Vedení tlačí na méně politických témat, tvrdí zaměstnanci Markízy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od naší spolupracovnice na Slovensku/

Když koncem května moderátor Michal Kovačič promluvil v přímém přenosu o snaze vedení televize Markíza zasahovat do jeho pořadu i zpravodajství a varoval před orbanizací slovenských televizí, mohla to být pro diváky novinka.

Soukromá televize za svou téměř 30letou historii pravidelně nahrazovala informační hodnotu politiky opakovaně paralyzované veřejnoprávní televize.

Markíza zažila obsazení podnikatelem (a později dle obžaloby objednavatelem vraždy novináře Jána Kuciaka) Marianem Kočnerem, protesty politiků na její obranu i opakované bojkoty vysílání, Vladimírem Mečiarem počínaje a Robertem Ficem konče (i on ji pro zajímavost v minulosti bránil).

Dnes však redaktoři zpravodajství, moderátoři a další bojují podle svých slov s vedením o to, aby mohli o událostech informovat tak, jak se dějí. Seznam Zprávy pod příslibem anonymity hovořily s více než desítkou z nich.

Kovačičovo v úvodu zmíněné prohlášení nebylo začátkem problému, nýbrž jeho vyvrcholením. Ale popořadě.

Změny v televizi odstartovaly loni v červenci, kdy CME avizovala, že od září dlouholetého ředitele Matthiase Setteleho nahradí Peter Gažík, v minulosti šéf O2 Slovakia a maďarského Telenoru, jež rovněž spadají pod českou PPF.

Prvního prosince loňského roku pak stanice oznámila, že se loučí s Henrichem Krejčou, dlouholetým šéfem zpravodajství a publicistiky Markízy. Nahradil ho exšéf zpravodajství Novy Michal Kratochvíl, jehož podle svědectví nejdřív lidem z redakce představili jako člověka, který bude několik týdnů sledovat, jak zpravodajství funguje a co může případně přenést na Novu.

Obdobně se měli zaměstnanci dozvědět o příchodu Vladimíra Mužíka, dodnes člena vedení společnosti Mafra Slovakia a bývalého šéfredaktora Blesku. Koncem letošního února vedení CME informovalo, že Mužík firmě pomůže s digitalizací.

Jeho první kroky měla redakce podle zaměstnanců poprvé zaznamenat, když byla politická redaktorka Gabriela Kajtarová krátce stažena z výroby poté, co se ministra obrany Roberta Kaliňáka zeptala na kauzu Soumrak.

Později se mělo ukázat, že na otázku, jež padla na tiskové konferenci na úřadu vlády, šéfa zpravodajství Kratochvíla upozornil právě Mužík. „V té době se ještě nevědělo, jaká bude jeho role v redakci,“ přiblížil Seznam Zprávám zdroj z Markízy.

Mezi výraznější zásahy do chodu zpravodajství v posledním roce patřila podle zaměstnanců například snaha zařadit do vysílání nekritický rozhovor s ministrem vnitra Matúšem Šutajem Eštokem, na což si redakce na jaře stěžovala v dopise Gažíkovi a požadovala nastavení transparentních pravidel práce a dodržování novinářských zásad.

Zaměstnanci v dopise například uváděli, že se Kratochvíl snažil zastavit reportáž o vyšetřování dopravní nehody, při níž předseda koaliční SNS a místopředseda parlamentu Andrej Danko naboural semafor, nezavolal policii, ujel z místa a dodnes není jasné, zda v té době nebyl pod vlivem alkoholu, protože se 15 hodin po incidentu vyhýbal dechové zkoušce.

Začátkem letošního prosince se ale Markíza svých redaktorů zastala, a to po Dankově útoku na Martinu Törökovou. Redaktorka Televizních novin přišla do parlamentu s alkoholtestrem, protože lídra vládní SNS bývalí straníci v uplynulých týdnech několikrát obvinili z „flirtování s alkoholem“ - místopředseda parlamentu měl při řízení schůze opakovaně problémy s artikulací.

Když mu Töröková nabídla možnost dýchnout a ukázat, že se po parlamentu pohybuje střízlivý, tvrdil, že je pod vlivem alkoholu ona sama a přes dezinformační kanál asistentky koaličního poslance ji obvinil, že ho s kamerou pronásledovala na toaletu.

„Na Slovensku dlouhodobě vnímáme potřebu nastavit slušnou a korektní komunikaci mezi médii a politiky tak, abychom uměli kultivovat veřejný prostor. Verbální útoky na naše redaktorky a redaktory považujeme za nedůstojné,“ uvedla televize s tím, že po kontrole nesestříhaného záznamu může vyloučit, že by redaktorka pronásledovala Danka na toalety.

