Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Friedricha Merze hluboce zasáhlo, když jsem mu oznámila, že se chci stát předsedkyní poslaneckého klubu CDU,“ vzpomíná ve svých nových pamětech bývalá německá kancléřka Angela Merkelová na nultá léta.
Právě Merkelová v minulosti platila za politickou „nemesis“ svého spolustraníka a nynějšího předsedy Křesťanskodemokratické unie (CDU). Vztah stranických rivalů byl vždycky komplikovaný. Merkelová sesadila Merze v roce 2002 po prohraných volbách z funkce předsedy klubu a ujala se ho sama.
Žena, jež stála v čele spolkové vlády 16 let, teď o Merzovi ve svých memoárech píše stručně a bez obalu. Charakterizuje ho jako dobrého rétora a člověka, který si byl vždy dobře vědom své síly a vlivu.
Jejich spor byl i ideologický. Ona byla pragmatickou, umírněnou političkou. On zarytý hodnotový konzervativec na jedné straně a ekonomický liberál na druhé.
Po nástupu Merkelové do spolkového kancléřství se Merz z politiky stáhl. Dlouhou pauzu měl od roku 2009 až do roku 2021, kdy kancléřka odešla do politické penze. Jeho čas zřejmě nazrál až teď.
Německo už na konci února čekají předčasné parlamentní volby, a právě lídr konzervativců je adeptem na nového kancléře. V průzkumu agentury Ipsos ho za „nejvhodnějšího kandidáta“ na kancléře považuje 19 procent lidí.
U současného sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze je to jen 11 procent. Před ním je dokonce kandidátka AfD i lídr Zelených.
Merze se Scholzem nerozdělují jen sloupky popularity. Jedním ze zásadních rozdílů, který je důležitý pro celou střední a hlavně východní Evropu, je postoj k Ukrajině.
Jak je to s čísly po útoku v Magdeburku?
Podle průzkumu agentury Insa vedl v polovině prosince vaz CDU/CSU s 31 procenty a zhruba o deset procentních bodů za konzervativci byla radikální AfD. Se 17 procenty pak následovala sociální demokracie (SPD), která mírně posílila. Letos šlo o její nejlepší výsledek.
Ve Spolkovém sněmu by zasedli i Zelení s 11 procenty, Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) s osmi procenty a na hraně vstupu byli s pěti procenty liberálové z FDP.
S čísly výrazněji nezahýbal ani útok autem na vánočním trhu v Magdeburku, který si vyžádal pět obětí a stovky zraněných. Podle prvního průzkumu, který už zohledňuje dění po tragédii, se stranické preference změnily jen minimálně.
Velká koalice CDU/CSU a SPD, tedy GroKo - Große Koalition, by měla se 47 procenty parlamentní většinu. Vládní koalice konzervativců se Zelenými by teď měla dohromady jen 43,5 procenta a takzvaná jamajská koalice složená z CDU/CSU, Zelených a FDP by měla stabilní většinu s výsledkem 48,5 procenta.
Ruce vám svazovat nebudeme
Lídr CDU dlouhodobě podporuje dodávky zbraní na Ukrajinu. Ve srovnání se sociálnědemokratickým kancléřem je zastáncem ostřejšího postupu proti Moskvě. Ukrajincům by dodal i střely s plochou dráhou letu Taurus, které Scholz Kyjevu poskytnout opakovaně odmítl.
„Řekl jsem to před několika týdny v německém Bundestagu: S tímhle omezením dosahu střel nutíme vaši zemi bojovat s jednou rukou svázanou za zády. To není naše pozice,“ prohlásil lídr CDU při své nedávné návštěvě Kyjeva a jednání s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tam dorazil krátce po Scholzově návštěvě, zastavil se také ve Varšavě u polského premiéra Donalda Tuska.
Kdo je Friedrich Merz?
Devětašedesátiletý politik pochází ze západoněmeckého regionu Sauerland na pomezí Vestfálska a Hesenska. Je to katolík, má tři děti a platí za finančně dobře zajištěného firemního právníka. Do politiky vstoupil už na konci 80. let, kdy se ve svých 33 letech stal europoslancem za CDU. O pět let později se dostal do Spolkového sněmu.
Scholz s Merzem se v otázce Ukrajiny obviňují ze šíření strachu. Sociálnědemokratický kancléř v prosinci v Postupimi zdůrazňoval, že za jeho vlády se Německo stalo druhým největším vojenským podporovatelem Ukrajiny.
