Zastírací manévr nebo úder proti médiím? Osud polské TVN má v rukou Duda

„Nebuď si jist. Básník to ví a zná. Můžeš ho zabít – narodí se jiný, sepsány budou slova tvá i činy. Lepší by pro tebe byl zimní úsvit s jíním, provaz a větev tíhou sehnutá,“ citoval v neděli večer předseda polské opoziční Občanské platformy verše polského básníka Czesława Miłosze.

Pasáž je z Miłoszovy starší básně Ty, jenž jsi ublížil (Który skrzywdziłeś) namířené proti despotům a ukazuje, že nejlepším řešením situace, v jaké se tyran dříve či později ocitne, je dobrovolný odchod ze světa. Od expremiéra Tuska zazněl úryvek na demonstraci za svobodu médií před Prezidentským palácem ve Varšavě.

Právě hlavě státu a dalším vládním představitelům byl adresován. Dobře přitom demonstruje míru politické polarizace v zemi, která se na konci minulého týdne opět prohloubila.

Důvodem je tzv. lex TVN, jak se v Polsku přezdívá novele o rozhlasovém a televizním vysílání, který se řešil letos v létě v atmosféře rozpadu vládnoucí trojkoalice. Konzervativní uskupení, kterému dominuje strana Právo a spravedlnost, nakonec zákon sněmovnou prosadila díky hlasům přeběhlíků a nových pravicových mikrostran.

Novela má oficiálně zabránit vlastníkům mimo Evropský hospodářský prostor (a také prostředníkům se sídlem v Evropě) získat kontrolní balík nad mediálními firmami v Polsku. Ve skutečnosti cílí přímo proti zpravodajské televizi TVN24, jíž prostřednictvím firmy registrované v Nizozemsku vlastní americká společnost Discovery.

Společnost by byla pravděpodobně nucena zbavit se kontrolního podílu v TVN. Vyloučená ale není ani možnost, že by nakonec šla nová opatření právní cestou „obejít“. Televize je proti současné polské vládě nastavena výrazně kriticky a platí za relativně liberální médium. Polské pravici je kvůli tomu dlouhodobě trnem v oku, je největším polským soukromým médiem.

Vládní politici tvrdí, že zákon není namířený vůči TVN a má pouze ochránit polský mediální prostor před potenciálně nepřátelskými hráči z Ruska nebo Číny. „Předpisy v žádném případě nelikvidují žádnou televizi. To je dezinterpretace. Ty předpisy mluví o tom, že v Polsku mají být zahraniční média, která mají dodržovat polské zákony,“ komentoval věc v neděli předkladatel Marek Suski z PiS v televizi Polsat.

Po chvíli ale Suski dodal, že v současnosti v Polsku „nejsou silná média, která by podporovala vládu. Můžeme mluvit o tom, že dnes je ta část společnosti, která nesouhlasí s levičácky-liberálním směrem, reprezentovaná jen málo.“ Vládnoucí strana už má přitom pět let pod kontrolou obsah vysílání Polské televize a Polského rozhlasu. Rozhoduje o personálním vedení institucí, které jsou navíc závislé na penězích posílaných nepravidelně ze státního rozpočtu.

Už před několika lety přišli konzervativci s myšlenkou tzv. repolonizace soukromých médií. V praxi by to znamenalo donutit velké mediální domy prodat své podíly. Početným státním firmám by se pak otevřela cesta k jejich nákupu, a tím pádem ovládnutí. Další návrhy na tzv. dekoncentraci médií narazily v Polsku na odpor a v parlamentu se nakonec projekt nikdy neobjevil.

Státní petrochemický gigant Orlen ale loni koupil vydavatelství Polska Press, pod které spadají desítky regionálních deníků. Do vedení mediálního domu a redakcí posléze firma dosadila známé podporovatele současné vlády, došlo k vlně odchodů novinářů a ke změně obsahu zpravodajství.

Zákon „lex TVN“ na začátku září odmítl senát, ve kterém má většinu opozice. Od té doby se o „lex TVN“ nemluvilo a „ležel“ ve sněmovním kulturním výboru. Minulý pátek odpoledne ale jeho členové dostali zprávu, že se za několik minut mají sejít. Na programu bylo jen senátní veto „lex TVN“. Navzdory tomu, že má předseda výboru oznamovat schůzi tři dny předem, a opozice ji tudíž považuje za nelegální, vydali na ní vládní poslanci k senátnímu vetu negativní stanovisko.