Problém s upozaďováním reportáží o politice podle lidí z redakce, s nimiž Seznam Zprávy mluvily, přetrvává. Ve večerních zprávách se nevysílají jako první ani tehdy, když mají redaktoři vlastní exkluzivní zjištění. Politická témata jsou nezřídka mezi 20. až 30. minutou vysílání. „Děje se tak pod záminkou, že lidi politika nezajímá a měli bychom se věnovat spotřebitelským tématům,“ uvedl pracovník Markízy.

V televizní publicistice přitom zjednodušeně řečeno platí, že čím dříve od začátku relace se reportáž odvysílá, tím víc si diváci zapamatují její obsah. Seřadit zprávy podle důležitosti je úkolem manažera vydání, který v daný den dohlíží na výrobu zpráv.

Zaměstnanci, s nimiž redakce mluvila, uvádějí, že pokusy o zasahování neskončily, byť nejsou tak viditelné. Nezávislé zpravodajství na profesionální úrovni je podle nich výsledkem opakované konfrontace s vedením.

Seznam Zprávy se s dotazy ohledně situace ve zpravodajství obrátily na vedení Markízy. „Redakce zpravodajství TV Markíza dlouhodobě funguje na vysoké profesionální úrovni. Našim divákům přinášíme nezávislé a různorodé zpravodajství, díky čemuž dlouhodobě dosahujeme nejvyšší sledovanosti na Slovensku, a to se značným odstupem od konkurence,“ odpověděl nekonkrétně Štefan Frimmer, který má na starosti strategickou firemní a krizovou komunikaci.

Spolupracovníci televize popsali, že nyní je ve zpravodajství kladen větší důraz na přípravu lehčích témat a politika je trpěnou součástí vysílání.

Jak má takový odklon od pokrývání politiky vypadat, nastínil v květnové diskusi s časopisem .týždeň bývalý vedoucí vydání Martin Halanda, který z Markízy odešel poté, co ho měl Kratochvíl požádat, aby se tématům nevěnovali tak do hloubky. „Vliv politické moci - ten skrytý, ne ten přímý - je zcela zřejmý. Televize nevysílá jako před půl rokem, ani zpravodajství nevypadá tak, jak vypadalo před půl rokem,“ řekl.

Menší prostor pro politické zpravodajství podle něj znamená méně času upozornit na to, co se v zemi děje. „Poukazovat na to, co dělá tato vláda, je úkolem médií. Když máte jako redaktor problém prosadit nebo přesvědčit vedení, že je to důležité téma, které musíme vysílat, je to problém. Zároveň, když vám vedení řekne ‚nedávejme najevo, že nám (politici) nechtějí odpovídat, buďme nad věcí, nekopejme do nich takhle, nechme je v klidu‘, je jasné, že se od poukazování na chyby vlády ustupuje,“ uvedl.

V polovině října dostaly odbory ke schválení návrh dvou nových směrnic. První se věnuje redakčním standardům, druhá nastavuje pravidla komunikace spolupracovníků na sociálních sítích.

Podle Štefana Frimmera jde o úpravu dosud platných směrnic. „V současné době pracujeme na jejich aktualizaci tak, aby odpovídaly standardům skupiny CME ve všech zemích, kde působí, a také potřebám společnosti vyplývajícím z postupující digitalizace. Naším hlavním cílem je využít práci našich kolegů na sociálních sítích k propagaci značky a celé skupiny stanic Markíza,“ vysvětlil.

Původně měl platit, po komunikaci s odbory se ale platnost posunula na začátek ledna.

Konečná podoba dokumentu zatím není známa. Podle návrhu museli mít zaměstnanci písemný souhlas zaměstnavatele, pokud se „aktivně účastní veřejné akce“. Není však jasné, zda šlo o účast nebo vystoupení, ani co všechno pojem „veřejná akce“ zahrnuje. Novináři se pravidelně účastní například vzpomínkových akcí, jako je výročí vraždy novináře Jána Kuciaka. Letošních protivládních protestů se pak zúčastnili i redaktoři veřejnoprávní televize, kteří kritizovali snahy vlády o kontrolu této instituce.

Nekonkrétní formulace ve směrnici by podle kritiků mohly stanici umožnit selektivně trestat redaktory za aktivity, které dříve nebyly problematické. Stanice by mohla porušení směrnice vyhodnotit jako porušení pracovní kázně, což by mohlo v důsledku být důvodem pro ukončení spolupráce s dotyčným.

