Ukrajina má v Česku po dvou letech velvyslance. Do Prahy se přesunul z Varšavy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V Česku se stal tváří aktivního vzdoru Ukrajiny před ruskou agresí a díky své plynulé češtině i silným hlasem Kyjeva. Před válkou navíc hlasitě a vytrvale varoval. Vždy také zdůrazňoval, že začala už v roce 2014.

Někdejší ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis ukázal, jak personálně důležité je „správné“ personální obsazení ambasády v těžkých chvílích historie.

Přesto byl teď dlouhé dva roky post na ukrajinské ambasádě neobsazený. Perebyjnise totiž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj povolal v srpnu 2022 do funkce náměstka na ministerstvu zahraničí.

Velvyslance v Praze zastupoval chargé d’affaires Vitalij Usatyj. A teprve nyní převzal prezident Petr Pavel pověřovací listiny nového velvyslance Vasyla Zvaryče, jehož jmenovací dekret prezident Zelenskyj podepsal koncem června.

„S novým velvyslancem budeme hledat další způsoby, jak zadržovat ruský imperialismus a bránit Evropu,“ komentoval jméno pro Seznam Zprávy bezprostředně po jeho oznámení ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

„Podpora Ukrajiny je v bytostném zájmu bezpečnosti naší země, a od toho se také odvíjejí naše vztahy. Česko spolupředsedá první skupině mírového plánu, naše firmy se aktivně zapojují do obnovy Ukrajiny,“ podotkl dál.

Sám Zvaryč v úterý prohlásil, že chce udělat vše možné i nemožné, aby vztahy mezi oběma zeměmi byly ještě silnější. „Jsem přesvědčen, že společně s vámi budu mít možnost oslavit zde v České republice naše společné vítězství nad ruským agresorem,“ citovala ho ČTK.

„Bude to vítězství Ukrajiny a celého svobodného světa nad ruským agresorem. Bude to vítězství dobra nad zlem, vítězství demokracie nad zločinným kremelským režimem.“

Zvaryč do Prahy zamířil z Varšavy, kde byl ambasadorem poslední dva roky. O jeho nominaci se mluvilo už loni na podzim. Náměstek Perebyjnis tehdy jméno nepotvrdil, ale ujišťoval, že Ukrajina pošle svého zástupce do Česka co nejrychleji.

Ministryně obrany Jana Černochová z ODS v tu samou dobu uvedla, že Perebyjnis nastavil pravidla spolupráce tak pevně a silně, že absence velvyslance formálně zásadní komplikací není.

Dvouletá absence je přesto ve složité mezinárodní situaci dlouhá doba. Čeští ministři opakovaně žádali Kyjev o vyřešení situace, apel předával i prezident Petr Pavel. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) loni v létě neobsazený post vysvětloval ukrajinskou koncentrací na domácí politiku a válečnými okolnostmi.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba ve stejnou dobu ospravedlňoval dlouhou proluku tím, že si Kyjev dává záležet na tom, koho do Prahy pošle.

„Zvažovali jsme mnoho jmen, ale nikdo se nehodí, protože naše vztahy s Českou republikou jsou výjimečné, Česká republika je pro nás velmi důležitá. Hledáme ideálního kandidáta,“ tvrdil loni v srpnu šéf ukrajinské diplomacie.

Podle zdroje SZ, který je dobře obeznámený se situací v ukrajinsko-českých vztazích, je na vině personální politika ukrajinské prezidentské kanceláře, která upozaďuje tamní ministerstvo zahraničí.

Zatím není jasné, kdo Zvaryče na důležitém postu ve Varšavě nahradí.

Polsko mimořádně rozhodně podpořilo po ruském vpádu Ukrajinu vojensky, politicky i humanitárně a stalo se advokátem jejích zájmů, ale na své pozici ve Varšavě řešil Zvaryč i nečekaně konfliktní témata.

Vztahy s Kyjevem se ale zhoršily loni na jaře kvůli takzvané obilné krizi, tedy dovozu levnějšího ukrajinského obilí a dalších plodin. Situace eskalovala až v obchodní válku a řešila se i na mezinárodních fórech.

„Je znepokojivé, že někteří v Evropě si hrají na solidaritu v rámci politického divadla – z obilí dělají thriller. Může se zdát, že se drží vlastních rolí. Ve skutečnosti však pomáhají připravovat scénu pro herce z Moskvy,“ pronesl dokonce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na adresu Polska před Valným shromážděním OSN.

V době vypjaté kampaně před parlamentními volbami to vyvolalo ostrou reakci tehdejší národně konzervativní vlády. „Mrzí mě, že ukrajinští oligarchové začali tlačit své obilí na polský trh, aniž by brali v úvahu zájmy polských zemědělců,“ odvětil Zelenskému tehdejší polský premiér Mateusz Morawiecki.

Tehdejší ministr zahraničí Zbigniew Rau dokonce kvůli zhoršení vztahů zrušil účast na jednání v Kyjevě a ministerstvo si předvolalo na kobereček právě velvyslance Zvaryče.

Ten se pak v médiích snažil situaci uklidňovat. „Zatímco na Ukrajině probíhá válka a každý den umírají lidé, každý den jsou ztráty mezi civilisty a vojáky, na druhé straně tady v Polsku probíhá volební kampaň, emoce jsou přirozeně vypjaté,“ řekl Zvaryč ve vysílání televize TVN.

Podle velvyslance to ale neznamená, že jde ve vzájemných vztazích o „obrovskou krizi“. „Potřebujeme si navzájem vysvětlit pár věcí a děláme to velmi efektivně, takže na naší straně je naprosté pochopení a počítáme s takovým pochopením i na straně polské,“ dodal diplomat.

Zvaryč ale v Polsku vzbudil i kontroverze, když se zapojil do „přestřelky“ o volyňský masakr. Loni na jaře tehdejší mluvčí polského ministerstva zahraničí Łukasz Jasina vyzval Zelenského, aby se omluvil za etnické čistky páchané ukrajinskými nacionalisty v letech 1943 a 1944 na Polácích na území historické Volyně.

Zvaryč prohlásil, že „jakékoli pokusy vnutit prezidentovi Ukrajiny nebo Ukrajině to, co má udělat ohledně naší společné minulosti, je nepřijatelné“.

„Pamatujeme si historii a apelujeme na respekt a rozvahu ve výrocích, zvláště za těžkých okolností genocidní ruské agrese,“ dodal na sítích. Později příspěvek smazal.

Aktualizovali jsme po nástupu velvyslance do čela diplomatické mise.