Článek
„Mrzí mě, že ukrajinští oligarchové začali tlačit své obilí na polský trh, aniž by brali v úvahu zájmy polských zemědělců,“ pronesl ve středu polský premiér Mateusz Morawiecki v jedné ze svých reakcí na aktuální napětí mezi jeho zemí a Ukrajinou, která již více než rok a půl bojuje s ruskou armádou.
Jádro nynějších problémů vězí ve vývozu ukrajinského obilí. Zatímco Evropská komise se rozhodla neprodloužit zákaz jeho dovozu k unijním sousedům Ukrajiny a ten vypršel minulý týden, několik zemí – včetně Polska – v embargu pokračuje. To se Ukrajině samozřejmě nelíbí a z obou stran již zazněla silná a ne zrovna vstřícná prohlášení.
Patří k nim i výše uvedená slova Morawieckého, který nynější tlak ze strany Ukrajiny spojil s tamními oligarchy a v podstatě tak naznačil, že by tito lidé mohli vyvíjet tlak přímo na ukrajinského prezidenta.
„Oligarchové na Ukrajině od vypuknutí války v loňském roce výrazně ztratili vliv a v tamní ekonomice i ve vnitřní politice už zdaleka nehrají takovou roli, jakou hráli dříve,“ odmítá tezi v rozhovoru pro Seznam Zprávy analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michal Lebduška, jehož zaměřením jsou mimo jiné právě i ukrajinsko-polské vztahy.
Odborník v interview přibližuje, co doopravdy může stát za ostrými slovy Volodymyra Zelenského na Valném shromáždění OSN, a popisuje, jak celou situaci vlastně vnímají lidé na Ukrajině, kde se nyní sám nachází.
Napětí mezi Polskem a Ukrajinou kvůli dovozu ukrajinského obilí už zaznamenal asi každý. Ozývají se ale i názory, že prezident Zelenskyj svými slovy před světovými lídry překročil určitou hranici. Co podle vás stojí za jeho zostřenou rétorikou?
Vyjádření prezidenta Zelenského bylo samozřejmě dost nešťastné, nicméně je dobré si všimnout, že to byla až reakce na to, co se nyní děje. Celý konflikt, který tu teď především mezi Polskem a Ukrajinou máme, do značné míry eskalovalo samo Polsko, jelikož řada výroků z jeho strany byla také velmi nešetrná (polští představitelé například opakovaně vyzývali Ukrajince k větší vděčnosti, pozn. red.).
Jde tu primárně o zákaz již zmiňovaného dovozu obilí do Polska a právě z polské strany je to v tento moment hodně specifická situace. Za necelý měsíc tam totiž budou parlamentní volby a v zásadě všechno, co se nyní v Polsku děje, se řídí předvolební logikou, která se týká i různých zahraničněpolitických témat.
V Polsku to nicméně není nějaká novinka, protože především tamní vládnoucí strana tato témata velmi často zneužívá pro určitý vnitřní boj, tedy nějakou snahu získat pro sebe politické body.
Černochová kritizuje Zelenského
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) veřejně zkritizovala ukrajinského prezidenta. Důvodem byly výroky ukrajinského prezidenta mimo jiné na adresu Poláků. Podrobnosti v článku Seznam Zpráv.
Z polské strany, konkrétně od premiéra Morawieckého, přišla myšlenka, že by za Zelenského ostrým přístupem mohli stát ukrajinští oligarchové, kteří na něj tlačí ve prospěch vlastních zájmů. Mohlo by hrát roli i tohle?
Tato linka s oligarchy se opravdu objevuje, nicméně z toho, co jsem zvládl vypozorovat, je to opět především argument na polské straně. Ta v podstatě říká, že zde vlastně nejde o zájmy Ukrajiny a ukrajinských zemědělců, ale o zájmy oligarchů. Upřímně si ale úplně nemyslím, že by to bylo takto jednoznačné.
Oligarchové na Ukrajině od vypuknutí války v loňském roce výrazně ztratili vliv a v tamní ekonomice i ve vnitřní politice už zdaleka nehrají takovou roli, jakou hráli dříve. Jsou také silní v úplně jiných oblastech, ne v zemědělství. Ti silní hráči se orientují na úplně jiné sféry ekonomiky.
