Zklamali nás všichni, zní z nejvýchodnější Ficovy bašty

/Od zvláštního zpravodaje na Slovensku/

„Pan Fico řekl, že samotná myšlenka, že by mafie mohla mít zájem o východní Slovensko, je absurdní, protože tam nic není,“ napsala v roce 2018 delegace Evropského parlamentu. V bouřlivém slovenském roce se europoslanci tehdejšího premiéra a šéfa strany Směr Roberta Fica ptali na smrt novináře Jána Kuciaka i na podezření z napojení vlády na italskou mafii.

Údajný výrok „na východe nič nie je“ už s Ficem zůstal.

„Bylo to vytržené z kontextu, myšlenka byla jiná a tohle se zneužilo,“ hájí svého stranického předsedu starosta obce Zboj Ladislav Ladomirjak. Vesnice s necelými třemi stovkami obyvatel leží na úplném východě Slovenska v pohraničí s Polskem a Ukrajinou – o něco málo východněji je už jen tři kilometry vzdálená Nová Sedlice.

„Ale jasně, jsme velmi daleko, takže to tu jde pomaleji. Za minulé vlády proto byla výjezdní zasedání, díky kterým si uměly malé obce pomoct. Teď se na nás absolutně všichni vykašlali, a proto to vypadá tak, jak to je,“ nabízí svůj pohled člen strany Směr Ladomirjak.

V parlamentních volbách v roce 2020 tu partaj Roberta Fica získala 52 procent hlasů. Ladomirjak za tím vidí hlavně stranický program podpory seniorů. „Věřím, že celý východ podpoří Směr, stejně jako při každých volbách,“ dodává starosta Zboje.

Právě východ Slovenska, hlavně okresy na východ od Prešova a Košic, společně s regiony Kysuce a Horní Nitra jsou baštami Ficova Směru. Hlavně na západě země východ dobrou pověst nemá – jde o ekonomicky zaostalejší část země, kterou dlouhodobě trápí mimo jiné vyšší nezaměstnanost, sociální problémy a zanedbaná infrastruktura.

„Slovensko končí někde u Popradu a o východ už nikdo nemá zájem. Leda před volbami – všichni ti Bratislavané, politické strany teď jezdí do chudých regionů jako je Snina, Medzilaborce, Humenné,“ říká starosta Peter Čopák během rozhovoru v jeho kanceláři v obci Hostovice. Starostou je letos už 13. rok.

Čopák je nestraník, ale má blízko k nacionalistické Slovenské národní straně (SNS). Upřímností nešetří: „Před volbami mají všichni plná ústa toho, jak zachrání východ, tenhle chudý region, a přitom opak je pravdou. Volby skončí, od politiků máte pokoj, už se nikdo neukáže a nic se neděje,“ stěžuje si.

V Hostovicích i ve Zboji, podobně jako v mnoha dalších obcích na severovýchodě Slovenska, žijí Rusíni. Poznat je to hned při vjezdech do obcí na dvojjazyčných názvech ve slovenštině a cyrilicí psané rusínštině. Nápadné jsou i řeckokatolické a pravoslavné chrámy.

Kromě toho, že jsou obě vesnice zasazené do úchvatné přírody malebných Východních Karpat a národního parku Poloniny, je trápí i podobné problémy. Ani jedna z vesnic nemá ani kanalizaci, ani vodovod. „Vodovod řešíme už deset let. Prešovský kraj připravuje výzvu pro projektanty, která teoreticky zahrnuje i naši obec, tak se to snad pohne,“ říká starosta Zboje Ladomirjak.

Lidé jsou závislí na studnách, jenže při suchém počasí je s vodou problém. „Poslední dobou je sucho častější a jsou tu takoví, kteří už kvůli nedostatku vody doma ani neperou a jezdí si vyprat k příbuzným do Sniny nebo do Humenného,“ pojmenovává problém Ladomirjakův hostovický kolega Čopák. Do Sniny je to 15 kilometrů, do Humenného 40.

