Článek
Strany možné budoucí německé vlády se na úterních sondážních rozhovorech dohodly na obřím finančním balíčku, který má obsahovat stovky miliard eur na obranu a investice do infrastruktury.
CDU/CSU v čele s pravděpodobným budoucím kancléřem Friedrichem Merzem záhy po volbách z konce února oslovila SPD, první sondážní rozhovory o vytvoření nové vlády vedly strany v pátek. Pokračovalo se i v pondělí a v úterý, přičemž po třetím kole jednání vyjednavači oznámili dohodu na „historickém“ finančním balíčku.
Tlak na rychlé sestavení stabilní vlády vzrostl podle německých médií po páteční hádce amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě. Další impulz jim dalo Trumpovo pondělní rozhodnutí přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině.
Kvůli výdajům na obranu chtějí strany zreformovat takzvanou dluhovou brzdu, tedy ústavní opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Do budoucna by měly být půjčky na obranné výdaje nad procento hrubého domácího produktu (HDP) z platnosti dluhové brzdy vyjmuty.
Pro rok 2024 by to byly všechny výdaje nad hranicí 43 miliard eur. Navíc má vzniknout půlbilionový zvláštní fond na investice do infrastruktury, tedy na opravu silnic, železnic, mostů a energetické soustavy.
Obě opatření chtějí CDU/CSU a SPD schválit ještě hlasy poslanců dosluhujícího Spolkového sněmu. Noví zákonodárci se musejí sejít do 30 dní od voleb, tedy nejpozději 25. března.
V novém Spolkovém sněmu ovšem budou mít Alternativa pro Německo a postkomunistická Levice takzvanou blokační menšinu. Obsadí totiž společně více než třetinu křesel. Ke změnám ústavy, ale i ke schválení zvláštních fondů, je třeba dvoutřetinová většina hlasů zvolených poslanců. Strany z obou krajů německého politického spektra by tak mohly opatření zablokovat.
Podle německých médií by se mimořádná schůze kvůli schválení obou dohodnutých opatření mohla konat už příští pondělí. Ani ve starém sněmu ovšem nemají CDU/CSU a SPD potřebnou dvoutřetinovou většinu.
Budou potřebovat podporu strany Zelených či svobodných demokratů (FDP). Zelení budou v novém volebním období nejspíš v opozici, FDP, která rozvolnění dluhové brzdy dlouhodobě odmítá, se do nového sněmu vůbec nedostala. Například někteří poslanci strany Levice ale hrozí, že by schválení balíku končícími poslanci napadli u ústavního soudu.
Merz chce vládu se sociálními demokraty složit nejpozději do Velikonoc, které jsou letos v druhé polovině dubna. Spěchá především kvůli napjaté geopolitické situaci, kdy na Evropu tlačí agresivní Rusko z východu a na západě se od ní odvrací tradiční spojenec USA.
CDU/CSU a SPD zatím vedou jen sondážní rozhovory, pokračovat by měly ve čtvrtek a v pátek, kdy budou na stole další těžká témata jako rozpočet, migrace či vnitřní bezpečnost. Cílem je podle Merze uzavřít sondážní rozhovory co nejdříve a začít pracovat na koaliční smlouvě.