Sejm pak chvíli na to stanovisko výboru potvrdil a poslancům se podařilo senátní veto prolomit. Vládnoucí strana v té době čelila řadě nepříjemných témat: osmiprocentní inflaci, velkému zdražování energií, aféře svého poslance a náměstka Mejzy nebo také nové výpovědi člena ochranky expremiérky Beaty Szydłové (PiS), která hází nové světlo na vyšetřování nehody vládní limuzíny z roku 2017. V pátek také vyšlo najevo, že polský voják přeběhl do Běloruska.

Důvodem prosazení tzv. lex TVN ale mohla být i početní mobilizace poslanců, kteří v pátek schvalovali rozpočet – hlasů ten den tudíž bylo dost i pro přehlasování senátu. Spekuluje se také, že mělo jít o demonstraci toho, že má vláda v Sejmu dál většinu.

Zákon teď dostane na stůl konzervativní prezident Andrzej Duda, který jej může podepsat, vetovat nebo dát k posouzení ústavnímu soudu – ten jen ovšem pod přímým politickým vlivem vládnoucí strany. Případné prezidentské veto mohou pak poslanci přehlasovat, ale současná koalice by pro to zřejmě nedokázala získat potřebou třípětinovou většinu.

Duda má na rozhodnutí 21 dní. Dal už vědět, že podrobí zákon „velmi pečlivé analýze“. Podle deníku Rzeczpospolita zatím ani strana PiS neví, jak se „její“ prezident k věci postaví. Už v srpnu Duda naznačoval, že by mohl zákon vetovat. „Ujišťuji všechny, že budu střežit ústavní zásady. Zásady svobody slova, svobody podnikání a rovněž právo na vlastnictví, rovné zacházení, zásadu proporcionality a všechno to, co je důležité v demokratickém státu,“ prohlásil tehdy prezident.

Už více než 2,4 milionu lidí připojilo svůj podpis k elektronické petici, kterou na svých stránkách TVN zveřejnila. „Svobodná média jsou základem demokracie. Chci, aby rozhodnutí o tom, který televizní kanál sleduji, bylo výhradně moje vlastní,“ stojí mimo jiné v textu výzvy.

Požadavek na prezidentské veto zazněl v neděli večer i na demonstracích v desítkách polských měst pod heslem Svobodná média, svobodní lidé, svobodné Polsko. Protestu se účastnili kromě zmíněného Donalda Tuska i politici Nové levice.

Na demonstraci v Krakově zase vystoupil i předseda opozičních lidovců Władysław Kosiniak-Kamysz. „Na vašich transparentech jsou vidět nápisy svobodná média – svobodné Polsko. To je velmi důležité. Já chci dodat ještě jednu hodnotu – bezpečnost. Ti, kteří tenhle zákon protlačují, vystavují Polsku smrtelnému nebezpečí,“ uvedl politik.

Na mysli měl zřejmě poškození vztahů Polska se Spojenými státy, které dlouhodobě vystupují na obranu TVN, tedy americké investice v Polsku. „Spojené státy jsou krajně zklamány dnešním schválením mediálního zákona,“ napsal v pátek na Twitteru chargé d´affaires amerického velvyslanectví ve Varšavě Bix Aliu a vyzval prezidenta Dudu k „obraně svobody slova a podnikání“.

Už v létě se objevily spekulace, že pokud novela mediálního zákona projde, Američané mohou část svých vojsk v Polsku přemístit do Rumunska. Vztahy s USA byly přitom za vlády prezidenta Donalda Trumpa pro vládu ve Varšavě klíčové. Ochlazení přišlo s výhrou Joea Bidena.

Pokud by „lex TVN“ prezident Duda nakonec podepsal, znamenalo by to i změnu týkající se veřejnoprávních médií, kterou konzervativní vláda nezamýšlela. Opozici se podařilo odhlasovat pozměňovací návrh, který mění výběr vedení TVP, Polského rozhlasu a agentury PAP. Podle změn, které si v roce 2016 prosadila vláda PiS, vedení vybírá nově utvořená Rada národních médií, kterou volí Sejm.

Nově by se měla vrátit pravomoc Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, s jejímž personálním obsazením Sejmem by měl souhlasit i opozicí ovládaný senát. Znamenalo by to omezení přímého vlivu úřadující vlády na veřejnoprávní média. Pozměňovací návrh v srpnu podala krajně pravicová Konfederace, která si dlouhodobě stěžuje, že zejména v TVP nedostává prostor.