Projekt kanalizace a vodovodu mají v Hostovicích připravený a peníze by díky kraji byly, jenže se zkomplikovala veřejná zakázka. Kanalizací a vodovodem je však podmíněný další Čopákův plán – přestavba bývalého dětského domova na pečovatelský dům pro seniory.

„Nemáme finance ani na to, abychom udrželi to, co vytvořili naši předkové,“ podotýká. Zmiňuje přitom složitost a náročnost dokumentace, která je potřebná k žádosti o dotace a evropské projekty. Žádosti a další dokumenty připravuje a shání starosta sám, ne vždy se to i přes dlouhou přípravu a čekání podaří. Že se obec o peníze snaží, dokazuje Čopák tlustými fascikly dokumentů.

Východoslovenské obce a menší města trápí i odliv obyvatel směrem na západ. „Žije tu 234 lidí a průměrný věk je 51 let. Máme tu jen 16 dětí mladších 18 let. Děti odcházejí do škol do Košic, pak do Bratislavy. Tam si najdou známost, ožení se, vdají se, najdou si tam práci. Moje děti jsou ve Švýcarsku a v Krakově. Tady práce není nikde. Pokud najdete práci ve Snině, tak za 750 eur (18 200 korun). Z takových peněz nevyžijete,“ říká Čopák.

Do osmnáctitisícového okresního města Snina se z okolí dojíždí za prací například do místního závodu zbrojovky, kde se vyrábí munice pro houfnice Zuzana. Ty Slovensko dodává Ukrajině.

V souvislosti se Sninou se řeší i tamní nemocnice. Oba starostové zmiňují debaty o jejím možném zrušení. „Politici před volbami tvrdí, jak pomůžou regionu, ale doteď nezvládli nic. A najednou mají recept na všechno. Jenže my jsme tu dosud řešili, jestli se nám zruší nebo nezruší sninská nemocnice. No ale v Bratislavě se má stavět nová nemocnice,“ stěžuje si Čopák.

Zatímco z Hostovic je to do Sniny 15 kilometrů, výrazně dál je to do Zboje a nejvýchodnější vsi Nová Sedlice. „Když nám zruší nemocnici ve Snině, tak to budeme mít do další nemocnice v Humenném 70 kilometrů, což je velmi daleko,“ říká starosta Ladomirjak.

Čtyřicetikilometrová cesta ze Zboje do Sniny je krásná, protože vede přes národní park Poloniny, ale je dlouhá, plná zatáček a vesniček. „Jezdí nám sem lékařka párkrát do týdne do Uliče, dvě vesničky pod námi, ale i do Sniny se musí jezdit, a to stojí peníze,“ říká o zdravotnickém tématu rodačka ze Zboje Michaela Michalková.

Na otázku, jak se tady žije, odpovídá rychle: „Těžce. Krásně, ale těžce. Pokud nemáte práci, aspoň nějaký příjem, tak na sociálních dávkách nevyžijete ani na vesnici, protože něco vás stojí doprava, lékař, léky…“ vyjmenovává. Ve Zboji vlastní obchod naproti obecnímu úřadu.

„Nejsme milionáři, ale přežijeme,“ říká o svém podnikání Michalková. „Tady na té trase na Sninu nemá obchod asi jen Uličské Krivé a myslím, že Príslop. Obchody ještě jdou, někde najdete dokonce dva, třeba v Nové Sedlici,“ dodává. Ale samozřejmostí obchod ani hospoda v obcích nejsou – v Hostovicích není ani jedno.

Řeč při našem povídání padne i na parlamentní volby. Michalková má za to, že se tu lidé o politiku nezajímají, sama ji sleduje spíš okrajově. „Vláda už tolikrát zklamala, bez ohledu na to, kdo tam byl,“ myslí si. Zároveň říká, že se situace přeci jen pomalu zlepšuje. „Čerpají se eurofondy, něco se dělá, ale mohlo by to být lepší, když víme, kolik peněz tady a tamhle zpronevěřují,“ dodává s odkazem na korupční podezření v nejvyšších patrech politiky.

