Článek
/Od zvláštního zpravodaje ve Varšavě./
Polsko si v sobotu připomnělo 105 let od znovuzískání nezávislosti. Nejviditelnější akcí dne byl už tradičně pochod nacionalistů v metropoli. Seznam Zprávy sledovaly situaci přímo ve Varšavě.
Pochod metropolí každoročně organizují nacionalistické organizace a krajní pravice. Podle zastánců jde o vlasteneckou akci, kam chodí i rodiny s dětmi, podle kritiků zase o pochod s projevy agrese, nenávisti a účastí neofašistů, včetně těch zahraničních.
„Polsko ještě nezhynulo“
Letos se pochod konal pod heslem „Polsko ještě nezhynulo“, které odkazuje na pasáž z polské hymny. Kvůli rozporům mezi organizátory, slabší propagaci a také nižšímu volebnímu výsledku krajní pravice se letos očekávala nižší účast než obvykle.
Za velkých uzavírek v centru a mohutného policejního nasazení nakonec Varšavou prošly desítky tisíc lidí. Magistrát města odhadl počet na 40 tisíc. Podle výpočtů serveru Onet šlo v pochodu od 70 do 90 tisíc lidí, což by i tak znamenalo nižší účast než v předchozích letech.
Rozpory na krajní pravici
Neshody v táboře polské krajní pravice, jenž zahrnuje národovce i nefašistické organizace, se ukázaly i přímo během pochodu. Organizace Národně-radikální tábor (ONR) totiž při projevu lídra parlamentní strany Konfederace Krzysztofa Bosaka křičela mimo jiné, že Bosakovo uskupení „podvádí Poláky“.
Co se situací na hranicích?
Na polsko-běloruských hranicích dál trvá hybridní válka a s ní i humanitární krize. Obětí je už 55. Téma zdědí nová polská vláda. Aktivisté od dnešní opozice, jež zřejmě během měsíce převezme vládu, očekávají lidštější přístup.
Expertka Anna Tatarová z protirasistického sdružení Nikdy víc upozorňovala před pochodem i na finanční problémy pořadatelů. „Není vidět tón triumfalismu, sebevědomí a arogance, že ten den náleží město jim,“ uvedla na základě monitoringu médií Anna Tatarová.
Organizátoři dopředu uváděli, že je pochod odpovědí na výzvu, kterou jsou „pokračující federalizace Evropské unie, ohraničování suverenity členských států, válka na Ukrajině, masová migrace a sílící ideologie globalismu“.
Že je části účastníků Evropská unie trnem v oku, ukázalo i to, že někteří před začátkem pochodu pošlapávali a plivali na unijní vlajku a také na duhovou vlajku symbolizující LGBTQ+ hnutí. Stejné vlajky za sebou pak vláčel po trase pochodu i jeden z alegorických vozů.
Szokujące zachowanie uczestników Marszu Niepodległości. Przed rozpoczęciem pochodu deptali i pluli na flagi Unii Europejskiej oraz osób LGBT+ pic.twitter.com/eICZYN4yLv
— Interia (@Int_Wydarzenia) November 11, 2023
Duhová vlajka byla i jednou z rozbušek incidentu na trase pochodu. Přihlížející s polskými vlajkami, kteří za zábranami čekali v ulici Krucza, popudila známá liberální aktivistka Katarzyna Augustynek, jež je všeobecně známá jako „babička Kasia“.
Seniorka totiž stála u zábran v první řadě a směrem k procházejícímu pochodu mávala polskou vlajku doplněnou o duhové barvy. „Protestuju proti pochodu fašistů,“ opakovala několikrát seniorka Augustynek.
Nakonec došlo i k potyčce a strkanici, aktivistka “babcia Kasia” o duhovo-polskou vlajku přišla, pak ji ještě zakryla plachta. Situaci se v pozadí snažil krotit policista v civilu. Pochod za znění nacionalistických jde dál, přejde přes Vislu a končí u Národního stadionu. pic.twitter.com/MrwNNcGTHy
— Filip Harzer (@HarzerF) November 11, 2023
K její osobě pak z davu stojícího za ní zněly výzvy k násilí a odebrání vlajky. „Líbí se ti to, ku**o, aby se buzeranti spojovali s Poláky? Sundejte tu vlajku! My jsme národovci, ne, ku**a, buzeranti,“ křičel na aktivistku jeden z maskovaných mužů.
Vyhrocená situace plná nadávek nakonec skončila fyzickou potyčkou a odcizením vlajky. „Bravo, bravo, prohráli jste, inteligence zvítězila,“ znělo z davu podporovatelů pochodu. Reportérovi SZ, který incident natáčel, vytrhl na chvíli jeden z nacionalistů telefon. Situaci po chvíli usměrnil policista v civilu.
V pochodu, který začal společnou modlitbou, podle polských médií zaznívala i hesla jako „zákaz buzeranství“, „potrat je vražda“ a v centru Varšavy se objevily i banner „stop ukrajinizaci Polska“ nebo „braňme bílou Evropu“.
Jest i ekipa od celtyka. Uważni widzowie wypatrzą "DEFEND WHITE EUROPE". pic.twitter.com/DlqIKQ92I2
— Tomasz Fenske (@tomaszfenske) November 11, 2023
Podle varšavského primátor Rafała Trzaskowského akce proběhla bez větších incidentů, nevyhnula se ale každoročnímu „nadužívání pyrotechniky“.
Kaczyński o protipolském spiknutí
Ve Varšavě i dalších polských městech se ve sváteční den konaly i jiné, paralelní akce, včetně pochodu proti fašismu.
Vládnoucí národně-konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) se Pochodu nezávislosti neúčastnila a už tradičně si svátek připomíná v Krakově.
Její předseda a vicepremiér Jarosław Kaczyński ale ku příležitosti státního svátku pronesl projev už v pátek večer. Šlo teprve o druhé Kaczyńského veřejné vystoupení od parlamentních voleb.
„Je už připravený konkrétní plán, jehož realizace ze strany Evropské unie by nás nejen připravila o nezávislost, ale také o naši suverenitu. Vedl by dokonce i k vyhlazení (anihilaci) polské společnosti,“ řekl v pátek večer Kaczyński.
Z nejasně formulovaného protipolského spiknutí obvinil „vnější stranu“, již označil za německou.
Aspirant na funkci premiéra Donald Tusk si státní svátek připomněl v ranním videovzkazu. „Pokud někdo používá slovo národ k rozdělování a šíření nenávisti, je proti národu. Chce-li někdo slovem národ zakrýt nepravosti a prostou krádež, dopouští se svatokrádeže,“ řekl mimo jiné předseda Občanské platformy. Polky a Poláky vyzval k oslavám nezávislosti.
Nová chuť státního svátku
Ty letos provázelo sladké cukroví, které bylo původně známé jen v Poznani a ve Velkopolském vojvodství. V posledních letech se z něj stal už celostátní symbol oslav polského Národního svátku nezávislosti, jenž připadá na 11. listopad.
Řeč je o čtvrtkilových svatomartinských rohlíčcích s cukrovou polevou, v polštině rogalech, plněných bílým mákem, ořechy, mandlemi a rozinkami. Pečou se v 91 regionálních pekárnách a jejich cena rok od roku roste. Letos se prodává jeden kus zhruba za v přepočtu 90 Kč.
Navzdory tomu se lískooříšková sladkost stala chutí nejdůležitějšího polského státního svátku. Ten se v sobotu oslavoval v rámci mnoha akcí ve městech po celé zemi.