Hlavní obsah

Problémy na hranicích. Nátlak přes Peking Polákům zabral

Foto: GRZEGORZ JAKUBOWSKI/KPRP

Si Ťin-pching a Andrzej Duda. Polský prezident navštívil Čínu na konci června.

Varšava zatlačila na Peking a ten pak na běloruský režim. Prozatímní úspěch polské diplomacie je zřejmě jeden z důvodů, proč zeslábla migrační krize na východní hranici EU. Zřejmě ale ne na dlouho.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Od 13. června se snížil počet pokusů o nelegální překročení hranice o zhruba 70 procent,“ hlásil minulý týden polský ministr vnitra Tomasz Siemoniak z Občanské platformy. Na mysli měl ostře sledovanou polskou hranici s Běloruskem, která už třetím rokem čelí náporu nelegální migrace, který spoluorganizují režimy v Minsku a Moskvě.

Polská vláda považuje výrazný pokles (z 5560 na 1920 pokusů během měsíce) za efekt nárazníkového pásma zavedeného v červnu podél šedesátikilometrového úseku hranice. Do úzké hlídané zóny platí zákaz vstupu.

Foto: Seznam Zprávy

Nárazníkové pásmo na polské hranici s Běloruskem.

Agentura Bloomberg zase uvedla, že vliv na oslabení nelegální migrační trasy měla zřejmě červnová cesta polského prezidenta Andrzeje Dudy do Pekingu.

Podle americké agentury měl Duda v Číně spojit otázku migrační krize na hranicích s tématem přepravy zboží přes běloruskou hranici. Železniční doprava zboží přes Bělorusko je pro Čínu důležitá a od začátku ruské války na Ukrajině jediným pozemním euro-asijským spojením. Jeho vytíženost navíc v poslední době rychle roste.

I pro režim Alexandra Lukašenka je rozvoj čínské železniční dopravy přes běloruské území příležitostí, jak díky levným energiím a půjčkám z Číny snížit závislost země na Rusku.

„Aby Si přesvědčil běloruské přátele“

Diplomatický tlak Varšavy na Peking, aby ovlivnil jednání Běloruska, potvrdil i náměstek polského ministerstva zahraničí Władysław Teofil Bartoszewski.

„Jasně jsme řekli, že apelujeme na čínskou stranu, aby prezident Si Ťin-pching přesvědčil běloruské přátele, aby přestali posílat mladé siláky vycvičené k útoku na polské hranice,“ uvedl politik.

Připomněl, že Číňané s Bělorusy nedávno uspořádali i společné „protiteroristické manévry“ pár kilometrů od hranic s Polskem, což Varšava nesla nelibě.

Na současném oslabení migračního toku přes Polsko se podle bezpečnostního analytika Mariusze Marszałkowského podílí vícero faktorů.

Kromě dodatečného zabezpečení hranic a koordinovaného nátlaku polské diplomacie, které šlo ruku v ruce i s úmyslným zpřísněním kontrol na hraničních přechodech s Běloruskem, jde podle něj také o načasování. Polsko totiž po návratu prezidenta Dudy z Číny na 33 hodin zpomalením celních kontrol znemožnilo železniční přepravu na přechodu Małaszewicze.

„Vrchol náporu migrantů proběhl před volbami do Evropského parlamentu. Tehdy bylo jasným cílem běloruského a ruského režimu podpoření euroskeptických nálad. Když volby skončily, napětí na hranicích povolilo,“ domnívá se šéfredaktor serveru polon.pl Marszałkowski.

Míní, že se situace může znovu opakovat s tím, jak se v Polsku budou blížit prezidentské volby. Novou hlavu státu si budou Polky a Poláci vybírat příští rok na jaře. „Během téhle krize jsme už zaznamenali týdny i měsíce, kdy byla dynamika pokusů o překročení hranice slabá. Jenže občas, v závislosti na situaci a okolnostech, se ty počty skokově zvětšují,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy.

V té souvislosti připomíná mechanismus, jakým nelegální trasa přes polskou východní hranici funguje. „Nejsou to skupiny, které by přijely stopem k hranici nebo si dělaly výlety do příhraničního pásma,“ říká o migrujících lidech, kteří nezřídka pocházejí z Blízkého východu, Afriky nebo Asie a do Běloruska se často dostávají přes Rusko.

„Oni jsou pak k hranicím dovážení. Často je před tím zadržují v uzavřených centrech u hranic, kde je střeží běloruští pohraničníci nebo KGB. Ty samé služby pak organizují a pobízejí útoky migrantů na hranici a snahy o probití se skrz,“ dodává Marszałkowski.

Vyhrocený červen

Debata o migraci se v Polsku vyostřila v červnu po sérii vážných incidentů. Vláda na hranicích zavedla nárazníkovou zónu a zvažovala uzavření všech přechodů. Opozice vypustila spot s rasistickým podtextem.

V květnu se odehrála celá řada incidentů, během nichž došlo i ke zranění polských pohraničníků a vojáků.

Tragicky skončil případ jednadvacetiletého vojáka Mateusze Siteka, kterého při hlídkování podél hranic s Běloruskem pobodal migrant nožem. Později na následky zranění zemřel.

Případ se stal během vrcholu jarní migrační krize. Od té doby počtů pokusů o nelegální přechod hranice s Polskem ubývá. Opačný trend ovšem hlásí Litva a Lotyšsko.

Se zklidněním situace na polské hranici přišla i série signálů ze strany běloruského diktátora. Nejdřív došlo k personálním změnám na tamním ministerstvu zahraničních věcí, pak k propuštění několika vážně nemocných politických vězňů a odvolání vojsk od hranice s Ukrajinou.

Ohledně Dudovy návštěvy v Pekingu Alexandr Lukašenko veřejně prohlásil, že polský prezident „poprosil Si Ťin-pchinga, aby zatlačil na Lukašenka a Putina, aby učinili přítrž migraci“.

Foto: Straż Graniczna RP

Podél hranic s Běloruskem platí v Polsku nárazníková zóna se zákazem vstupu.

Lukašenko také v polovině července řekl, že nestojí o válku. „Budeme válčit jen tehdy, když na naši půdu vkročí bota cizího vojáka. Úpravu našich vztahů se sousedy povedeme diplomatickou cestou,“ řekl režimní lídr.

Dodal, že chce urovnat vztahy s Polskem a Litvou, a následující den zavedl režim bezvízového vstupu do Běloruska pro občany 35 evropských zemí. O týden později Lukašenko řekl, že by Bělorusko mělo kráčet cestou spolupráce s Evropskou unií.

Nový běloruský ministr zahraničí Maksim Ryžankov nabídl Varšavě jednání expertních týmů o situaci na hranici. Polská vláda ale Minsku nedůvěřuje, obraty ve své politice totiž provádí opakovaně, konečné slovo ale má stejně vládce Kremlu. Za ním Lukašenko vyrazil v pátek na ostrov Valaam na Ladožském jezeře.

„Ve vztazích s Minskem není žádné tání ledů,“ komentoval věc v televizi Polsat náměstek ministerstva zahraničí Władysław Teofil Bartoszewski. „Předstírané kroky jsou zapříčiněné obtížnou situací režimu, který má omezený přístup k západním výrobkům,“ řekl politik.

Analytik Mariusz Marszałkowski v souvislosti s ostražitostí a neměnnou politikou Varšavy vůči Lukašenkově režimu zdůrazňuje význam přítomnosti ruských taktických jaderných zbraní. Jejich přesun do Běloruska oznámila Moskva loni.

Doporučované