Článek
Sto metrů od přechodu z Českých Velenic do dolnorakouského Gmündu vítá návštěvníky z ciziny billboard šéfa radikálně pravicové strany Svobodných (FPÖ) Herberta Kickla s nápisem „Pevnost Rakousko“, slibující mimo jiné „zavřít hranice“.
Předseda Svobodných tím rozjel kampaň pro parlamentní volby plánované na příští rok. O minulém víkendu si ovšem Kickl vyzkoušel, jak může být takový postoj efektivní. Jeho strana FPÖ dosáhla v největší spolkové zemi Dolní Rakousko historicky zdaleka nejlepšího výsledku 24 procent.
Pád zavedených poměrů lépe vystihuje výsledek Lidové strany (ÖVP), která získala 39,9 procent. V jiných zemích a souvislostech by šlo o ideální výsledek, ovšem pro dolnorakouskou ÖVP to znamená katastrofickou bilanci. V regionu byla zvyklá vládnout se ziskem okolo padesáti procent a absolutní většinou zemských poslanců.
Hejtmanka Johanna Miklová-Leitnerová sice udrží svou funkci nejméně v nastávajícím volebním období, bude však nucena žádat o podporu některou z dalších stran. Pravděpodobně vznikne slovy deníku Kronen Zeitung „koalice poražených“, tedy lidovců a sociálních demokratů (SPÖ).
Sociální demokraté byli v Rakousku dosud hlavní opoziční silou, tentokrát však podle deníku Heute zažili s 20 procenty rovněž „největší katastrofu“. Jinými slovy, stejně jako lidovci si v Dolním Rakousku připsali nejhorší výsledek od války.
| Volby do Sněmu Dolního Rakouska | Volby do rakouské Národní rady | |||
|---|---|---|---|---|
| 2018 | 2023 | 2019 | 2024 (prognóza) | |
| Lidovci | 49,6 | 39,9 | 37,5 | 20 |
| Soc. demokraté | 23,9 | 20,7 | 21,2 | 24 |
| Svobodní | 14,8 | 24,2 | 16,2 | 28 |
| Zelení | 6,4 | 7,6 | 13,9 | 9 |
| NEOS | 5,2 | 6,7 | 8,1 | 11 |
| Zisky stran jsou uvedené v procentech. Zdroj: Wikipedia, Market-Lazarsfeld | ||||
Svobodní triumfují v nejdůležitější spolkové zemi, která má s Českem 336 kilometrů společných hranic. Podle předsedy Kickla jde o „první gigantický krok“, který ovšem nemíří k účasti v zemské vládě, ale k vítězství ve spolkových volbách, a tedy k historicky rovněž nevídanému dobytí místa spolkového kancléře.
Výzvu šéfa Svobodných označil Kronen Zeitung za provokaci, přesto nikdo nezpochybňuje její vážnost. Nejen z toho důvodu, že se Svobodní v průzkumech ke spolkovým volbám přiblížili ke 30 procentům. To je stejná bilance jako mají dohromady obě současné vládní strany, tedy lidovci se Zelenými. I v tomto případě jde o historicky nejhorší výsledek, jaký kdy vládní partaje po válce zaznamenaly.
Svobodní bývají odpůrci kritizování jako autoritářská a xenofobní strana, která se dostatečně nedistancovala od fašistické minulosti. V dolnorakouských volbách však podle liberálního deníku Der Standard dokázali postavit kampaň na věcných tématech, která měla mezi běžnou populací ohlas.
Průzkum Unique Research odhalil, že konkrétními sliby přilákali tři čtvrtiny svých voličů, na prvním místě požadavkem na omezení azylového práva. Rakouské úřady totiž loni obdržely přes 100 tisíc žádostí o azyl, zvláště od občanů Sýrie, Indie a severoafrických států.
Zaznamenaly tak vyšší počet žádostí než v krizovém roce 2015, přitom vzhledem k počtu obyvatel bylo Rakousko zasaženo zdaleka nejvíc v Evropské unii – pokud se nepočítají uprchlíci z Ukrajiny, kteří jsou ve zvláštním režimu.
O migraci do Evropy
Vysoké počty nelegálních přechodů hranic do Česka způsobilo více souběžných faktorů, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy odborník Vít Novotný. Patří k nim útlak, jemuž migranti čelí v Turecku, i vyšší propustnost hranic na Balkáně.
Voliči ocenili také příslib, že FPÖ bude bojovat proti zdražování a korupci vládních stran.
Proti tomu podle Unique Research nezabrala vyzkoušená strategie lidovců postavit kampaň na osobě hejtmanky ani snaha sociálních demokratů nabízet sociální bezpečí. „Dolnorakouské volby ukázaly, že ostatní strany dosud nenašly recept, aby se dokázaly FPÖ postavit,“ shrnuje Der Standard.
K nástupu Svobodných do spolkové vlády a případnému omezení pohybu přes hranice nedojde v nejbližších měsících, nejdříve na podzim 2024 po termínu řádných spolkových voleb, protože ostatní strany předčasné volby rozhodně odmítají. Jejich členové dosud věří, že včas zastaví dlouhodobý propad a především najdou namísto současného kancléře Karla Nehammera (ÖVP) a vůdkyně parlamentní opozice Pamely Rendi-Wagnerové (SPÖ) přesvědčivější lídry.
