Hlavní obsah

Zemské volby: debakl pro vládu v Berlíně, historický úspěch AfD

Filip Harzer
reportér
Foto: DesignRage, Shutterstock.com

V Sasku a v Durynsku proběhly v neděli zemské volby. Za tři týdny čekají také Braniborsko.

aktualizováno •

Stranické systémy ve dvou východoněmeckých zemích se otřásají. V regionálních volbách výrazně bodovala Alternativa pro Německo a etablovala se nová strana na levici.

Článek

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Čtyřmilionové Sasko a dvoumilionové Durynsko v neděli vybíraly nové složení svých zemských sněmů.

Podle konečných výsledků v Sasku těsně vyhrála křesťanskodemokratická CDU před Alternativou pro Německo (AfD). Ta zas bodovala v Durynsku, kde vyhrála volby s výrazným náskokem.

Jak reaguje na debakl Scholzova vláda?

Úspěch AfD, kterou civilní kontrarozvědka v obou regionech označuje za extrémní pravici, ještě nutně neznamená její podíl na nových zemských vládách. Ostatní politické strany před volbami možnou spolupráci s AfD odmítly a kolem strany se pokusí vytvořit „firewall“.

Lídři CDU v obou zemích už oznámili vůli sestavit koalici bez účasti AfD. Jednání ale budou komplikovaná, v Durynsku nelze složit většinou koalici bez podpory pěti stran od postkomunistické levice k pravici.

V durynském parlamentu bude moci AfD blokovat volbu důležitých výborů nebo rozpuštění parlamentu.

Zemské volby v Sasku, konečné výsledky
strana%
CDU31,9
AfD30,6
BSW11,8
SPD7,3
Zelení5,1
Levice4,5
Zdroj: Landeswahlleiter

V Sasku se volilo 120 poslanců a v Durynsku 88. Volební účast byla v obou zemích rekordní. V Sasku odvolilo 74,4 % a v Durynsku 73,6 % oprávněných voličů.

Zemské volby v Durynsku, konečné výsledky
strana%
AfD32,8
CDU23,6
BSW15,8
Levice13,1
SPD6,1
Zelení3,2
Zdroj: Landeswahlleiter

„Voliči chtějí, aby se AfD zapojila do vládnutí. (…) Oslovíme CDU v Sasku i v Durynsku,“ reagovala na prognózy předsedkyně AfD na spolkové úrovni Alice Weidelová.

„Je to pro nás historický úspěch. Poprvé jsme se stali nejsilnější silou v zemských volbách,“ dodala. Voliči podle ní potrestali vládní koalici a zahráli jí rekviem.

Co znamená neúspěch vládních stran?

Hlavními tématy zemských voleb byly bezpečnost, migrace a mír čili válka na Ukrajině. Volby se v obou zemích konaly v situaci po pandemii covidu-19 a za dopadů války a frustrace části společnosti z koalice Olafa Scholze. Tu už tři roky tvoří sociální demokraté z SPD, Zelení a liberálové z FDP.

Všechny tři strany v nedělních volbách propadly –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ačkoli prognóza výsledků v Sasku může být pro SPD a Zelené úlevou, protože podle předvolebních průzkumů neměli vstup do parlamentu vůbec jasný. Úplně však v obou zemích propadla FDP.

Celkově slabý výsledek trojice vládních stran ale nejspíš bude mít jen omezené dopady na koalici. Sociální demokraté jsou v Sasku i Durynsku slabí dlouhodobě a Zelení i FDP jsou tam zvyklí bojovat o překročení pětiprocentní hranice.

Naopak zadařilo se nové straně BSW Sahry Wagenknechtové. Levicová a nacionalistická partaj se letos na začátku roku odštěpila od Levice (Die Linke) a v zemských volbách se jí podařilo etablovat. Svou kampaň založila BSW na odporu proti Scholzově vládě.

Prohra Kretschmera a jeho partnerů

Jasného vítěze voleb předvolební průzkumy v Sasku určit nedokázaly, ve vedení se stále střídala CDU s AfD. Nakonec těsně vyhrála strana zemského premiéra Michaela Kretschmera.

