Článek
„Každý poslanec, který bude hlasovat pro smlouvu, končí,“ stálo podle zdrojů deníku SME v dopise s nábojnicí, která byla adresovaná poslaneckému klubu vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO) premiéra Eduarda Hegera. Poslanci se proto podle deníku domnívají, že jde o výhrůžku v souvislosti s obrannou smlouvou mezi Bratislavou a Washingtonem.
„Mohu potvrdit, že výhrůžná zásilka byla zadržena pracovníky podatelny Národní rady, kteří následně informovali náš poslanecký klub,“ řekl deníku SME Peter Dojčan z mediálního týmu hnutí OĽaNO. „Případem se zabývá policie, a dále ho tak nebudeme komentovat,“ dodal Dojčan.
Smlouva je před podpisem
Právě tento týden odcestovala do Spojených států slovenská delegace vedená ministrem obrany Jaroslavem Naděm z hnutí OĽaNO a ministrem zahraničí Ivanem Korčokem za stranu Svoboda a Solidarita. Dvojice má smlouvu v USA ve čtvrtek podepsat.
Dohoda má za cíl vyjasnit spolupráci a přítomnost amerických vojáků na slovenském území. V případě konfliktu by tak například usnadnila eventuální operace Američanů na Slovensku. Dohoda má také umožnit americkým ozbrojeným silám na deset let využívat bez nájemného vojenská letiště Malacky-Kuchyňa a Sliač.
Podle dohody zároveň Američané investují na Slovensku do modernizace dvou vojenských letišť a vyloučené nejsou další investice. Na začátku má jít podle ministra obrany Jaroslava Nadě o sto milionů dolarů, tedy asi 2,1 miliardy korun, na modernizaci obranné infrastruktury, informoval slovenský Denník N.
Smlouvu v polovině ledna úspěšně schválila slovenská vláda. Po podpisu americkou stranou ale dohodu ještě musí schválit slovenská Národní rada.
Osud dohody při hlasování v paramentu je ale stále nejistý. Podle serveru Aktuality.sk schválení podporuje většina poslanců OĽaNO, tvrdí šéf poslaneckého klubu Michal Šipoš. „Drtivá většina poslaneckého klubu OĽaNO je rozhodnutá tuto smlouvu podpořit. Zároveň evidujeme trojici poslanců, kteří ještě mají na ministra obrany několik otázek k této smlouvě,“ řekl serveru Šipoš, který stojí v čele 53 poslanců hnutí.
Rozpolcená koalice
Podle Denníku N mají výhrady k dokumentu poslanci Peter Liba, Milan Kuriak a Erik Ňarjaš. OĽaNO ale podle Šipoše věří, že koalice smlouvu bez problémů schválí. Podle Aktualit.sk s dohodou naopak nemají problém poslanci dalších dvou koaličních subjektů, strany Za lidi založené exprezidentem Andrejem Kiskou a strany Svoboda a Solidarita ministra hospodářství Richarda Sulíka.
Stále nejistá je ale podpora čtvrtého koaličního partnera strany Jsme rodina vedené předsedou Národní rady Borisem Kollárem. Šéf partaje, která ve 150členné Národní radě drží 17 křesel, opakovaně uvedl, že je pro stranu zásadní, aby „parlament i po podpisu smlouvy nadále rozhodoval o přítomnosti cizích vojáků a jaderných zbraní na slovenském území“.
Členové Jsme rodina se minulý týden setkali s ministry obrany i zahraničí. „Diskuze byla věcná, odborná, dobrá. Jsem rád, že poslanci Jsme rodina pochopili záměr,“ komentoval setkání ministr obrany Naď. „Byla to poctivá debata, jakou Slovensko potřebuje,“ dodal ministr zahraničí Korčok.
Kollára ale zdá se setkání se členy vlády stále úplně nepřesvědčilo. V pořadu stanice Markíza Na tělo plus totiž řekl, že odpovědi, které od ministrů jako poslanecký klub dostali, si ještě musí sami ověřit.
