Výběrový antiamerikanismus. Orbán vyměnil Sorose za Bidena

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od zvláštního zpravodaje v Maďarsku/

Nejdřív došlo na označování za zahraniční agenty, pak za organizaci financovanou cizími penězi, Georgem Sorosem, Bruselem a teď nově Amerikou, popisuje zkušenosti s proměnou rétoriky vlády Viktora Orbána vůči nevládním organizacím v Maďarsku Márta Pardavi.

Právnička vede Maďarský helsinský výbor (MHV), přední lidskoprávní organizaci, která například poskytuje bezplatnou právní pomoc při nespravedlnostech ze strany státu nebo monitoruje stav právního státu a orgánů činných v trestním řízení.

„Antiamerikanismus se objevil v propagandě maďarské vlády po ruské invazi na Ukrajinu. Od té doby se objevoval jen okrajově, ale od roku 2022 viditelně sílí v médiích kontrolovaných Orbánovou vládou a jeho stranou Fidesz i ve vládní politice,“ vysvětluje Márta Pardavi, s níž Seznam Zprávy nedávno mluvily v Budapešti.

Aktuálně v Maďarsku vychází kniha Orbán kontra Soros, která podle předmluvy líčí jeden ze „světových politických zápasů“ mezi „suverenistou Orbánem“ a Sorosem, který „ztělesňuje globalistické, homogenizační a imperiální síly“.

Zatímco je finančník Soros už spíš tématem pro Orbánovy životopisce, tábor maďarského premiéra si našel nového nepřítele: USA, respektive Spojené státy za Joea Bidena.

Rétorika namířená proti USA je v Maďarsku patrná i v kampani před volbami do Evropského parlamentu. Premiér mluví o tom, že je válka na Ukrajině financovaná Bruselem a Amerikou. O skutečném původci války, tedy putinovskému Rusku, nehovoří.

V ulicích se také objevily plakáty se čtyřmi opoziční lídry, kteří mají na košilích symbol amerického dolaru. Součástí antikampaně z dílny Fideszu je ještě dovětek „Kupovali si je po kilech“, který má vykreslovat frekventovanou konkurenci jako prodejnou a jako sluhu „cizích zájmů“.

„V Maďarsku za Viktora Orbána prostupuje politická vůle téměř všemi úrovněmi života, takže touhle optikou vnímá Orbán i další státy, včetně celého aparátu v USA. Orbán to bere tak, že když teď ve Washingtonu vládne Biden, staví se celá americká administrativa proti někomu, kdo je pro Donalda Trumpa,“ vysvětluje podstatu „americké karty“ Márta Pardavi.

A protože Orbán sází na návrat Trumpa do Bílého domu a otevřeně ho podporuje, každý krok americké vlády ohledně Maďarska teď premiér prý vnímá jako osobní mstu.

Politiku maďarského premiéra letos otevřeně zkritizoval americký velvyslanec v Budapešti David Pressman. Avizoval, že Washington bude reagovat na „nebezpečné vyšinuté protiamerické projevy“ maďarské vlády a posilování jejích vztahů s Ruskem.

Orbánův systém zároveň Pressman ostře zkritizoval kvůli bující korupci, nepotismu a podkopávání nezávislých institucí a plurality médií.

„Nemůžeme ignorovat, když předseda maďarského parlamentu tvrdí, že Putinova válka na Ukrajině je ve skutečnosti ‚vedena Spojenými státy‘,“ prohlásil velvyslanec letos v březnu.

V lednu Pressman navštívil stezku korunami stromů, která se nachází na východě Maďarska uprostřed planiny, kde se teprve nedávno vysázely mladé stromky. Případ slouží jako ukázka zneužívání unijních peněz v Maďarsku.

Ředitelka Maďarského helsinského výboru Márta Pardavi upozorňuje na to, že ačkoli je Maďarsko součástí NATO, je současná protiamerická rétorika v souladu s rétorikou Vladimira Putina.

„Schválně to vyvolává pochybnosti o našich spojencích – že to možná nejsou naši skuteční spojenci a že by bylo lepší přemýšlet o diverzifikaci našich spojeneckých vazeb,“ říká.

Podle právničky jde o klasickou dezinformační metodu, která má zasít semínko nedůvěry ve spojenectví.

„Když se ohlédneme za posledními 20 lety, nejsme tam, kde bych to tehdy při vstupu do EU očekávala. Je tu silný ruský vliv, vláda podkopává naše aliance se spojenci a vlastně fandí tomu, aby Ukrajina prohrála válku. Je pozoruhodné, jak se všechno otočilo,“ dodává Márta Pardavi.

Při spektakulárním návratu Viktora Orbána k moci v roce 2010 prý maďarská společnost nečekala, co všechno s sebou změna přinese.

„Lidé neočekávali, že se rychle a zásadně změní celý ústavní systém, mediální systém, a to veřejnoprávních i soukromých médií, a také ekonomika a společnost. Většina lidí byla zcela zaskočena,“ vzpomíná na začátky éry Fideszu, který vládne bez přerušení už 14 let.

Evropské státy by se měly podle Márty Pardavi z případu Maďarska poučit a pracovat na zdokonalení odolnosti svých ústavních systémů.