Pokud jde navíc o vývoz obilí, Polsko pro ukrajinské zemědělce není tak významným cílovým trhem, aby se pro ně jednalo o nějaký extrémní problém. Skutečně tam jde hlavně o potřebu tranzitu, který byl nějakým způsobem bržděný. Polsko jako takové pro ně opravdu nepředstavuje zásadní trh.
Zmínil jste, že ukrajinští oligarchové po začátku války ztratili moc. Jak tedy vypadala situace před ní?
Měli hodně silnou pozici jak v ekonomice, tak i v ukrajinské politice, kde ovládali velkou část poslanců v parlamentu. Sami oligarchové se do něj dříve nechávali zvolit, postupně od těchto postupů ale upustili a místo sebe do něj dosazovali vlastní lidi. Byla to naprosto běžná věc.
Vliv dále získávali samozřejmě i skrze různá korupční schémata nebo lobbing a naprosto zásadním odvětvím, kde se točilo nejvíce peněz, pro ně byla třeba energetika, metalurgie a další podobné oblasti. Rozhodně ne zemědělství.
Více o ukrajinsko-polském sporu zde:
Prezidenti Andrzej Duda a Volodymyr Zelenskyj velmi dlouho vystupovali jako velcí přátelé. Jenže teprve aktuální ostré neshody ohledně vývozu ukrajinského obilí ukážou, nakolik pevný tento vztah skutečně je.
Je také důležité říct, že tito oligarchové byli spojeni spíš s východem Ukrajiny, kde se koncentroval veškerý těžký průmysl i další klíčová odvětví a kde zároveň žilo nejvíce lidí. Zemědělské regiony, které jsou spíše na západě, v ukrajinské politice nikdy nehrály takovou roli.
S tím pak souvisí i zmiňovaná ztráta vlivu. Právě východ Ukrajiny je totiž dnes těžce postižený válkou a spousta tamních podniků byla kompletně zničena, což mimo jiné způsobuje i to, že oligarchové ztrácí majetek.
Vy sám jste momentálně na Ukrajině. Rezonuje mezi Ukrajinci aktuální napětí s Polskem, které jsme v posledních dnech sledovali?
Nemůžu samozřejmě mluvit za celou společnost, ale určité reakce jsem zaznamenal. Panuje tady určité nepochopení, že k danému konfliktu vůbec došlo, a je tu vidět snaha ukázat, že Ukrajinci jsou nehledě na jakýkoliv spor, třeba i ten politický, rádi za polskou podporu, které se jim od loňského února dostává. Jsou za to velmi vděční a snaží se to dát najevo.
A jak si myslíte, že se budou polsko-ukrajinské vztahy vyvíjet v následujících týdnech, třeba i vzhledem k tomu, že se blíží již zmiňované volby v Polsku?
Už nyní je trochu vidět jistá snaha o deeskalaci momentální přestřelky a o dohodu, jak vývoz obilí za nějakých přesně daných podmínek umožnit. Hodně problematickou věcí tu je to, že po vypuknutí války se vývoz umožnil poměrně narychlo a nebyly tam nějaké výrazné kontrolní mechanismy. Právě v tomto ohledu by tak nyní mohla přijít nějaká snaha o dořešení; třeba Rumunsko o tom ostatně začalo vyjednávat hned.
V souvislosti s volbami bych pak určitě očekával výraznou deeskalaci této ostré rétoriky, která je jednoduše vytahována hlavně pro potřeby předvolební kampaně, a v momentě, kdy bude po volbách, se situace výrazně uklidní.
Samozřejmě záleží také na výsledku voleb. Situace se podle mě sice uklidní, ať už vyhraje kdokoliv, ale v momentě, kdy by vyhrála současná opozice, bude snaha dohodnout se možná ještě větší, aby ukázali, že nejsou jako Právo a spravedlnost. Nemají navíc silné národovecké tendence, které také občas vyvolávají různé konflikty, třeba kolem historických otázek.