„Potom zasedne klub a potom až dáme zásadní stanovisko, jak se ke smlouvě postavíme,“ uvedl minulý týden Kollár. Na otázku, jestli dohodu parlament schválí, jeho šéf nedokázal odpovědět. „Kdybych dnes řekl, že to na sto procent projde, tak bych asi lhal. Je to padesát na padesát, ta smlouva nemusí projít,“ dodal předseda parlamentu.
Proti je opozice i generální prokurátor
Naopak sjednocená v odporu proti dohodě je slovenská opozice. Předseda opoziční strany Směr a expremiér Robert Fico považuje dohodu za nevýhodnou a porušující princip suverenity a svrchovanosti Slovenska. „Tato smlouva garantuje, že minimálně deset let sem mohou přicházet ozbrojené síly USA bez jakékoli kontroly,“ prohlásil Fico.
Stejně tak dohodu kritizuje další bývalý premiér Peter Pellegrini a předseda strany Hlas – sociální demokracie. „Vzhledem k vážným pochybnostem, zda předmětná smlouva nenarušuje suverenitu Slovenské republiky, i vzhledem k zásadním právním výhradám generální prokuratury, Hlas nemůže předložený návrh podpořit,“ uvedl expremiér ve svém prohlášení.
Paradoxem je, že právě vláda v čele s Pellegrinim o podpisu smlouvy se Spojenými státy jednala. Sám Pellegrini dokonce podle serveru Aktuality.sk dohodu opakovaně bránil před opoziční Lidovou stranou Naše Slovensko. Právě strana Mariana Kotleby patří k nejhlasitějším odpůrcům a spolu s hnutím Republika a stranou Směr, která chce kvůli dohodě vypsat referendum, organizuje proti podepsání protesty.
Proti podpisu smlouvy se pak otevřeně postavil také slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka. Podle Žilinky by mohla dohoda ohrozit slovenskou suverenitu a návrh je „jednostranný, asymetrický a výrazně zvýhodňuje americkou stranu“. Prokurátor také tvrdí, že je „v rozporu s bezpečnostní politikou a bezpečnostní strategií Slovenska“.
Za svá vyjádření si generální prokurátor vysloužil kritiku ze strany vládních uskupení a naopak pochvaly od opozice. „Generální prokurátor nemá dělat politiku. Má účtovat se zločinem,“ napsala například předsedkyně koaliční strany Za lidi Veronika Remišová. Premiér Eduard Heger ujišťoval, že jde o standardní smlouvu, která nedává žádnému vojákovi USA automatické právo ke vstupu na Slovensko.
Pokud nakonec parlament dohodu schválí, dokument musí ještě ratifikovat prezidentka Zuzana Čaputová. Právě slovenská hlava státu ale podle Kollára celý proces podpisu a schvalování zpomalila kvůli takzvané interpretační doložce, kterou Čaputová podmínila podpis obranné dohody.
V doložce, kterou má podepsat jen slovenská strana, se explicitně uvádí, že z obranné dohody nevyplývá budování amerických vojenských základen, přítomnost amerických vojáků ani rozmisťování jaderných zbraní, píše server Aktuality.sk. Podle Kollára Spojené státy iniciativa Čaputové překvapila a USA si připraví vlastní interpretační doložku, uvedl předseda Národní rady.
Kollár se ale později za své výroky omluvil. „Chci se omluvit paní prezidentce, že jsem řekl, že to bylo zdrženo interpretační doložkou. Tato doložka jasně říká, jak věci vnímáme. Mám informace, že i druhá strana připojila interpretační doložku a absolutně se kryje s tou naší,“ cituje Kollára server Aktuality.sk.
Slovensko by také podle předsedy parlamentu nemělo odmítat příchod vojáků Severoatlantické aliance na své území. Kollár řekl, že si nedokáže představit, jak by Slováci uhlídali svou východní hranici, pokud by se v případě konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou vydaly na cestu statisíce utečenců. „Nedokážu si představit, že by tři nebo čtyři tisíce našich vojáků byly schopné zabránit průnikům na stokilometrové hranici, my sami to nezvládneme,“ řekl stanici TA3.
