„Všichni za jednoho,“ vzkázal Donald Donaldovi. Tusk pootočil kormidlem

„Chci co nejdřív obnovit výmarský trojúhelník, tedy spolupráci mezi Polskem, Německem a Francií, která je důležitá z bezpečnostního hlediska,“ prohlásil v neděli polský premiér a lídr Občanské platformy Donald Tusk.

Volný spolek tří zemí vznikl v roce 1991. Poslední léta kvůli politice bývalé konzervativní polské vlády hibernoval.

„Bylo mým záměrem, abych výkon funkce polského premiéra začal co nejrychlejší revitalizací vztahů Polska s nejvýznamnějšími evropskými partnery,“ řekl Tusk v pondělí už v Elysejském paláci, kde ho přivítal francouzský prezident Emmanuel Macron.

Po unijních institucích v Bruselu a nedávné návštěvě Kyjeva zamířil Tusk v pondělí kolem poledne právě do Paříže a ještě týž den měl na programu i Berlín, kde ho večer přijal spolkový kancléř Olaf Scholz. S tím si Tusk, navzdory rozdílné politice v mnoha tématech, notoval v otázkách bezpečnosti.

Polské vztahy s Francií za minulé polské vlády stagnovaly a vztahy s Německem se dokonce výrazně zhoršily. Na protiněmecký sentiment sázel posledních osm let předseda strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński.

Podle něj je Tusk „německý agent“ a Berlín největší hrozba pro polskou suverenitu.

Obnova výmarského formátu je tak výraznou změnou polské zahraniční politiky. Impulz přichází po dvou měsících Tuskova vládnutí, které poznamenal ostrý vnitropolitický spor o státní média a nápravu stavu právního státu.

O nové etapě vzájemných vztahů mluvil také hned na úvod Tuskovy návštěvy prezident Emmanuel Macron. Ujišťoval o neslábnoucí podpoře Kyjeva a v té souvislosti ocenil polskou pomoc.

„Bezpečnost Polska je také naší bezpečností. To je pro nás velmi důležité,“ prohlásil pak v Berlíně německý kancléř Olaf Scholz. „Nikdo nesmí ohrožovat evropskou bezpečnost,“ dodal na téma ruského imperialismu.

Scholz také vyzval k novému impulzu pro zmíněný výmarský trojúhelník.

Cesta Donalda Tuska do Paříže a Berlína se odehrává v situaci napětí z výsledku amerických prezidentských voleb i dalších kroků putinovského Ruska. I když Vladimir Putin proklamuje, že nemá v plánu napadení další země východní Evropy, jako je třeba Polsko, Varšava Kremlu nevěří.

Už v minulých týdnech evropští politici otevřeně hovořili o tom, že se ruská agrese nezastaví na Ukrajině. Například německý ministr obrany Boris Pistorius naznačil směrem k baltským státům, že k ruskému útoku na NATO by mohlo dojít do pěti až osmi let.

Podobné hlasy zazněly i ve Velké Británii, Švédsku, Dánsku a Norsku. Estonsko, Lotyšsko a Litva v lednu dokonce oznámily, že na hranicích s Ruskem začnou se stavbou opevnění, které by mělo případnou ruskou pozemní invazi zpomalit.

V tomto kontextu pak vyvolal bouři výrok amerického exprezidenta a teď opět prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, že pokud evropské země nedodrží cíl NATO ve výdajích na obranu, Spojené státy nepřijdou Evropě v případě invaze ze strany Ruska na pomoc. Moskvu by prý v takové situaci ještě povzbudil.

Právě o evropské bezpečnosti jako prioritě hovořil v pondělí v Paříži Tusk. „Dnes je skutečně naprosto nezbytný megaplán pro bezpečnou Evropu,“ prohlásil staronový polský premiér, který se vrátil k moci loni v prosinci.

Mluvil i o potřebě investic do obranného průmyslu jako prioritním zájmu celé Evropské unie. Dodal také, že vůči EU ani transatlantické spolupráci a NATO neexistuje alternativa. „Jeden za všechny, všichni za jednoho,“ citoval Tusk z díla Alexandra Dumase.

„Během několika příštích měsíců chceme dosáhnout mnohem větší kapacity protivzdušné obrany a kapacity výroby munice. Musíme uvěřit v to, že Evropská unie může být nejen civilizační, ekonomická a vědecká velmoc, ale také vojenská. Není to naše volba, je to nutnost,“ dodal pak polský premiér v budově spolkového kancléřství v Berlíně.

Donalda Trumpa zkritizoval v pondělí i Olaf Scholz. Sice amerického exprezidenta přímo nejmenoval, ale řekl, že relativizace hlavního principu NATO je neodpovědná a nebezpečná.

Trumpovy výroky Tusk už o víkendu využil ke kritice polského prezidenta Andrzeje Dudy. Národně-konzervativnímu politickému rivalovi premiér vyčetl, že v minulosti sázel na ideovou a politickou blízkost s nespolehlivým Trumpem. Dodal, že by mělo jít o téma společného úterního zasedání vlády s prezidentem.

Podle Dudy musí být vztahy Polska s USA silné bez ohledu na to, kdo je momentálně u moci. „Urážení poloviny americké politické scény neslouží ani našim ekonomickým zájmům, ani bezpečnosti Polska. Mimochodem, díky moudré a prozíravé politice posledních 8 let vydáváme na obranu 4 % HDP. Díky tomu Polsko je a bude bezpečné!“ napsal prezident na síti X.

Polsko v uplynulých letech výrazně zvýšilo výdaje na obranu, letos to bude podle různých kritérií 3,1 až 4,1 procenta HDP. Členské státy NATO přitom na obranu mají vydávat alespoň dvě procenta HDP.

Od spolkového kancléře Olafa Scholze v Berlíně v pondělí zaznělo, že Německo začne dodržovat závazek výdajů na obranu.

Tuskovi při pondělní cestě do Francie sekundoval ministr zahraničích věcí Radosław Sikorski. V Paříži se zúčastnil schůzky ve formátu výmarského trojúhelníku s německou ministryní Annalenou Baerbockovou a francouzským ministrem Stéphanem Séjourném.

Ministři se domluvili na společném postupu proti ruským dezinformacím a kybernetickým útokům. Podle Séjourného chtějí Francie, Polsko a Německo vytvořit společný mechanismus varování před útoky ruských trollů.

„Rusko se snaží zničit evropskou jednotu. Pro obranu naší demokracie jsme připraveni konat,“ řekl Séjourné.