„Drtivé vítězství.“ Babiš získal v Rakousku silného spojence, říká analytička

Rakušané si v neděli vybrali nový parlament. První předběžné oficiální výsledky potvrzují to, co hned večer naznačily odhady: FPÖ, tedy radikální pravicová populistická strana Svobodných, s 29,21 procenty a převahou několika procentních bodů vyhrála nad vládnoucími konzervativními lidovci z ÖVP, kteří získali 26,48 procent.

Opoziční sociální demokraté dostali 21,05 procent, liberální NEOS 8,96 a Zelení, koaliční partneři lidovců, se smrskli na 8,03 procent.

Podle analytičky Kateřiny Vnoučkové z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) je teď nejpravděpodobnějším scénářem velká koalice, která vyšachuje Svobodné. Ti si místo toho počkají na příležitost ještě posílit.

„Teď pro ně není vládní účast natolik důležitá, aby dělali kompromisy. Nedovedu si představit, že by šli do vlády bez svého lídra Herberta Kickla, pakliže on dva roky stavěl kampaň na tom, že se stane kancléřem,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Vnoučková, která se zaměřuje na Rakousko a česko-rakouské vztahy.

Co teď teda čeká Rakousko? Vláda Svobodných, nebo návrat k „velké koalici“ případně trojkoalici?

Vláda Svobodných pořád není pravděpodobná, na tom se tím výsledkem voleb zas až tolik nezměnilo. I když lídr Svobodných Herbert Kickl je teď rozhodně v lepší pozici, než předpovídaly poslední průzkumy.

Podle vyjádření všech ostatních stran to ale vypadá na to, že se budou snažit poskládat novou vládní koalici bez Kickla. Podle odhadů by byla zřejmě možná vláda velké koalice, tedy lidovců z ÖVP a sociálních demokratů z SPÖ, ale jde o většinu jednoho, dvou mandátů, což se ještě může změnit.

Rakouská média píšou o drtivém vítězství Herberta Kickla. Je ten náskok tří procentních bodů drtivý?

Je to rozhodně drtivé. V přepočtu na mandáty získali Svobodní více než čtvrtinu křesel v parlamentu.

Zaujalo mě také, že volební účast byla dost vysoká, téměř 78 procent, tedy dokonce vyšší než před pěti lety. Přitom se očekávalo, že když bude účast vyšší, tak to Svobodným spíš uškodí, teď je ale zřejmé, že jim vyšší účast naopak ještě prospěla.

Co volby rozhodlo? Proč dali Rakušané Svobodným tuhle historickou zelenou?

Nespokojenost se současnou vládou lidovců a Zelených, ty prohlubující se ekonomické problémy a to, že Rakušané skutečně chudnou. Hlavně střední třída utrpěla rostoucí inflací a má pocit, že současná vláda na to nedokáže reagovat. Zabírá i agresivní populistická kampaň Svobodných. Lidé mají pocit, že nikdo jiný, než Herbert Kickl se za ně nepostaví.

Pokud by nakonec politická vyjednávání skutečně skončila vládou za účasti Svobodných, co by se od nich dalo teoreticky očekávat?

Svobodní pořád ještě nejsou v té pozici jako je maďarský premiér Viktor Orbán, nemají absolutní většinu, se kterou by mohli například měnit média nebo soudy a další instituce. Určitě by se ale dal očekávat ideový posun hlavně v zahraniční politice, v pozici vůči Evropské unii a vůči konfliktu na Ukrajině, protože tam by asi to směřování vlády bylo jiné.

To znamená například nesouhlas nebo zdržování s protiruskými sankcemi nebo s podporou Kyjevu?

Rakušané poměrně výrazně podporují Ukrajinu humanitárně. Svobodní se staví hlavně proti protiruským sankcím, které podle nich výrazně škodí Rakušanům. Podle jejich vyjádření nejde o to, že by se stavěli na stranu Ruska, ale o negativní dopady sankcí.

Jakou roli hrálo téma migrace? Bylo zásadní? Teď za září jsme viděli výhru Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Durynsku, úspěch v Sasku a v Braniborsku, to vše s hlavním tématem odporu k migraci. Spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová gratulovala Svobodným jako první.

Faktorem je blízkost Svobodných s AfD, protože oni jsou nadále blízcí partneři. Většina evropských populistických stran se od AfD odklonila a strana byla i vyloučena z frakce Identita a demokracie, ale Svobodní pro to nehlasovali.