Více redaktorů si svoji značku buduje prostřednictvím sociálních sítí - například krátkými zprávami na Instagramu, kde píší o dění v parlamentu, na zasedáních vlády či u soudů při exponovaných kauzách.

„Je to podobné jako to, co se dělo v ČT. Ideou bylo přijmout kodex, který má zásadním způsobem omezit jednání redaktorů,“ řekl Seznam Zprávám jeden z členů redakce s narážkou na takzvanou Chartu pracovníka, která se rodí v české veřejnoprávní televizi.

Už nyní se novináři řídí etickým kodexem, některé redakce (Seznam Zprávy nevyjímaje) mají směrnice pro chování na sociálních sítích, které například politickým redaktorům zakazují veřejně vyjadřovat podporu konkrétní politické straně. Sama Markíza se ostatně v minulosti kvůli rasistickým výrokům rozloučila s moderátorkou Martinou Šimkovičovou, nyní ministryní kultury.

Odbory po Kovačičově nedobrovolném odchodu převzal Viktor Vincze, moderátor Televizních novin a pořadu Let’s Dance, slovenské obdoby StarDance.

„Je to takové ticho před bouří. Čekáme, co bude, zda přijdeme o dalšího šéfa odborů. I podoba cenzury je plíživější. Vedení aktivně nepřipouští politická témata, ledaže by zrovna byli v práci nějací dlouholetí političtí redaktoři, kteří by na konkrétním tématu trvali,“ podotkl zaměstnanec televize.

Markíza Vinczemu podle deníku Sme kvůli kritickému rozhovoru snížila plat o pětinu, podle odborů mu dala na výběr - buď moderování Televizních novin, nebo Let’s Dance.

Zatím poslední veřejnou kritiku na Vinczeho adresu dala najevo v odpovědi pro server čas.sk, když napsala, že by jeho plánované vystoupení v živém vysílání na Instagramu Michala Kovačiče považovala za porušení pracovní kázně.

„Před obdržením vašich dotazů nás Viktor Vincze o svém záměru neinformoval, ani si interně nevyžádal náš souhlas v souladu s platnou legislativou a vnitřními předpisy skupiny Markíza,“ uvedlo vedení stanice.

Vincze se nakonec livestreamu, v němž měl s Kovačičem a exministrem mezinárodních vztahů Pavlem Demešem debatovat o americké politice, nezúčastnil. V minulosti přitom podobné vysílání absolvoval, když společně s Kovačičem odpovídali na dotazy diváků. Tehdy to pro televizi nebyl problém.

Na první pohled se může zdát, že televize používá dvojí metr, když jí u moderátorky Marianny Ďurianové nevadilo, že uváděla ministerstvem práce pořádanou akci Sociální čin roku.

Štefan Frimmer má komunikaci s odbory za konstruktivní: „Na pracovní úrovni diskutujeme o otevřených otázkách, abychom našli vhodná řešení.“

Viktor Vincze nechal dotazy Seznam Zpráv bez reakce. Jeho manželka - a jedna z nejvýraznějších slovenských moderátorek - Adéla Vinczeová Banášová se ale s televizí v reakci na výše popsané po desetiletích spolupráce rozešla.

„Když se televize rozhodne, že místo zpravodajství bude mít magazín, kde se bude mluvit hlavně o teplotě vody na koupalištích a kde budou živé vstupy s kominíky, je to legitimní cesta. Pokud se ale začne zasahovat do otázek politiky, například tím, že se vůbec nebudou zpracovávat nebo jen nějak okleštěně, naráží to na novinářskou svobodu,“ řekla koncem listopadu v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

„Pokud ale může někdo zastavit rozhodnutí pár manažerů, která podle mě poškozují značku Markízy, její zpravodajství, a tím pádem i svobodu novinářů, je to určitě paní Kellnerová,“ podotkla v narážce na hlavního vlastníka skupiny PPF.

Renátu Kellnerovou k zastavení zásahů do zpravodajství vyzvali lidé na červnovém protestu přímo před sídlem PPF. „Paní Kellnerová, můžete se stát odvážnou ženou, kterou si historie zapamatuje,“ řekla jedna z organizátorek protestu Lucia Štasselová.

Novinář Pavol Fejér pak podle serveru Aktuality.sk dodal, že byznys PPF bude prosperovat, ale „odvážní novináři budou propuštěni a pilíř demokracie bude oslaben“.

Sama Kellnerová se k situaci v televizi nevyjadřuje. Seznam Zprávy se na ni prostřednictvím PPF obrátily s několika dotazy. Do vydání článku nereagovala ani Kellnerová a ani PR oddělení firmy.