Z místa: Drážďany závodí s časem. Trosky zůstanou v Labi i při povodni

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od našeho zvláštního zpravodaje v Sasku/

„Zatím to tak rychle nestoupá,“ říká mi ještě v pátek večer při pohledu na Labe v centru města drážďanský policista. Kontroluje, jestli na širokém pravém břehu, který postupně zaplavuje zvedající se hladina řeky, není už zase potřeba o kus výš posunout bílo-červené zábrany.

Tou dobou řeka stoupala každou hodinu zhruba o dva tři centimetry. V noci se ale postup zrychlil a v sobotu před osmou ráno už bylo Labe o metr a půl výš než navečer.

Zábrany na obou březích řeky vymezují bezpečnostní perimetr kolem mostu Carolabrücke. Část, po které jezdily tramvaje, se v noci na středu zřítila přímo doprostřed řeky.

Město teď závodí s časem, Drážďany totiž měly štěstí v neštěstí. Při pádu mostu se jako zázrakem nikomu nic nestalo. Zároveň ale zkolaboval ve chvíli, kdy se potvrdila povodňová hrozba. Velká voda se má podle prognóz přihnat během příštích dní z Čech do Saska.

Policejní zábrany oddělují od perimetru i desítky zvědavců v pláštěnkách a s deštníky. V Drážďanech v pátek navečer silně pršelo, i přesto ale lidi nalákal pohled na demoliční práce na zříceném železobetonovém kolosu.

Trosek ještě přibylo v noci na pátek při řízeném odstřelu. K zemi totiž šla další část mostu, jíž hrozil propad na břeh a do koryta. Takzvaný „segment C“ na straně drážďanského Nového Města se má rozbít napadrť a zmizet z náplavky do neděle.

Těžká technika proto trosky drtila na suť i během noci a v sobotu ráno byl rychlý postup znát. Část konstrukce byla pryč.

Důvod je jasný: „Dochází nám čas,“ varoval v pátek večer mluvčí drážďanských hasičů Michael Klahre. „Náš plán je kompletně vyčistit oblast segmentu C,“ řekl na drážďanské radnici. Odstranění trosek má uvolnit Labi prostor k rozlití na více než sto metrů širokém pravém břehu, a zabránit tak škodám.

Ta část železobetonového mostu, která spadla samovolně, má ale v Labi zůstat i během velké vody. Podle drážďanské radnice se nečeká, že by mohla rozlomená konstrukce odplavat. V týdnu se přitom psalo o obavách z nahromadění naplavených trosek a jisté formy hráze v korytu.

Místo toho má říční policie označit trosky bójemi, aby je bylo možné v případě povodně lokalizovat.

Když se most ve středu ráno zřítil do řeky, dosahovala její hladina v Drážďanech jen 130 centimetrů (obvykle bývá kolem dvou metrů). V pátek večer to už bylo 350 centimetrů a  v sobotu ráno se Labe blížilo už k pěti metrům.

Podle aktualizované prognózy saského zemského povodňového centra má řeka během soboty vystoupat na první stupeň povodňové aktivity a v neděli s pěti metry na druhý stupeň a o den později na třetí.

Žádné viditelné protipovodňové zábrany ani pytle s pískem se ve městě zatím nepřipravují.

Kulminovat má Labe nejspíš během středy nebo čtvrtka možná až na 700 centimetrech. Situace se ale může změnit s tím, jak se budou vyvíjet stavy řek v Čechách.

Při povodních v roce 2013 naměřili v Drážďanech hladinu vysokou 878 centimetrů a v roce 2002 dokonce 940 centimetrů.

Suť z odstřelené části mostu, která se označuje jako „segment C“, vyvážejí nákladní automobily po uzavřené labské cyklostezce. Na pomoc v pátek dorazily i vyprošťovací tanky, které navečer budily pozornost zvědavců.

Stroje bundeswehru typu Büffel, tedy Buvol, jsou zatím v záloze pro případ, že by selhala „civilní“ těžká technika. Podle armády dokáže Buvol zvednout pomocí jeřábového systému 30 tun. Jeho podvozek odpovídá bojovému tanku Leopard 2.

A proč drážďanský tramvajový most vlastně spadl? V místě, kde se rozlomil a zřítil, se našly známky koroze. Ocelová vlákna v betonové nosné konstrukci mostu byla částečně zkorodovaná. Hlavním podezřelým je tak špatný technický stav.

Most ze 70. let měla příští rok čekat rekonstrukce.