Ženil se tu Lewandowski a místní vždy trefí výsledky voleb

/Od zvláštního zpravodaje v Polsku/

Domov „průměrného Kowalského“ čili polské obdoby průměrných českých Novákových. Tak by se dalo popsat městečko Serock ležící na soutoku Západního Bugu s Narewem, pokud bychom ho hodnotili na základě výsledků voleb do polské sněmovny.

V pěti posledních volbách do Sejmu se tu voliči průměrně odchýlili od celostátních výsledků jen o 6,8 procentního bodu. Jde o odchylku sečtenou u všech kandidujících subjektů.

Nejblíž byli celostátním výsledkům v Serocku v roce 2007. Blízko tu ovšem byli i v posledních volbách v roce 2019. Od celostátního výsledku strany Právo a spravedlnost (PiS) se lišili jen o jednu desetinu procentního bodu. V případě opoziční Občanské koalice to bylo o 1,7 procentního bodu.

„Myslím, že u nás vyhraje Právo a spravedlnost,“ věští krátce před letošními volbami nezávislý starosta Serocku Artur Borkowski nedělní výsledky.

Na radnici se bavíme o tom, zda a proč se místní znovu do výsledku trefí, a jak tedy hlasování dopadne. „Zrcadlí se u nás podpora všech stran. Slabší, než bude celostátní výsledek, tu ale asi dostane Konfederace,“ odhaduje starosta s odkazem na krajně pravicovou stranu.

To, že se místní pravidelně trefují do celostátních volebních výsledků, si Borkowski vysvětluje polohou městečka.

Ve vzdálenosti 40 kilometrů od Varšavy prý leží na hranici dvou světů: silného ekonomického metropolitního regionu podporujícího dnešní opozici a oblasti venkovských městeček, kde jsou silnější agrární lidovci (PSL) a PiS. „Nejsme tu ani bohatí, ani chudí,“ vysvětluje starosta.

Hrdá je obec kromě výhledu na soutok řek i na zhruba 500 let starý kostelík, ve kterém se před 10 lety ženil nejslavnější polský fotbalista Robert Lewandowski. Hlásí se tu i k historické židovské tradici města. V září tu radnice otevřela obnovený židovský hřbitov, který v roce 1941 zničili nacisté.

Tím, zda Serock letos znovu trefí vítěze a poražené nejlépe z celého Polska, si starosta Artur Borkowski není jistý. „Přibývá nám tu hodně lidí z Varšavy a myslím, že nakonec se ty poměry hlasů mohou změnit,“ říká. Do pětitisícového městečka se stěhuje třikrát víc lidí, než z něj odchází.

S tím, abych se vůbec dozvěděl politické názory místních, mám ale v centru obce velký problém. Hned pět lidí po sobě mi říká, že se k politice vůbec vyjadřovat nechtějí. Takovou zkušenost obvykle v Polsku nemívám.

„Zakázané téma?“ směje se nakonec prodavačka v cukrárně. Je ve středním věku, představuje se jako Agnieszka, ale příjmení uvést nechce.

„S jistotou můžu říct, že naši zákazníci říkají, že nebudou volit PiS. A to já taky ne. Doufám, že PiS nevyhraje,“ říká její mladší kolegyně Urszula. „A to já PiS volit budu,“ oponuje jí Agniezska.

Vládnoucí straně věří a přijde jí, že PiS řídí Polsko lépe než kdysi vlády Občanské platformy. Zabírá na ni také jedno z volebních témat PiS – ilegální migrace. „Kdyby vládl Donald Tusk, nejsme tam, kde jsme teď. Přehnala by se přes nás vlna uprchlíků tak jako v Německu. A víme, jak to skončilo,“ míní Agnieszka.

Kvituje i sociální programy, které vlády PiS zavedly. O aktuální kauze s rezignací dvou nejvyšších velitelů armády, která vypukla pár hodin před tím, než spolu hovoříme, zatím neví. „Já vůbec nesleduji televizi,“ vysvětluje.

Na televizi se nedívá ani Urszula, a nechala si proto uniknout pondělní televizní debatu lídrů stran. PiS volit nebude, ale komu svůj hlas nakonec dá, se ještě rozhoduje.

Ve výhru opozice pevně doufá také serocký podnikatel. Jeho jméno a příjmení znám, ale uvést si ho kvůli obavě z oplétaček s úřady nepřeje. „Nechci, aby mi sem přišla nějaká kontrola,“ říká. Nezabírá ani argument, že nejsem z polskojazyčného média. Znovu si proto kladu otázku, proč se místní tak neradi baví o politice a jsou tak nedůvěřiví.

Muž kolem šedesátky podniká v nemovitostech a stavitelství a prohru strany PiS si přeje hlavně kvůli překážkám při práci. „Nestálost předpisů a zákonů mi přijde děsivá,“ spílá vládě. „Neustálé daňové změny a zatěžování podnikatelů, je to prostě masakr. Pokud lidé nepodnikají, tak asi nevědí, jak to je,“ pokračuje.

Vadí mu třeba to, že mu z 15 kilometrů vzdáleného Legionowa do Serocku prý šel jeden dopis poštou šest týdnů. „Jako podnikatel musím dodržovat termíny, ale stát na jejich dodržování úplně kašle. Kvůli všem komplikacím jsem svoje podnikání utlumil. Nedřel jsem se 25 let, abych se teď nervoval a byl pořád něčím nejistý,“ vypráví podnikatel.

Minimálně jeden hlas dostanou v Serocku také Nestraničtí starostové (BS – Bezpartyjni Samorządowcy). Podporuje je tu starosta Artur Borkowski.

Základnu mají starostové hlavně na západě Polska a v Dolním Slezsku. Jednotnou ideologii ale nemají. „U nás může mít každý vlastní názor na potraty i náboženství. Ideologie není to, co nás spojuje, tím jsou zájmy samospráv,“ říká starosta Serocku.

Straně komunálních politiků se poprvé podařilo nasbírat dostatek podpisů a kandiduje na celostátní úrovni. Podle průzkumů se její podpora pohybuje kolem dvou procent.

To mohou být nakonec rozhodující hlasy. Pokud se strana BS nedostane do Sejmu, ale pár procent nasbírá, hlasy jejích voličů propadnou, a posílí tím v přepočtu na mandáty vítěze voleb.

V nedělních volbách do Sejmu cílí strany na klíčové číslo 231 mandátů, které by jim zajistilo většinu. Podle průzkumů z týdnů před volbami to vypadalo na výsledek blízký remíze, pokud tedy několik opozičních subjektů budeme považovat za jednotný blok proti straně PiS.