„Bylo by ale chybou, aby se zbraně, které jsme poskytli Ukrajině, použily k úderům hluboko v ruském vnitrozemí,“ řekl a zároveň varoval před konfliktem NATO s Ruskem. V té souvislosti označil Merze za „horkou hlavu“, sebe za „klidnou sílu“.
Merz naopak o Scholzovi řekl, že se kvůli špatným číslům uchyluje k osobním útokům. Kancléř podle něj šíří strach, když mluví o eskalaci a v té souvislosti hrozbě z Ruska jakožto jaderné mocnosti.
Ruské agrese se týká i další programový bod CDU. Pokud bude strana ve vládě, chce posílit vliv kancléře na zahraniční a bezpečnostní politiku na úkor ministerstva zahraničí. Vzniknout má i Rada národní bezpečnosti.
Merzovo zvětšování koláče
Svůj volební program koalice CDU s regionální bavorskou Křesťanskosociální unií (CSU) představila v prosinci - den poté, co poslanci vyjádřili Scholzovi nedůvěru. Merz slíbil, že jeho vládou nebudou zmítat konflikty a že nedopustí, aby se klíčoví ministři „veřejně hádali celé týdny či měsíce“.
Kandidát konzervativců slibuje i odlišnou hospodářskou politiku a odstřižení se od politiky současného ministra hospodářství Roberta Habecka, který je spitzenkandidátem Zelených. Podle Merze ale ani to neznamená, že by se CDU bránila případné povolební koalici se Zelenými.
Politická vize lídra CDU se opírá o méně dluhů, menší přerozdělování a větší důraz na výkon a konkurenceschopnost. „Nechceme přerozdělovat malý koláč, ale zvětšit koláč pro všechny. (…) Ekonomika není všechno. Ale bez ekonomiky není nic,“ uvedl Merz na tiskové konferenci za účasti lídra bavorské CSU Markuse Södera.
Lídr CDU Friedrich Merz a bavorský premiér Markus Söder z CSU.
Právě přítomnost Södera je důležitá - zvlášť při srovnání s volebním rokem 2021. Bavorský premiér tehdy měl kancléřské ambice, mezi ním a tehdejším lídrem CDU Arminem Laschetem se rozhořel otevřený zápas o nominaci.
Vyhrál Laschet, k vítězství v parlamentních volbách to ale nevedlo a CSU skončila v opozici. Söder tehdy v kampani okopával Laschetovi a CDU kotníky. To by se Merzovi stát nemělo. Po svém zvolení předsedou CDU se s Bavořanem dohodl na užší spolupráci.
Co dál CDU slibuje?
Unie CDU a CSU na 80 stranách slibuje změny v daních, sociální politice, energetice, migrace i bezpečnosti.
Program mimo jiné počítá se zrušením solidárního příspěvku a snížením DPH na gastronomické služby. Sociální demokraté kritizují návrh jako zvýhodňující bohaté a velké podniky.
CDU s CSU také chtějí návrat povinné vojenské služby. Plánují pak zastavit legalizaci rekreačního užívání konopí.
Volební program německých konzervativců.
V oblasti migrace by Merzova hypotetická vláda zavedla přísnější kontroly na hranicích a omezila by slučování rodin uprchlíků a zrušila by dvojí občanství.
K výraznému zpřísnění pravidel vyzval politik v souvislosti s předvánočním útokem na trzích v Magdeburku. „Nejsme prostě dostatečně důslední v jednání s nepřáteli naší demokracie. V Německu tolerujeme příliš mnoho lidí, kteří se nechtějí integrovat,“ napsal ve svém e-mailovém zpravodaji MerzMail. Usnadnit se proto má vyhošťování lidí.
Pro Evropu je důležitý i energetický plán konzervativní unie. Kromě snížení poplatků za elektřinu totiž CDU zvažuje návrat k využívání jaderné energie.
Merz patří mezi zastánce energie z jádra a v roce 2022 v reakci na energetickou krizi způsobenou ruskou invazí na Ukrajinu prosazoval prodloužení provozu posledních tří německých jaderných elektráren.
Jaderná energetika by podle něj v současné geopolitické situaci měla hrát roli při přechodu k udržitelným zdrojům.