K sobotním volbám se sice chystá, ale ve čtvrtek ještě nebyla rozhodnutá, koho bude volit. „Není ani z čeho vybrat. Jsou to prázdné sliby,“ říká. Je si jistá, že ve Zboji opět vyhraje Směr. Mezitím na posezení před jejím obchodem dopíjí místní „pán Stano“ lahev vodky a potácí se pryč.

Obavy z válečného konfliktu na Ukrajině Michalková nemá. Ptám se na něj kvůli blízkosti hranice i kvůli událostem v Polsku. Loni v listopadu tam raketa S-300 v obci Przewodów u hranic zabila dva Poláky. Podle polských vyšetřovatelů šlo o zbloudilou ukrajinskou obrannou raketu vypálenou při silném ruském vzdušném úderu. „Válka je daleko,“ říká o válce Michalková. Obavy má podle svých slov spíš z uprchlíků.

Okamžité „ne“ odpovídají na stejný dotaz o obavách z války doslova za humny i oba starostové. „Když si vezmete mapu, jsme od toho konfliktu dost daleko, takže takový problém tu nebyl a věřím, že nebude. Bojuje se daleko. S tímhle problém nebyl,“ říká Ladislav Ladomirjak ze Zboje.

Dodává, že obec v rámci možností pomáhala při uprchlické vlně a postarala se o deset rodin. „Už se to všechno ustálilo a momentálně nepociťujeme, že je válka v zemi, co je hned za kopcem,“ vysvětluje.

Oba starostové se shodují i při jmenování dalšího problému, který prý místní trápí. „Bratislava nás vykořisťuje,“ stěžuje si Peter Čopák z Hostovic. Za příklad dává postupné vytváření zón v národních parcích, které určují stupeň ochrany přírody. Parky zároveň přebírají státní pozemky pod ochranou.

„Hospodářské lesy, kde normálně hospodaří Státní lesy, přecházejí do vysokých stupňů ochrany. Zóny nás budou omezovat a přijdeme o peníze od Státních lesů. Nejde jen o omezení těžby dřeva, ale i o to, že do některých míst se nebude dát vstupovat,“ míní historický starosta.

Starosta Zboje přitakává. „Velkým problémem je palivové dříví a to, že se rozšiřují bezzásahové zóny. Topení elektřinou je drahé a transformátory na to nebyly stavěné. Plyn nemáme a předpokládám, že ani nebude. Tady se dá topit jenom dřevem,“ říká Ladomirjak.

Loni se přestalo kácet v údolí Zbojského potoka, když správa národního parku převzala státní pozemky. Podle loňského ředitele parku Poloniny Miroslava Buraľa park lidem palivové dřevo prodává, navíc prioritně do obcí, které nemají plyn.

„Nekácíme stromy starší 90 let, jen výchovné porosty. Máme nasmlouvané firmy, které pro nás dělají lesní hospodářskou činnost. Od obecních úřadů máme seznamy lidí, kteří mají zájem o palivové dříví. Je jich 105. Maximální množství, které poskytujeme na jednu domácnost, je 10 krychlových metrů dřeva,“ řekl Buraľa loni na podzim.

Slovenské ministerstvo životního prostředí zónování parku obhajuje jako potřebnou ochranu přírody. Zároveň vyvrací fámu, že by platil zákaz sběru lesních plodů. Slibuje si naopak rozvoj turismu a pracovní příležitosti.

Jak sobotní volby do Národní rady nakonec dopadnou, nechtěl starosta Zboje Ladislav Ladomirjak tipovat. „Pozici Progresivního Slovenska mi hlava nebere. Nikde nebyli, nikde nejsou, nemají žádné osobnosti, takže mám za to, že je skoro nemožné, aby vyhráli. Ale uvidíme,“ řekl dva dny před hlasováním.

I na tom se shodne s podporovatelem SNS, starostou Hostovic Petrem Čopákem. „Hlavně aby nevyhrálo Progresivní Slovensko. Držme si palce,“ říká na konec rozhovoru.

Překvapivé jejich přání není – Ladomirjakův Směr i Čopákova SNS se totiž před volbami netajily tím, že k sobě mají blízko a rády by vládly společně. Koalici si strany vyzkoušely v letech 2016 až 2020.