Migrační problém v Rakousku dozrál v posledních letech. Země má dlouhodobě velký počet cizinců a také přistěhovalců druhé generace, a dlouho v tom platilo za úspěšnou zemi. Integrace se dlouho dařila, ale v poslední době přibývají ty problémy, které dopadají i na běžné Rakušany. Zejména ve Vídni jsou problémy s místy ve školách kvůli uprchlíkům z Ukrajiny a kvůli sjednocování rodin.

Zhoršila se i bezpečnostní situace. V Rakousku, které bylo bez nějakých závažných teroristických činů, se objevují případy radikalizace mladých lidí. Jde třeba o vyhrožování žhářskými útoky nebo hrozbu teroristického útoku, kvůli které byl zrušen koncert Taylor Swift. Za tím stál mladý člověk s migračním pozadím, s přistěhovaleckým původem.

Co se teď v povolebním vývoji dá očekávat od prezidenta Alexandera Van der Bellena?

Myslím, že se bude držet toho, co říkal před volbami. Bude vyčkávat, jak budou probíhat jednání mezi stranami. Nedá automaticky pověření k sestavení vlády Svobodným a bude vyčkávat na to, které strany za ním přijdou s předjednanou většinou.

Pokud by se složila velká koalice nebo dokonce trojkoalice, bude to návrat k něčemu, na co jsou Rakušané zvyklí? Může to fungovat? Nebo to dvě bývalé nejsilnější strany od roku 2017, kdy velká koalice skončila, zapomněly?

To je otázka. Svobodní určitě sází na to, že to fungovat nebude, ale Rakousko má s velkou koalicí dlouhodobou zkušenost. Lidovci a sociální demokraté vždycky stáli proti sobě, vždycky každý z nich prosazoval jinou politiku, ale i tak se dokázali dohodnout. Je pravděpodobné, že nějak budou schopni fungovat i teď, velká otázka je ale ohledně vývoje v budoucnu.

Pokud se ÖVP a SPÖ případně spojí ještě s NEOS, tak by nad konzervativci převažoval ten levicovější blok. NEOS jsou středolevicoví, progresivní.

Co bude dál s kancléřem Karlem Nehammerem? On už mluvil o tom, že je ten výsledek hořký, lidovci se propadli o víc než deset procentních bodů ve srovnání s rokem 2019. A co bude s lídrem sociálních demokratů Andreasem Bablerem? Po sedmi letech v opozici má SPÖ 20 procent.

U Nehammera se dá očekávat, že v kancléřském křesle i ve vedení lidovců zůstane. Nemluví se o tom, že by u lidovců byly silné stranické tlaky.

U sociálních demokratů je ale tlak na Bablera velký, protože si od něj hodně slibovali. Naděje na velký úspěch ale nenaplnil. Tlak na výměnu tam bude, ale pokud se mu podaří získat silná ministerstva, asi by to mohl ustát.

Kdo se má radovat českou optikou z výsledku Svobodných? Jsou v evropské frakci Patrioti pro Evropu s Andrejem Babišem. Má se víc radovat Andrej Babiš, nebo Tomio Okamura, případně Jindřich Rajchl?

Určitě Andrej Babiš. S SPD měli Svobodní kdysi vazby, ale teď už ta spolupráce nefunguje. Naopak pro Andreje Babiše je to signál, že populismus funguje i v Rakousku a že má silného spojence. Může slavit, protože jsou si v mnoha ohledech podobní a je to pro něj potvrzení toho, že populistická politika funguje i u sousedů.

V jakém časovém horizontu se dá v Rakousku očekávat nová vláda?

Ze zkušenosti se to pravděpodobně povleče. Vyjednávání tam většinou trvají několik měsíců, často i kolem 100 dní, poslední vládu vyjednávali čtyři měsíce. Teď je situace tak složitá, že nová vláda může být až příští rok.

Salzburský politolog Reinhard Heinisch mi v rozhovoru říkal, že Svobodní pravděpodobně budou vyčkávat na to, až velká koalice ztroskotá a oni ještě silnější vyhrají předčasné parlamentní volby. Je tohle reálný scénář?

Nedokážu to předvídat, ale určitě si myslím, že na to Svobodní budou sázet. Teď pro ně není vládní účast natolik důležitá, aby dělali kompromisy. Nedovedu si představit, že by šli do vlády bez Herberta Kickla, pakliže on dva roky stavěl kampaň na tom, že se stane kancléřem.

Nedovedu si moc představit, že by ustoupil do pozadí. Spíš si myslím, že bude pokračovat v kritice vlády a spoléhat na to, že se koalici nebude dařit a že Svobodní v příštích volbách dosáhnou ještě lepšího výsledku, po kterém je už nebude možné vyšachovat je.