Německá vláda chystá obyvatele na náraz

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V pondělí 11. července se zastaví provoz na hlavní přepravní trase zemního plynu do Německa. Na plynovodu Nord Stream 1, kterým proudí surovina z Ruska po dně Baltského moře, začne letní údržba.

Za normálních okolností by pravidelná technická kontrola nevyvolala větší pozornost. V tomto případě ale v Berlíně rostou obavy, že Moskva se bude chtít pomstít za německou podporu Ukrajiny a protiruských sankcí a po skončení údržby nechá kohoutky na plynovodu dál zavřené.

Datum 22. července, odkdy má potrubím Nord Streamu znovu proudit plyn, je v Německu očekáváno jako „den pravdy“.

Rusové už v červnu omezili množství přepravovaného plynu na 40 procent – s oficiálním zdůvodněním, že státnímu koncernu Gazprom chybí turbína, která se opravovala na Západě a kvůli sankcím ji není možné dopravit zpět.

Nyní počítá spolková vláda kancléře Olafa Scholze s reálnou možností, že se přeprava zastaví úplně. Aby se na takovou situaci v předstihu připravila, schválila tento týden změny v zákoně o energetické bezpečnosti, který původně vznikl jako odpověď na ropnou krizi v 70. letech minulého století. Ve čtvrtek novou podobu zákona schválil Spolkový sněm.

Právě tyto změny by paradoxně usnadnily bezprostřední dopad energetické krize na peněženky běžných Němců. Vysoké ceny, které vyhnala nahoru válka na Ukrajině, zatím dopadají hlavně na přepravní firmy. Tyto firmy nakupují za drahé ceny na burzách a na prodeji zákazníkům, kteří mají dlouhodobé fixní smlouvy, tak nyní prodělávají. Jeden z lídrů plynárenského trhu, společnost Unipro, už vládu požádala o pomoc.

Nové paragrafy v energetickém zákoně německému kabinetu umožní, aby do ohrožených společností majetkově vstoupil a poskytl jim finanční injekci, nebo aby také přenesl zátěž vysokých cen na spotřebitele.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck už občanům bez okolků vzkázal, že dopad změn pro ně může být dramatický. Ceny energií během podzimu a zimy podle něj mohou stoupnout domácnostem o čtyřmístnou sumu v eurech, a budou se tak pohybovat kolem úrovně měsíčního rodinného příjmu.

„Jsou to ostré, extrémně ostré zbraně,“ prohlásil Habeck o změnách v energetickém zákoně. Insolvence energetických společností, k níž by došlo bez přijatých změn, by však podle ministra dopadla na Němce ještě tvrději. Pád plynárenských společností by vyvolal dominový efekt a poškodil by celou ekonomiku – podobně jako pád bankovního domu Lehman Brothers v roce 2008 uspíšil světovou finanční krizi.

Vysoké ceny za energie přitom Němce trápí už nyní, podobně jako obyvatele jiných evropských zemí.

Podle nedávné studie Institutu německého hospodářství (IW) muselo letos v květnu až 25 procent německých domácností vynaložit za energie více než deset procent svého čistého příjmu. Loni to přitom bylo pouze 14,5 domácnosti. Deset procent čistých příjmů za energie je přitom považováno za hranici „energetické chudoby“.

Kvůli cenám energií pak musejí Němci platit více i v obchodech. Vláda se snaží ukázat, že chce proti rychlé inflaci zakročit. Kancléř Scholz kvůli tomu oprášil nápad jednoho ze sociálnědemokratických ministrů ze 60. let a minulý týden svolal společné jednání zástupců odborů, zaměstnavatelů, centrální banky a vědy. Hned první schůzka však ukázala, jak jsou takové akce omezené. Zatímco jedni chtěli spíše zvyšovat mzdy, druzí zase prosazovali snižování odvodové zátěže.

Prozatím tak Němcům zpravidla nezbývá než více šetřit. K tomu je ostatně burcuje zmíněný ministr hospodářství Habeck, ze kterého se pomalu stává vládní propagátor úspor v běžném životě. Nedávno vyvolal rozruch slovy, že by lidé měli zkrátit dobu sprchování. Tento týden se kriticky otřel o pekaře, kteří chystají stejné čerstvé pečivo ráno i večer.

„Jestli má Německo problém s tím, že si musí večer koupit žitnou housku, nebo že už zbyla jenom ovesná houska, nebo něco jiného, jsou to prostě jenom luxusní problémy, které můžeme hodit za hlavu,“ prohlásil Habeck ve veřejnoprávní televizi ZDF.

Navrhl také, aby se přestaly ohřívat venkovní bazény, když je v létě teplo. „A když nám bude zima, budeme zkrátka plavat,“ dodal.

Podle opozičních politiků by se vláda měla namísto takových rad pečlivěji zajistit proti krizi a využít nástroje, které se nabízejí. Například bavorský ministerský předseda a šéf tamní Křesťansko-sociální unie (CSU) Markus Söder spolkový kabinet opakovaně vyzývá, aby prodloužil provoz v posledních třech jaderných elektrárnách. Ty se mají na konci letošního roku odstavit, ačkoli by mohly fungovat mnohem déle. Proti delšími provozu atomových reaktorů jsou však hlavně koaliční Zelení, ke kterým patří i ministr Habeck. Podle něj by produkce z jádra beztak nahradila výpadek plynu jen nepatrně.