Zasáhla Polsko ruská raketa? Dopadla pár kilometrů od cvičiště NATO

Předmět, který připomínal balistickou raketu nebo dron, našel u polské vsi Zámostí už v sobotu 22. dubna náhodný jezdec na koni. Bylo to uprostřed borovicového lesa zhruba 15 kilometrů od třistatisícového severopolského města Bydhošť, kde se nachází výcvikové centrum NATO i vojenské letecké opravárenské závody.

Po dopadu nezůstal kráter, ale rozrytá půda, polámané stromy a intenzivní zápach leteckého paliva. Nálezce na předmět upozornil tamní policii.

S vyšetřováním se začalo v pondělí a o den později se na místě objevila armáda, vojenská policie, vojenská kontrarozvědka a další složky, které kolem místa dopadu vytvořily perimetr.

V té době bylo jasné jen to, že se nedaleko Bydhošti našly „neidentifikované trosky vojenského leteckého zařízení“. Tuto informaci zveřejnil polský ministr spravedlnosti a generální prokurátor v jedné osobě Zbigniew Ziobro.

Po týdnu vyšetřování není o moc jasněji. Původní hypotéza, o které spekulovala polská média, ovšem nejspíš vzala za své.

Za nejpravděpodobnější verzi se nejdřív považovalo to, že „objekt“ patří polské nebo spojenecké armádě a k Bydhošti dopadl omylem jako zbloudilá střela při vojenském cvičení. Mezi hypotézami byla i ta o munici z 2. světové války nebo z doby, kdy byla v Polsku sovětská vojska.

Fotografie místa dopadu:

Teď se ovšem skloňuje další verze, jíž nahrávají i vyjádření premiéra a velitele letectva. Podle ní se u Bydhošti našly trosky ruské rakety vystřelené ruským letadlem z běloruského vzdušného prostoru.

Právě tato verze je teď podle serveru Onet považovaná za nejpravděpodobnější. Médium se odkazuje na nejmenovaný vysoce postavený zdroj z armády, jenž je obeznámený s vyšetřováním. Podle něj Poláci objekt sledovali na radaru, ale v určité chvíli se jim „ztratil“. O takové verzi informují i další média.

Podle dalšího zdroje serveru Onet z vojenského prostředí je „věc natolik závažná, že může mít mezinárodní dopady“. Další anonymní zdroj, tentokrát z vlády, pak portálu řekl, že šlo „nejspíše o ruskou raketu“.

Žádná ze státních institucí ovšem takovou vyšetřovací verzi oficiálně nepotvrdila a věc nekomentuje. Povahu věci údajně zná v Polsku jen několik lidí. Z místa dopadu u Bydhošti je to k polské hranici s Běloruskem vzdušnou čarou 400 kilometrů. Ovšem jaká byla trasa rakety, v jaké výšce letěla a za jaké denní doby a počasí, to je v tuto chvíli nejasné.

Verzi o ruské raketě však nasvědčují páteční výroky polského premiéra Mateusze Morawieckého. Podle něj existují náznaky spojující nalezené zařízení s informacemi o incidentu z poloviny loňského prosince.

„Během tohoto incidentu letadla F-35 a naše vlastní letadla vystartovala, aby sledovala trajektorii tohoto zařízení, této rakety, která se objevila nad územím Polské republiky,“ řekl v pátek Morawiecki.

Verzi o raketě vypálené z cizího území, tedy hypotéze o ruské střele letící z Běloruska, nasvědčuje i vyjádření operačního velitele polských ozbrojených sil generála Tomasze Piotrowského.

„Díky tomu, že přesně sledujeme to, co se děje v polském vzdušném prostoru, objevily se určité hypotézy a máme určitá vodítka, která by bylo možné spojit s událostí v Zámostí u Bydhošti,“ oznámil Piotrowski poněkud mlhavě.

Dodal, že věc lze spojit s událostmi z loňského 16. prosince, kdy na polské nebe kvůli jistému incidentu vzlétla letadla polská i spojenecká, což už uvedl i Morawiecki.

Následně Poláci nasadili i pátrací a záchranné vrtulníky. Přehlednost situace tehdy podle Piotrowského komplikovaly „nepříznivé povětrnostní podmínky“.

Právě 16. prosince Rusko podniklo jeden z rozsáhlých raketových útoků. Ukrajincům se tehdy podle vrchního velitele Valerije Zalužného podařilo sestřelit na 60 ze 76 ruských raket. Čtyři desítky jich mířily na Kyjev. Zásah dostalo devět zařízení energetické infrastruktury v několika ukrajinských regionech, což zapříčinilo výpadky elektřiny.

Podle kusých informací v médiích a snímků trosek objektu se v Polsku může jednat o ruskou podzvukovou řízenou střelu vzduch-země Ch-55 nebo modernizovanou Ch-555. Střela Ch-55 byla vyvinuta v 70. letech v bývalém Sovětském svazu primárně k úderům na strategické cíle a je schopna nést jadernou hlavici.

Odpaluje se z letadel, k cíli přilétá v extrémně malé výšce podzvukovou rychlostí a dokáže se vyhýbat terénu. Na délku mají střely víc než šest metrů a doletět mohou až do vzdálenosti 2500 kilometrů, modernizované rakety Ch-555 ještě o 500 kilometrů dál.

O starších raketách typu Ch-55 bez výbušné hlavice loni na začátku prosince informoval generální štáb ukrajinské armády. Rusko se jejich vypouštěním snažilo podle Kyjeva zaměstnat ukrajinskou protivzdušnou obranu.

Polský generál Piotrowski zdůraznil, že objekt u Bydhošti neexplodoval a nedošlo k lidským ztrátám ani zraněním, a že situace byla celou dobu pod kontrolou.

Otázky ovšem vnáší polská opozice, konkrétně europoslanec Občanské platformy Radosław Sikorski, který bydlí asi 10 kilometrů od místa dopadu objektu.

„Klíčová otázka zní: jak to, že ta raketa mohla uletět stovky kilometrů, překonat dvě třetiny Polska, a nesestřelili ji? A proč nebyla dosledovaná až do konce, na místo dopadu?“ ptá se Sikorski, který byl v letech 2005 až 2007 ministrem obrany a později do roku 2014 šéfem polské diplomacie. Sikorski kritizuje také to, že objekt ležel na místě nejspíš až několik měsíců.

Deník Gazeta Wyborcza v té souvislosti upozornil na to, že raketa dopadla asi 10 kilometrů od výcvikového střediska Severoatlantické aliance, a mohlo jít tudíž i o test polské reakce.

Běloruská skupina Hajun, která monitoruje pohyby ruských vojsk, v úterý uvedla, že nemá informace, že 16. prosince došlo v Bělorusku k přeletům nebo odpalům raket. Vyloučený ovšem není odpal z území Ruska.

Pokud k incidentu u Bydhošti skutečně došlo 16. prosince, bylo to jen měsíc poté, co Polsko a na chvíli i celé NATO zalarmovala informace o dopadu rakety na vesnici Przewodów u polské hranice s Ukrajinou.

Zřejmě zbloudilá raketa ukrajinského systému protiletecké obrany ve Lvovské oblasti zasáhla v Przewodówě zemědělský areál a na místě zabila dva Poláky.