Zelená energie na úkor lesa. V Bavorsku řeší dilema s větrníky

Když se němečtí politici před lety zřekli jaderné energetiky, předsevzali si, že odstavené atomové reaktory nahradí co možná nejvíce obnovitelnými zdroji. Válka na Ukrajině pak Němce poučila, že by neměli spoléhat na dovoz plynu z Ruska. Přechod na vlastní výrobu zelené energie se tak stal ještě naléhavějším.

Tato změna doléhá hlavně na jižní části Německa, které byly více závislé na jádru, zároveň ale nemají dostatečnou zálohu jako severní regiony, kde začaly mnohem rychleji vyrůstat větrné elektrárny.

Statistiky jsou výmluvné. Zatímco v Dolním Sasku byla během loňského roku zapojena do sítě více než stovka větrníků, v o třetinu rozlehlejším Bavorsku jich bylo všehovšudy 14.

Právě v této konzervativní a zároveň ekonomicky silné spolkové zemi převažoval vůči větrníkům dlouhá léta odpor. Pramenil hlavně v obavách ze zohyzdění krajiny. Bavorský ministerský předseda Markus Söder a jeho Křesťansko-sociální unie (CSU) brzdili jejich výstavbu hlavně „desítkovým“ pravidlem – větrné elektrárny se mohly stavět až od vzdálenosti od zástavby, která odpovídala desetinásobku výšky zařízení.

Tlaku z Berlína se Bavoři podvolili až loni, kdy spolková vláda prosadila pevně stanovené části půdy, které musí každá spolková země vyčlenit pro větrné elektrárny. Pro Bavorsko platí, že do roku 2027 musí rezervovat za tímto účelem 1,1 procenta plochy, do konce roku 2032 pak musí podíl ještě narůst na 1,8 procenta.

Na druhou stranu si bavorská zemská vláda sama na sebe upletla ekologický bič, když si odvážně předsevzala, že chce dosáhnout tzv. klimatické neutrality už v roce 2040, tedy o pět let dříve, než je cíl stanovený pro celou Spolkovou republiku. Kromě jiného to znamená, že už v nejbližších sedmi letech má v Bavorsku vyrůst 1000 nových větrníků.

A tak se nyní rychle připravují velkolepé projekty. Jedním z nich je i vybudování dosud největšího větrného parku. Má vyrůst v takzvaném „chemickém trojúhelníku“ (Chemiedreieck), regionu v jihovýchodním cípu Bavorska v okolí města Altötting s množstvím chemických podniků.

Problém je v tom, že 40 plánovaných větrníků má stát na území chráněného lesa. Ten je sice státní, tudíž nebyl problém se souhlasem majitele. Proti projektu se však postavila část občanů, starostů z okolních obcí i opozičních politiků. Podle nich je absurdní, aby na stavbu „zeleného“ zdroje energie doplácela příroda.

„Nemám problém s tím, když se větrné turbíny postaví podél dálnice nebo v průmyslové zóně, tam to dává smysl, ale ne v blízkosti obytných oblastí, a rozhodně ne v lese,“ řekl pro stanici BR starosta městečka Emmerting Stefan Kammergruber.

Nevadí mu jen samotné umístění, zpochybňuje také technickou opodstatněnost projektu. Ve výšce 160 metrů, kde se mají točit obří vrtule, podle původních informací fouká jen slabý vítr, v průměru mezi pěti až šesti metry za sekundu. A to je na hranici minima možného – podle aktuálního návrhu plánovací komise je k provozu větrníků potřeba rychlost minimálně 4,8 metru za sekundu.

Zemský rada v Altöttingu Erwin Schneider, který je klíčovou úřední osobou při přípravě větrného parku, odkázal při této námitce na investora. Ten podle něj musel vědět, že se mu projekt vyplatí.

Umístění elektrárny v lese Schneider obhajuje. „Pro les jsem se rozhodl záměrně, protože je to momentálně nejméně konfliktní,“ řekl zemský rada pro stanici BR. Uznal sice, že větrníky nebudou v lese vypadat pěkně, z ekologického hlediska ale bude jejich výstavba únosná. Zdůraznil, že dotčené obce na projektu vydělají z povinných poplatků a podílu na daních. Nesouhlas dvou dotčených obcí, které větrníky odmítají (sedm dalších zatím souhlasilo), podle něj projekt neohrozí. Přinejhorším se pár větrníků nepostaví.

Ve výběrovém řízení na zhotovitele, které vyhlásily Bavorské státní lesy, zvítězila francouzsko-německá firma Qair Deutschland zaměřená na produkci obnovitelných energií. Ta si chce místní získat finančními výhodami. Kromě povinných poplatků a podílů z daní, na které budou mít zúčastněné obce nárok, nabízí i další bonusy.

„Existují dvě klíčová kritéria pro úspěch větrné farmy. Jedním je úzká spolupráce s místními politiky, druhým finanční zapojení místních obyvatel, například prostřednictvím energetického družstva,“ řekl manažer rozvoje společnosti Qair Simon Ruckinski.

Odpůrci větrníků se nicméně zatím nenechali přemluvit. Sdružili se do iniciativy Protivítr (Gegenwind Altötting), která se snaží proti plánu na výstavbu čtyř desítek větrníků burcovat na různých sezeních, debatách a protestních akcích.

Uplynulou sobotu se například v hostinci v obci Mehring konalo veřejné shromáždění, na kterém si asi 200 místních vyslechlo ekonomické a ekologické argumenty pro i proti výstavbě větrníků.

„Jestli budou větrníky, tak asi prodám dům,“ svěřila se jedna z účastnic, důchodkyně Therese Schmidtlechnerová, která se cítí výstavbou větrných zařízení přímo ohrožena. Obává se hlavně snížení hodnoty nemovitosti a hluku z rozšířené silnice směrem do lesa, která bude při stavbě mnohem více vytížená než dosud.

„Jsem skeptický. Mít zajištěnou obnovitelnou energii je dobré, ale musí to dávat smysl,“ poznamenal čtyřicátník Florian Landsberger, který sdílí pochyby, zda jsou v jihovýchodním Bavorsku pro větrné elektrárny vhodné podmínky. Z vykácení lesa by se určitě netěšil i proto, že v jeho okolí vyrůstal.

Odpůrci větrníků chtějí v komunitních akcích pokračovat. Další shromáždění plánují na 7. července, tentokrát ve městě Neuötting.

Proti sobě však mají velmi silného soupeře. Bavorský ministerský předseda Söder, kterého čekají v říjnu volby do zemského sněmu, začal vystupovat jako propagátor větrných elektráren v lesních porostech.

„Les a větrná energie – to patří k sobě. Udržitelné, přírodní a perspektivní,“ uvedl po nedávné návštěvě lesa u Altöttingu.

Současně pokračují i přípravné kroky k výstavbě. Než bude větrný park zprovozněn, potrvá ale ještě nejméně čtyři a půl roku. První rok a půl zaberou přípravné práce jako měření větru nebo mapování. Nejméně rok potrvá schvalovací řízení a další dva roky zabere samotná výstavba větrných turbín.