Video z obří vojenské přehlídky: Polsko demonstrovalo svou sílu

Naposledy se ve Varšavě pravidelná přehlídka konala v roce 2019. Po pauze - vynucené pandemií covidu-19 a poté ohledy k sousední zemi, kterou napadla ruská vojska - projely polskou metropolí za velkého zájmu veřejnosti tanky a další technika až teď.

Letošní „defilada“ byla v prudkém kontrastu s chudou květnovou vojenskou přehlídkou v Moskvě. Tam během květnové tradiční přehlídky chybělo mnoho strojů, které běžně bývají součástí. Těžkou techniku zastupoval jediný stařičký tank T-34 (psali jsme zde).

Polské ozbrojené síly dopředu avizovaly, že ve Varšavě půjde dokonce o největší vojenskou přehlídku od změny režimu v roce 1989. Po Wisłostradě, průtahu městem podél řeky Visly, nakonec prošlo přes 2000 vojáků a projelo na 200 kusů vojenské techniky.

Na přehlídce se objevila i nová technika, z níž zatím Polsko obdrželo jen několik kusů. Šlo například o dva nové lehké bojové letouny FA-50 dodané Jihokorejci nebo americké tanky Abrams.

Abramsů projelo Varšavou čtrnáct, tedy všechny tanky, které dosud Poláci od Američanů obdrželi. Objednaných jich mají 366. Podobně je to se zatím jediným britským vrtulníkem AW101. 

Větší počty nové techniky ale do země dorazí až v budoucnu v rámci postupné realizace zbrojních zakázek.

Na přehlídce se objevil také vrtulník AW149, který sice mají Poláci objednaný ve Spojeném království, ale ještě ho neobdrželi. Šlo proto o kus zapůjčený od výrobce.

Vojáci pod heslem „Silná bílo-červená“ pochodovali Varšavou v „Den polského vojska“, který se připomíná každý rok 15. sprna. Den je v Polsku svátkem i kvůli křesťanskému svátku Nanebevzetí Panny Marie.

Podle expertů šlo letos o nejnákladnější oslavy v historii.

Připomíná se zároveň vítězná bitva u Varšavy v roce 1920, která byla rozhodujícím střetem v sovětsko-polské válce v letech 1919 až 1921. Při „zázraku na Visle“, jak se bitvě přezdívá, se Polákům podařilo rozdrtit Rudou armádu a odrazit tak sovětský pokus o vpád do Evropy.

Kromě oslavy vojáků, historické připomínky a vlastenectví má varšavská vojenská přehlídka i neoddělitelnou politickou symboliku - zejména před parlamentními volbami, které se budou konat přesně za dva měsíce.

Vládnoucí straně Právo a spravedlnost (PiS) jde ve volbách o třetí vítězství v řadě a právě bezpečnost je teď jedním z hlavních volebních témat kampaně.

V posledních týdnech totiž rezonují zejména bezpečnostní obavy ze situace na hranicích s Běloruskem. K hranicím se přesunuly na dva tisíce vojáků a celkem jich tam, včetně záloh, bude celkem 10 tisíc. U hranic vzniká také vojenské úkolové uskupení pro případ zhoršení situace.

Varšava monitoruje pohyby vojáků Vagnerovy armády v Bělorusku a hovoří o psychologické operaci a součásti hybridní války, která začala už cíleným vypuknutím migrační krize na bělorusko-polských hranicích. Ta se teď navíc podle tvrzení polských pohraničníků opět stupňuje.

„Předchozí přehlídky ukázaly armádu ve stavu, kdy ještě nebyla tak vyspělá. Dnes jsme schopni ukázat, že proces jejího rozvoje a modernizace pokračuje,“ avizoval úterní vojenskou přehlídku šéf strany PiS Jarosław Kaczyński.

Lídr opoziční Občanské platformy Donald Tusk popřál vojákům „moudré velitele“. „Všem našim vojákům přeji k jejich dnešnímu dni moudré velitele, zodpovědný a loajální civilní dozor a moderní spolehlivou výzbroj,“ píše Tusk - taktéž v předvolebně laděném vzkazu.

