které zakazují „jakákoli opatření, která by mohla ohrozit dosažení cílů Unie“.
Premiér měl rovněž porušit ustanovení, které vyzývá všechny členské státy k provádění zahraničněpolitických aktivit „v duchu loajality a vzájemné solidarity“.
Debata o maďarském předsednictví
Kvůli Orbánově iniciativě se už objevily debaty o možnosti zkrácení půlročního maďarského předsednictví a rychlejšího předání rotační funkce Polsku.
Právě Varšava ostatně žádá diskuzi o způsobu maďarského předsedání v EU. Ve středu téma probírali velvyslanci členských zemí – podle polského deníku Rzeczpospolita všichni Orbánův dosavadní výkon zkritizovali. Výjimkou bylo Slovensko.
„Maďaři se pokoušeli argumentovat tím, že cesty měly výlučně bilaterální charakter a jejich cílem bylo prozkoumání možnosti a podmínek příměří na Ukrajině. Později 25 velvyslanců (mimo Slovensko a Maďarsko) jasně uvedlo, že maďarský argument nebyl věrohodný,“ citoval list nejmenovaného unijního diplomata.
Zkrácení předsednictví teď podle listu Rz – navzdory rozčarování unijních institucí a většiny států – není na pořadu dne. Místo toho se má maďarské předsednictví „izolovat“.
Na jím pořádané akce nemají jezdit ministři, ale pouze diplomaté nebo úředníci.
Důležité bude v tom kontextu setkání ministrů zahraniční v Bruselu, kde se má 20. července rozhodovat o odblokování Evropského mírového nástroje (EPF), jehož prostřednictvím se má mimo jiné nakupovat výzbroj pro Ukrajinu. Platby z EPF ale Budapešť dosud blokovala.
Orbánovi nevyjde ani plán na projev na plenárním zasedání Evropského parlamentu. Snaha maďarského předsednictví prezentovat svou agendu europoslancům narazila podle serveru Euronews na odpor šéfů parlamentních frakcí, kteří sestavují společně se šéfkou Evropského parlamentu program zasedání.