Kretschmer v neděli večer mluvil o radosti z výsledků. „Máme všechny důvody k oslavám,“ řekl podle webu MDR v Drážďanech. „Lidé nám tady v Sasku věřili. Nehlasovali protestně,“ uvedl. Existuje podle něj šance na sestavení stabilní vlády v čele s CDU.

Premiér dopředu vyloučil koalici CDU s AfD, v rétorice se jí ale před volbami přibližoval. Už během pandemie razil ostrý kurz a pak kritizoval vládu v Berlíně za ekonomickou a azylovou politiku a přístup k Rusku. Tím posledním přitom často dráždil své koaliční partnery na zemské úrovni a také svou mateřskou stranu.

Proč se Němci přiklánějí k AfD?

Tématem voleb je v Durynsku, podobně jako v Sasku, bezpečnost, migrace a mír (válka na Ukrajině). Sasové volí svůj zemský parlament v neděli paralelně s Durynci. Seznam Zprávy byly před hlasování na reportáži v saském Krušnohoří. I lidem, kteří se nechystají hlasovat pro AfD, imponují některá řešení, jež strana nabízí.

Saské CDU nejvíc konkurovala právě AfD s jejím lídrem Jörgem Urbanem. Ten ve srovnání s jinými politiky AfD působí spíše umírněně, podle civilní kontrarozvědky ale patří k občasným šiřitelům konspiračních teorií.

Novým hráčem je pak zmíněná strana BSW Sahry Wagenknechtové. Právě ta možná v Sasku skončí v koalici s CDU. Jednání však mohou být komplikovaná.

Björn Höcke na scéně

V Durynsku dosud vládla menšinová koalice Levice, SPD a Zelených. To, že se s jistotou opakovat nebude, naznačovaly už předvolební průzkumy. Durynská CDU stejně jako ta saská vládu s AfD odmítá. Do koalice přitom nechce ani s Levicí.

Nová vláda však nemůže mít většinu bez podpory buď Levice, či AfD a očekávají se náročná vyjednávání. „Ostružinová koalice“ CDU, BSW a SPD by měla v parlamentu 44 křesel z 88 a musela by si vyjednat toleranci u Levice. Proč ostružinová? V Německu se koalice pojmenovávají podle stranických barev: CDU má černou, BSW fialovou a SPD červenou.

Podle durynského lídra CDU Maria Voigta je právě jeho strana, ač je druhá, faktickým vítězem voleb. Deník Thüringer Allgemeine v neděli v podvečer napsal, že chce Voigt jednat o budoucí koalici se sociálními demokraty a BSW. S AfD Voigt spolupracovat nechce a její výsledek přičítá neoblíbenosti spolkové vlády v Berlíně.

O koalici s CDU už v neděli večer mluvila i Wagenknechtová z BSW. Spolupráci s AfD odmítla.

Profil Björna Höckeho

Historicky první výhry a výsledku přes 30 procent dosáhla durynská AfD v čele s Björnem Höckem. Stranu v regionu v roce 2013 spoluzakládal a spolkové zemi zůstal „věrný“ až dosud, nikdy totiž neusiloval o pozici na spolkové úrovni. Navzdory tomu je Höcke tváří známou v celém Německu a mířilo proti němu už vícero celostátních protestů.

Platí totiž za politika, který se přiklání k extrémní pravici. Na okraj politického spektra postupně dostal i durynskou AfD.

Durynský Úřad pro ochranu ústavy, tedy regionální civilní kontrarozvědka, od roku 2021 klasifikuje AfD jako extrémně pravicovou a monitoruje ji kvůli postojům namířeným „proti lidské důstojnosti a principům právního státu“.

Proč je AfD podle kontrarozvědky extrémní?

  • Porušování lidské důstojnosti

Ústavní princip nedotknutelnosti lidské důstojnosti má durynská AfD narušovat islamofobními, xenofobními a antisemitskými postoji.

  • Etnicky homogenní pojetí lidu

Höcke šíří konspirační teorii „velké výměny“ spočívající v tom, že Němci (myšleno jako bělošští obyvatelé Německa) mají být jako většinová populace nahrazeni imigranty. Podle civilní kontrarozvědky taková teorie kombinuje „národně-etnické, revizionistické a antisemitské postoje“ a jde proti ústavě.

Doporučované