Polský ministr zahraničních věcí Zbigniew Rau na sociálních sítích v úterý uvedl, že je silná armáda klíčová pro mezinárodní postavení Polska. To se dá vnímat jako vzkaz Minsku i Moskvě.

„Polská armáda je významným faktorem našeho mezinárodního postavení vůči našim spojencům a protivníkům,“ píše Rau. „Silně motivované, moderní, vlastenecky vedené polské ozbrojené síly jsou nezbytnou podmínkou pro svrchovanou a efektivní polskou zahraniční politiku,“ dodal politik.

Mohutné zbrojení, se kterým začalo Polsko po ruském vpádu na Ukrajinu, je velkým politickým tématem polského ministra obrany Mariusze Błaszczaka. Politik veřejně mluví o plánu na „nejsilnější pozemní armádu v Evropě“, která má čítat 300 tisíc vojáků.

V rozhovoru ze začátku srpna Błaszczak uvedl, že „je přesvědčený, že vytvoření třistatisícové armády je reálné a ne tak vzdálené, jak se některým zdá. Zbrojení ovšem bude podle něj pokračovat jen tehdy, pokud bude po říjnových volbách dál vládnout strana PiS.

Podle odhadu NATO jsou teď polské vojenské výdaje v poměru k HDP nejvyšší ze všech zemí Severoatlantické aliance. Otazníky ovšem vzbuzuje financování modernizace armády a její budoucí údržby, potřebná infrastruktura i výběr nakoupené vojenské techniky.

Tu Varšava ve velkém objednala v USA a zejména v Jižní Koreji v době velké celosvětové poptávky po zbrojení. Polská zakázka v Soulu je tak velká, že kvůli ní tamní exportní banky narazily na své možnosti financování úvěru, který se obvykle v případě velkých zakázek obvykle státům poskytuje.

Varšavská přehlídka měla za cíl i vylepšení image armády. Tu v poslední poškodila série bezpečnostních incidentů spojených s ruskou agresí na Ukrajině.

Bezprostřední dopad bezpečnostní dopad války v sousední zemi Polsko pocítilo loni v listopadu. Zřejmě zbloudilá raketa ukrajinské vzdušné obrany dopadla do polské příhraniční vesnice Przewodów a zabila dva Poláky. Situace na několik hodin vyvolala mezinárodní a mediální napětí - nebylo totiž jasné, k čemu na místě došlo, a zda nešlo o cílený útok na stát NATO.

Letos v dubnu pak náhodou jezdkyně na koni našla v lese u města Bydhošť trosky ruské rakety Ch-55. Při následném komunikačním chaosu vlády i ozbrojených sil se ukázalo se, že raketa dopadla 400 kilometrů v polském vnitrozemí už loni v prosinci, tedy o pět měsíců dřív.

Ozbrojené síly tehdy o letícím objetu věděly, a dokonce k němu startovaly stíhačky. Kvůli špatnému počasí ale ztratily kontakt a raketu po dopadu nenašel ani pátrací vrtulník. Nejasnosti panují o tom, kdy se o věci dozvěděla vláda a prezident. Kvůli tomu se dokonce politici dostali do křížku s operačním velením.

Krátce nato se řešil i podezřelý balón, jenž se dostal nad Polsko z Běloruska. Z radarů se ztratil v polovině května ve středním Polsku. Armáda ho v lesích hledá dosud. Údajně se teď obává, že dřív než vojáci ho najdou znovu civilisté - houbaři.

K dalšímu incidentu došlo ráno 1. srpna, když polský vzdušný prostor nad Bělověží u polsko-běloruské hranice krátce narušily dva běloruské bojové vrtulníky. Upozornili na to místní obyvatelé, kteří stroje vyfotili. Ministerstvo obrany ale zprávy dementovalo. Otočilo až navečer – k přeletu vrtulníků nad Polskem skutečně došlo.

Minulý týden pak polská armáda informovala o tom, že z vrtulníku hlídkujícího u polsko-běloruské hranice upadl ve vzduchu část roznětky neřízené rakety, které jsou součástí výzbroje vrtulníku.

Vše je zarámované obavami ze skutečného ohrožení, z provokací, ale i obav, že Rusko a Bělorusko testují rychlost reakce Polska a NATO.